Umělá sladidla: Je jejich konzumace bezpečná?
Umělá sladidla většinou jíme, aniž bychom to věděli. Ukrývají se totiž ve většině průmyslově zpracovávaných potravin. Jsou ale bezpečná?
Umělá sladidla jsou syntetické náhrady cukru. Mají kolem sebe takovou zvláštní auru neznáma. Může být něco, díky čemu potraviny a nápoje tak dobře chutnají, zároveň tak málo kalorické a i bezpečné pro naše tělo?
Umělá sladidla jsou dnes obsažena ve většině průmyslově zpracovávaných potravin. Jsou levná a mají málo kalorií, což výrobcům (a naší dietami posedlé společnosti) hraje přímo do noty. Pokud si nečtete etikety na potravinách, tak dost možná ani nevíte, že je jíte.
Je asi jasné, že většina potravin označených jako dietní nebo light je nadopována právě umělými sladidly. Mezi ty nejznámější na trhu patří například aspartam, sacharin nebo Splenda.
Mohou umělá sladidla za obezitu?
V posledních letech se stále víc a víc začíná řešit, zda jsou umělá sladidla taková výhra, jak jsme si mysleli. Jeden z důvodů, proč se lidé k umělým sladidlům uchylují, je úbytek hmotnosti. Jenže jak si potom vysvětlujeme fakt, že se za několik desítek let podstatně zvýšil počet produktů s umělými sladidly, ale počet obézních také neustále narůstá? Dokonce nejvíce obézních lidí najdete ve státech, kde se tyto produkty konzumují v největší míře.
Přírodní i umělé cukry se vyznačují sladkou chutí, ale co je odlišuje, jsou procesy, které v našem těle probíhají poté, co je sníme. Bohužel ještě neexistují studie, které by zkoumaly dlouhodobý vliv těchto chemických látek a jak mohou působit na naše tělo.
Někteří experti tvrdí, že umělé cukry vedou k příbytku na váze, jelikož přispívají ke stimulaci apetitu. Někteří také říkají, že umělé cukry mohou vést až k rozvoji diabetu 2. typu. V současné době ale neexistuje dostatek studií, které by tento fakt potvrzovaly.
Jsou umělá sladidla bezpečná?
Současná věda tvrdí, že umělá sladidla jsou naprosto bezpečná alternativa k obyčejnému cukru. Zároveň ale vyšly studie, které například umělé sladidlo aspartam spojují s hyperaktivitou u dětí.
Ve vědeckých kruzích se také řeší, zda by umělá sladidla nemohla mít něco společného s mozkovými nádory, chronickou únavou, depresí, epilepsií, Parkinsonovou nemocí a alzheimerem. Do dnešního dne ale neexistuje přesvědčivý důkaz o tom, že by to tak bylo.
Důležité je si tedy uvědomit, že z krátkodobého hlediska je konzumace umělých sladidel ve většině případů naprosto bezpečná, ale jak je to z dlouhodobého hlediska, to zatím nikdo netuší.
Ta nejlepší rada při konzumaci potravin je vrátit se zpátky k přírodě. Jíst produkty tak, jak by se jíst měly, a vyhýbat se průmyslově zpracovávaným potravinám, které mají většinou mizernou výživovou hodnotu a pouze působí na uspokojení našich chuťových buněk.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
