reklama
 

Návod na život, díl 4. Jak moc umíte být šťastná?

Brečet štěstím nad žádostí o ruku není žádná věda. Stejně tak jako být štěstím bez sebe, když se do vás zamiluje kluk, kterého jste zbožňovala celou základku.

Foto: iStock

Šťastná na Maledivách nebo v Michelinské restauraci umím být dozajista taky. Stejně tak u vánočního stromku obklopeného dárky.

Ale jak říká moje kamarádka Bára Šťastná, autorka skvělého Šťastného blogu: "Život nejsou jen ty sváteční chvíle, jako jsou Vánoce nebo dovolená - těch je jen málo. Naprostou většinu svého života totiž trávíme naprosto obyčejným způsobem, v práci, v tramvaji, ve frontě na něco, při vaření, uklízení…"

A já se vás ptám, umíte si užít tyhle trapně všední chvíle nebo pořád jenom čekáte se něco stane?

Tím mám samozřejmě na mysli i sebe: "Budu šťastná, až zhubnu poslední poporodní kila, až se přestěhujeme do vysněného bytu s rozlehlým dětským pokojem (a v ložnici budeme opět provádět věci, které nejsou kompatibilní s dětskou postýlkou těsně u hlavy), až konečně vyhraju ve Sportce… Zkrátka a dobře, okamžiky štěstí jsme si naplánovali na někdy.

Jenže pak umřela Julie. Moje báječná kamarádka. Třikrát se jí vrátila rakovina. Potřetí svůj boj prohrála. Ona už na žádné AŽ nárok nemá. My všichni ostatní s životem zacházíme, jako kdyby byl nekonečný a klademe si podmínky, kdy konkrétně můžeme být štastní nebo kdy se náš život konečně zlepší. Ale proč ztrácet čas čekáním na štěstí, když život je právě teď a právě tady?!

Ale co konkrétně to vlastně znamená? Že budu šílet štěstím až půjdu s košem nebo když se v půlce měsíce dostaví menstruace? To těžko. Respektive asi by to moc nefungovalo. Stejně jako Bára ze Šťastného blogu si můžu maximálně ten obyčejný nudný všední život udělat trochu lepším. Stereotypní cestu do školky vylepšit o zastávku v hipsterské kavárně nebo provoněném pekařství, každý den postnout pár hezkých fotek na Instagram, vytírání podlahy vytunit o poslech Spotify s mým oblíbeným playlistem, nákup potravin vylepšit tím, že si do košíku přihodím něco… ehm nezdravého a hned to tajně sním… Na jógu budu chodit kvůli pohlednému instruktorovi (to ale prosím neříkejte mému manželovi) a půjdu tomu štěstí trochu naproti. Já svůj život totiž nechci prosedět v čekárně na štěstí. A vy?

Julie Pazderka (1989 - 2016)

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama