reklama

Bosá obuv: Trend, nebo úleva pro nohy?

Bosá obuv, tedy barefoot, je trendem posledních let. Jedni říkají, že naše nohy v ní pocítí obrovskou úlevu, jiní si ťukají na hlavu a mají pocit, že tento typ obuvi jen ničí nohy. Kde je pravda?

Foto: iStock

O co se vlastně jedná? Barefoot v překladu znamená chůze naboso. Jedná se o typ bot, které mají co nejvíc simulovat "bosou chůzi". Mají supertenkou podrážku, maximálně do šesti milimetrů, jde o to, aby naše noha přes podrážku co nejvíce vnímala povrch, po kterém jde.

Boty nemají žádné "odpružení" jako klasická obuv, podrážka má nulový sklon mezi špičkou a patou, což znamená, že chodidlo může pracovat přirozeně, jako bychom chodili bosi. Špička boty je pak široká, prsty mají volnost, mohou se v botě roztáhnout tak, jako když chodíme bosi.

Z vlastní zkušenosti

O bosé obuvi jsem se před lety dozvěděla od kamaráda běžce. Barefoot totiž vyrábí boty sportovní, běžecké, do města i na turistiku. Nejdřív se mi zdál celý koncept trochu zvláštní, ale nakonec jsem navštívila jednu z prodejen Vivobarefoot - což je firma, která se bosou obuví na našem trhu zabývá asi nejdéle. Koupila jsem si sandálo-žabky, které vypadají jako potápěčské ploutve, a učila se chodit "naboso". Musím říct, že jsem si zvykla rychle, i když hrbolatá pražská dlažba mi někdy dala pěkně zabrat. Nohy se bez podpory začaly zpevňovat a zdálo se, že jim barefoot svědčí.

Občas mívám sklony k jemnému fanatismu pro věc, a tak jsem se ze dne na den rozhodla, že přejdu na bosou obuv úplně. Nakonec dnes, po pěti letech, dělám kompromis a "naboso" chodím jen asi z 50 procent, hlavně v létě a na jaře. Oblíbila jsem si minimalistické sandále českého výrobce Pathik Shoes i Vivobarefoot botky, které mají styl a na první pohled nepoznáte, že jde o nějakou "divnou" botu. Mám pocit, že nohám dělá barefoot dobře, a v létě v přírodě se snažím chodit opravdu naboso, tomu se nevyrovná nic…

Co na to odborník

V případě barefoot už jsem slyšela mnoho vzrušených debat, někteří lékaři tvrdí, že pro nohu není dobrá, jiní zase tvrdí, že bosá chůze je skvělá pro nohy i páteř. Oslovila jsem proto terapeutku Evu Dorňákovou, která se zabývá Feldenkraisovou metodou - tedy metodou vědomého pohybu, a zeptala se, jak se na bosou obuv dívá ona.

Evo, je vůbec zdravé, abychom chodili bez podpory?

Naše chodidla jsou velmi chytrá, s povrchem, po kterém chodí, se seznamují. Většina proprioceptorů jsou na chodidlech a po seznámení se s povrchem předávají informace o prostředí, ve kterém se pohybují, nervovému systému. Nervy pak skrze tyto vjemy registrují změny polohy těla a reagují adekvátní koordinací pohybu… prostě dokonalý komplex. Přirozený povrch i lépe tlačí na konkrétní místa na chodidlech. Takovou chůzí si vlastně současně stimulujeme reflexní plošky, což pozitivně působí na celý organismus.

Takže myslíte, že klasické boty tak trochu "ohlupují" naše nohy?

Většina obuvi vytváří prostředí, které je víceméně stále stejné. Došlapujeme stále na stejné místo na chodidle, na stejný povrch v botě. Změnu podloží místo chodidla víc vnímají až kotník a další klouby. Vezměme si například jednoduché došlápnutí na kámen. Dostoupnutí na kámen z různých úhlů velmi ovlivňuje stabilitu a naše tělo na takový povrch potřebuje reagovat. Bosé chodidlo zpracovává informace o povrchu, po kterém chodí, a předává je nervovému systému. Informaci o kameni zpracuje tak, že změní svůj tvar, aby se na kameni udrželo, a synchronně zareaguje nervový systém koordinací celého těla. Když nemůže reagovat chodidlo změnou svého tvaru, protože je uvězněno v obuvi, začne naše tělo chytře používat jiné části… nasnadě jsou klouby. Kotník se díky tomu umí krásně rozviklat. Pokud i kotník vězníme do pevně zašněrovaných bot, tak nejvíce pracuje koleno. Všechny tyto klouby jsou více zatíženy, nervový systém od nich vyžaduje extrémní flexibilitu, která jim ale není přirozená, aby se udržel i zbytek těla. Pro ty z nás, kteří neposilujeme svalovou hmotu, pak taková chůze postupně rozvolňuje klouby, což po čase ústí v různé bolesti.

Je bosá obuv vhodná pro každého?

Zkuste to, uvidíte, jestli vám taková změna svědčí, nebo ne. Pokud vás chodidlo při chůzi na tenké nebo žádné podrážce bolí, zpomalte krok a pojďte na vše postupně. Často nebývá až tak bolestné vejít se do střevíčku, horší je v něm vydržet, ale věřte, že zout dlouhodoběji nošený střevíček někdy umí být ještě složitější cestou. Pokud se však rozhodneme pro změnu k lepšímu, je to nezbytnost. Většina z nás došlapuje s obrovským důrazem na patu. Při přechodu rovnou do bosé varianty tak trpí nejen paty, ale i klouby, především kolena, tvrdý došlap pro ně znamená velký otřes. Z vlastní zkušenosti doporučuji, pokud cítím, že mne (dlouhodobější) bosá chůze bolí, nejprve se uchýlit k botám, které mají malinko vyšší polotvrdou podrážku (rovná podrážka, žádný podpatek), takovou, aby se ohýbala po celé délce a chodidlo mělo možnost se tvarovat podle povrchu, po kterém chodí. Velmi důležitý je i prostor pro prsty. Při došlápnutí se naše prsty protahují, bota by to prstům měla umožnit.

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama