reklama
 

Naučte se přemýšlet sami o sobě. Není to tak jednoduché, jak se zdá

Často mi od čtenářů chodí e-maily, že přece přemýšlet o sobě není žádná věda. Že to umí každý. Stejně jako je snadné vědět, co si přejete. Vážně to tak je?

Foto: Shutterstock

Podle psycholožky Tashi Eurich se sice můžeme sebezpytovat horem dolem, ale když přemýšlíme v nefunkčních modelech, nic nám to nepřinese. Tolik k tvrzení, že by introspekce měla být snadná disciplína.

Mít vhled do sebe znamená nejen vnímat své chování a myšlenky, ale také od nich cítit určitý odstup. Pouze za použití určitého nadhledu jsme schopni být velkorysejší, mít jasnější mysl a zároveň cítit empatii i k někomu, kdo nás rozčiluje. Následkem toho pak cítíme, že máme svůj život pod kontrolou, protože se rozhodujeme tak, jak chceme my. Nikoliv podle toho, že nás někdo naštval nebo vystresoval.

Jak dobře se znáte?

Psycholožka Tasha Eurich říká, že nejdůležitější je v přemýšlení o sobě způsob, jakým se sami k sobě obracíme. Známe skutečně svá přání a potřeby? Nebo jen dokola v hlavě omíláme, co musíme, co neumíme, že jsme k ničemu? Pokud si neuvědomujeme to, po čem naše podstata skutečně baží, ale neustále naplňujeme vzorce, co nastavila rodina a okolí, introspekce je kontraproduktivní. Jen zanechá pocit frustrace a marnosti.

Proč není "proč" vhodná otázka?

Jedna z metod, jak o sobě produktivně přemýšlet, je vynechat otázku "proč" a nahradit ji příslovci: jak, co, kdy, kde. Místo "Proč jsem teď tak naštvaný/á" se zkuste sami sebe zeptat "Co teď vlastně cítím?" Možná přijdete na to, že důvod, proč vás tolik vytočila pondělní porada, není ten, že jste příšerná osoba, co nesnáší pondělky. Ale jste unavení, znudění nebo máte hlad. Pojmenovat si své emoce přinese velké ulehčení a budete se na ně moci dívat právě s kýženým nadhledem.

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama