Křupete si rádi klouby, nebo záda? Pozor, ne vždy je to bezpečné
Bolest a diskomfort v zádech není nic zvláštního, čas od času to zažívá mnoho z nás. Křupnutí zad představuje jistou formu krátkodobé úlevy, jak je to ale s dlouhodobými účinky?
Být celý den za počítačem nebo pobíhat po městě se na vašem těle za čas projeví a výsledkem může být nepříjemný stahující pocit v oblasti kloubů a zad. A tak se kroutíte a twistujete, dokud neuslyšíte to sladké křupnutí, které vám alespoň na chvíli uleví od bolesti. A takhle pořád dokola. Je to ale zdravé a pomáhá to vůbec?
Nic se nemá přehánět, a tak je to i s křupáním zad a kloubů. Čas od času to nevadí, ale dělat z toho zvyk se nevyplácí, naopak, záda vás potom mohou bolet ještě víc. Křupnutí přinese jen krátkodobou úlevu, ale tímto způsobem si je nevyléčíte.
Větší zátěž pro klouby
Pokud nevíte, kdy přestat a snažíte se silou vyvolat křupnutí v zádech, můžete si přivodit zranění - jako je natažení svalu nebo natržení vazu. Nejnebezpečnější je snažit se vyvolat křupnutí v oblasti krku.
Pokud se křupnutí v zádech stane náhle - při strečinku nebo twistu - a vy se o něj nesnažíte, pak si toto uvolnění užijte. Problém nastává, když to začnete záměrně vyhledávat a záda si tak křupete často.
Problém, když si křupete záda sami, je ten, že si spolu s částí zad, která potřebuje úlevu, můžete snadno prokřupnout i tu část, která už je tak dost zatížená. Proto je to lepší nechat na odbornících, kteří naopak přesně vědí, která část zad potřebuje zůstat v klidu a se kterou je možné manipulovat.
Varovné signály
Pokud po křupnutí v zádech cítíte menší schopnost pohybu, bolest, necitlivost nebo mravenčení, které jde až do nohy, jsou to signály, že byste měli navštívit profesionála.
Vsaďte raději na strečink
Ideálně se spíše zaměřte na to, proč máte potřebu si křupnout záda, a snažte se vyřešit příčinu problému. Když vás to vede ke křupání, zvolte místo toho raději strečink, s tím vám může pomoct praxe jógy.
Loupání v koleni
Někdy se křupání v našich kloubech objevuje zcela samovolně, nejčastěji například u namáhaných kolenou. "Lupavé fenomény, přeskakování, či praskání v kolenu mohou být způsobeny hypermobilitou, tedy rozvolněním kloubu a jeho nadměrnou pohyblivostí. K tomu může dojít v důsledku předchozího dlouhodobého přetížení spojeného s vrozenou pomalejší syntézou kolagenu," říká doktor Pavel Drbal. Křupání může ale signalizovat taky zdeformované menisky, postupující artrózu u starších osob nebo přetížení kloubů.
Může za to genetika
Za samovolné praskání kloubů může taky genetika, u některých lidí jsou totiž klouby geneticky volnější než u jiných a ty tak lépe křupou. Dlouhodobým praskáním se ale mohou uvolnit i okolní svaly, a proto se doporučuje pravidelné cvičení, což pomůže znovu získat stabilitu.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
