Proč Japonky a Francouzky nepotřebují nikdy hubnout?
Na jaře jsem byla v Asii. Mimo jiné jsem pozorovala rozdíly mezi českým a asijským stravováním. Celá ta věda je o složení a množství stravy. Po návratu do Česka jsem zažila ještě jednu historku, která mě ponoukla k tomu, abych se nad tématem “potřeba a nepotřeba” hubnutí, zamyslela.
Asi před měsícem jsem šla do jednoho vegetariánského bistra, takže by jeden řekl, že si na takovém místě vlastně nikdy pořádně nezaplníte žaludek, a pokud ano, brzy se ty živiny z těla vytratí.
Každopádně při odchodu z podobného podniku většinou člověk ze sebe mívá dobrý pocit. (Je to asi takový pocit, jako když jsem kdysi pozvala na oběd mou maso milující mámu a naservírovala jí pokrm zeleninový. Snědla všechno, položila příbor a řekla."Bylo to skvělé, Ninko, ale teď bych se najedla.")
Přede mnou si brala jídlo asi třicetiletá Japonka. Když jsem viděla, kolik jídla si ve finále nandala na talíř, připadala jsem si jako Trautenberk, a to si myslím, že nejsem žádné slonbidlo. Jak si s takovou hrstičkou rýže, jarního závitku, brokolice, červené řepy, seitanu a mrkvičky mohou vystačit celé odpoledne?
Nemáš skutečný hlad, ale žízeň
Když jsem se s tím svěřila jedné kamarádce, byla ostrá, sdělila mi, že můj hlad je většinou převlečená žízeň. Druhá kamarádka byla naopak velmi milosrdná, protože mi řekla, že tím, jak pracuji duševně, tak je to mnohem větší dřina než jakákoliv fyzická dřina. Nevím. Každopádně jsem se vydala po stopách japonských a francouzských stravovacích návyků, které přispívají k celoživotní štíhlé tajli a záviděníhodné kondici.
Francouzky udělají show
O Francouzkách se s obdivem říká, jak vlastně všechno snědí, často i pět chodů, nedrží žádné diety, ale pořád jsou štíhlé a šik. Jak je to možné? První věc je množství: Francouzky nejedí jako horník po šichtě, což naše ženy zvládnou, oni spíš jen tak ďobou do jídla, což zase ale může některé apetit mající ženy iritovat. A pak je tady složení jídla: do vyhlášených francouzských baget francouzské ženy jen tak ledabyle jednou kousnou pro formu, ale žádná kovaná Francouzka by nesnědla třeba český rohlík s pravým jihočeským máslem!
Pokud si dají v deset dopoledne café latté s jedním croissantem, do tří hodin už nejedí. No a obecně mají rády hodně polévek, zeleniny, masa a sýrů. A pozor, ano, i sýr je považován za dezert, což si já, která po slané večeři potřebuje vždy takzvanou neautralizaci cukrem, nedokážu vůbec představit.
Zavodněné Japonky
Hlavní trik Japonek při jídle je v tom, že nepijí během stravování tekutiny a složení jejich stravy už z podstaty hydratuje: rýže vařená ve vodě, šťavnatá zelenina, japonské vyhlášené miso polévky, plus častá konzumace ovoce a mořských řas výsledný efekt zdravého životního stylu jen podtrhne… Tím vším Japonky automaticky tělo zavodňují a rychleji zasytí.
Naši dehydratační bombu - pečivo a kafe - by si nedaly ani ve stavu mayday. A co ještě optimalizuje japonské zdraví, trávení a linii? Sezonní strava a probiotika, na jejichž přísun pečlivě dbají. Protože, jak říká moje imunoložka, když máte správně osídlenou střevní mikroflóru, jen tak něco vás neskolí. A pak můžete školit ty, co neví, že snídat máte sama, o oběd se podělit s přítelem a večeři byste měla nechat nepříteli.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
