Žízeň je převlečený stres: Nenechejte to dojít tak daleko
Lepí se vám jazyk na patro a v puse máte vyschlou Saharu? Tak to už je pozdě. Dávno jste minuli bod, kdy jste se měli napít.
Říká se, že hlad je převlečená žízeň. Možná, ale daleko spíš je žízeň převlečený stres, v němž se nachází organismus bez dostatku vody.
Sliznice vysychají, mozek se vaří, krev houstne, srdce hůř pracuje a ledviny jsou přetížené. Nepředstavujte si to jako v katastrofickém filmu - vidět nemusí být nic, ale už malá odchylka způsobuje problém.
Bez vody nelze žít
Naše tělo tvoří převážně voda a jeho funkce jsou na této tekutině závislé. Voda z našeho organismu odstraňuje škodlivé látky, které se v něm tvoří přirozenou cestou při metabolismu či přirozeném odumírání buněk. Pokud nám voda chybí a jsme dehydratovaní, tělo skutečně trpí.
Co dehydratace způsobuje:
- snižuje výkon svalů,
- zhoršuje funkce mozku,
- vyvolává zácpu,
- způsobuje pokles krevního tlaku,
- vede k přehřátí a srdečním potížím,
- vyvolává ledvinové obtíže.
Nedostatek tekutin se může projevit zhoršením sportovního výkonu, vysušením pokožky, zápachem z úst, únavou, zhoršenou funkcí mozku, podrážděností a nervozitou, bolestí hlavy, zácpou nebo i chutí na sladkosti a pamlsky.
Nepotíte se? To je špatně
Dehydratace bývá jedním z nejčastějších prohřešků proti zdravému životnímu stylu. Víte, čím se hlásí? Je to:
- snížené napětí kůže (po zmáčknutí kůže mezi dva prsty se řasa nevyrovná, ale přetrvává),
- nízký tlak krve,
- zrychlený tep, někdy nepříjemné bušení srdce (palpitace),
- zatmívání před očima a motání hlavy, zejména když rychle vstaneme,
- studené prsty na rukou a nohou,
- v horších případech i křeče, které často mylně připisujeme třeba zvýšené námaze.
To všechno však nastává mnohem dřív, než k nám dorazí signál "mám žízeň" v podobě sucha v ústech. Nedostatek tekutin pocítíte jako bolesti hlavy, lehkou závrať nebo točení hlavy, zmatek a zhoršené uvažování, můžete si připadat i neohrabaní. Někdy je varovným příznakem to, že se nepotíte, přestože je horko.
Kdy je pitný režim nesmysl
O nutnosti doplňovat tekutiny zejména v teplém počasí nebo při pohybu se popsaly už hory papíru i tisíce webových stránek. Nemění nic ani fakt, že pitný režim v podobě neustálého popíjení, pro něž se vžil název "aquaholik", je podle lékařů nesmysl. Nemusíme pít každou hodinu jednu sklenici, ale musíme pít tak, abychom byli zavodnění.
Subjektivní pocit žízně zdaleka neodpovídá skutečné potřebě tekutin, proto by neměl být posledním varovným signálem, který nás dovede k doplnění tekutin. Teplé letní počasí navíc riziko dehydratace zvyšuje, neboť máme zvýšenou činnost potních žláz.
Kolik je akorát?
Ženy mají menší pocit žízně než muži a u starších lidí vyhasíná úplně - o to je nebezpečnější. Často zjistíte, že babička se nenapila od ranního hrnečku čaje za celý den ani jednou. Taková situace často končí v nemocnici, kde se nakonec zjistí, že nejde o nic vážnějšího než nedostatek tekutin a spraví to jen kapačka. Ale toho strachu...
Příjem tekutin se dá řídit podle jednoduchého pravidla: 40 ml na kilogram váhy. Potřebné množství však ovlivňuje mnoho faktorů, jako třeba hmotnost, věk, aktivita a další, ale obecně platí, že při zvýšené fyzické nebo psychické námaze, při vysokých teplotách a při pobytu na slunci je příjem tekutin nutné zvýšit. Zohlednit můžeme i to, kolik vody do těla dostaneme v jídle - za předpokladu, že jíme pestře a máme dostatek čerstvého ovoce, zeleniny a mléčných výrobků.
Chybu napravíme tak, že pít budeme i bez onoho pocitu nedostatku, buď průběžně, nebo i nárazově, třeba ještě předtím, než se vydáme na trek. Dostatečný a pravidelný příjem tekutin zabraňuje přehřátí organismu, a v létě tak působí jako chladicí kapalina.
Jak zabránit ztrátám?
První volbou by měla být čistá voda. Nejvhodnější je voda slabě mineralizovaná, neperlivá a s vyváženým obsahem minerálních látek. Jsou i tekutiny, které pro pitný režim nejsou zcela vhodné. Jde o nápoje s vysokým obsahem cukru a umělých sladidel. Nedoporučuje se tedy konzumovat velké množství ochucených limonád a minerálek, džusů, nektarů a energetických drinků.
Ztrátám vody z těla v horku zabráníte také tím, že
- omezíte tělesnou zátěž a pohybovou aktivitu,
- nebudete pobývat na přímém slunci v poledních hodinách,
- budete nosit pokrývku hlavy,
- nenecháte děti v autě na parkovišti,
- nenecháte děti v kočárku na přímém slunci,
- doma budete větrat večer, v noci a ráno, ale přes dne raději ne.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
