Zákeřnou parodontózu můžete zlikvidovat houbou. Dřív, než nemoc zlikviduje vás
Nateklé dásně a sem tam nějaká ta troška krve nás přece nerozhází. Taková maličkost. Jenže to je právě hluboký omyl.
Bakterie a choroboplodné zárodky, které se podílejí na vzniku zánětu v ústech, proudí přímo do krve. Zánětlivé látky se také dostávají do celého těla a ohrožují celý imunitní systém.
Parodontóza jako každý dlouhodobý zánět v těle zvyšuje riziko rakoviny - britská studie hovoří o čtrnáct procent. Podle rakouských vědců má parodontóza souvislost s plicními chorobami, chorobami krevního oběhu, předčasným porodem, ale také arterosklerózou.
Z maličkosti smrt?
"Z vnitřních orgánů bývají nejvíc ohrožené srdce a ledviny," vysvětluje stomatoložka Silvia Timková. Tato odbornice uvádí, že podle statistik mají pacienti s parodontózou dvojnásobné riziko onemocnění srdce a čtyřnásobně větší nebezpečí srdečního infarktu. Odhaduje se taky, že záněty dásní by také mohly být příčinou více než osmnáct procent všech předčasných porodů.
Může za ně špatná ústní hygiena, zubní kámen, nezdravý životní sty i stravovací návyky, nebo porucha zažívání a látkové výměny.
Zánět dásní nás ale samozřejmě v první řadě může připravit o zuby. A co je ještě horší, pokud je zvlášť hluboký, způsobí, že do prázdného místa po vypadlém zubu už nejde dát ani implantát.
Jak parodontózu poznáte už v začátcích?
Jde po zubním kazu o druhé nejčastější onemocnění ústní dutiny a po třicátém roce jím trpí až osmdesát procent všech lidí. Její zákeřnost spočívá i v tom, že v počátečním stádiu nebolí.
Toto onemocnění vzniká důsledkem působení bakterií, které se usazují na zubech či pod povrchem dásní a uvolňují toxiny. Ty jsou pak příčinou vzniku zánětu, který se nejprve usadí na dásních, později pak i v systému, který plní funkci pevného ukotvení zubů.
Když zánět postupuje ...
Projevuje se mírným otokem a začervenáním, které je často doprovázeno krvácením, hlavně při čištění zubů. Často se objevuje i nepříjemný zápach, který produkují baterie. Vytvářejí agresivní kyseliny, které rozpouštějí zubní sklovinu, a metabolické enzymy, které poškozující pojivové tkáně.
Zánět se rozvíjí a působí bolest, pocit tlaku a brnění. Mezi zubem a dásní se vytvářejí prostory - takzvané váčky - které mohou být naplněné hnisem. Krčky zubů se odhalují, dochází k úbytku kostí a vaziva, které ukotvují každý zub. Zuby se následně rozestupují a ztrácejí pevnost.
Nedejte mu šanci se rozvinout
"Zajímavé je, že tyto bakterie zanikají již při malém kontaktu se vzduchem, skvěle se jim tedy daří v prostoru mezi zubem a dásní. Zánětlivý proces jsou schopné nastartovat již během 24 – 48 hodin," vysvětluje zubní lékařka. O to důležitější je pravidelné a správné čištění zubů..
Podle doktorky Timkové je chrup třeba čistit minimálně dvakrát denně i v těžko dostupných místech pomocí dentální nitě nebo mezizubního kartáčku.
- jemnou masáží čistíme i jazyk a dásně
- nepřestáváme, ani když dásně krvácejí
- kartáček měníme každé dva měsíce, po chřipce či angíně okamžitě
- jestliže už problémy vznikly, používáme středně měkký kartáček a speciální pasty.
- po vyčištění je vhodné používat ústní vodu kvůli dezinfekci
- žvýkačky bez cukru v žádném případě čištění nenahradí
Co se se zánětem dá dělat?
Pokud už parodontózu máte, budete muset k zubaři. Když je váček ještě malý, stačí konzervativní léčba v podobě vyčištění ultrazvukem či jinými speciálními metodami. Jakmile se podaří zastavit zánětlivý proces, zastaví se i ubývání kosti.. Špatnou zprávou je, že kost se zcela neobnoví, jedinou cestou je, že pacient podstoupí takzvanou řízenou tkáňovou regeneraci – vložení náhrady kosti zubu. Tento chirurgický zákrok se provádí v lokální anestezii.
"Zmíněnému zákroku je lepší se vyhnout, proto doporučuji svým pacientům návštěvu lékaře již při prvním podezření na parodontózu," varuje lékařka..
Pomohou i houby
Čeští vědci přišli s revolučním objevem – chytrou houbou,která si poradí nejen s mykózami, a ale i paradontózou. Původně se Pythium oligandrum používalo v zemědělství při ochraně rostlin. Jeho účinky objevil docent Dáša Veselý.
"Mikroskopická houba působí na nepřátelské buňky jako upír. Čerpá z nich látky, které potřebuje pro svou výživu. Parazituje na plísních způsobujících choroby a když svou úlohu splní, zmizí. Za čtyřicet let výzkumu se nikdy nestalo, že by houba zůstala parazitovat na člověku, protože pro ni nepředstavuje příjemné prostředí, ve kterém by přežila. Když zneškodní parazita, uvolní prostor běžné mikroflóře a napomáhá tak hojení," říká člen výzkumného týmu Radim Klimeš.
Pythium má oproti klasickým lékům několik výhod. Nemá nežádoucí vedlejší účinky a dosud se neobjevily ani alergické reakce. Mohou ho používat děti i těhotné ženy. Preparáty z 'chytré houby' se zatím vyrábějí jen v Čechách. Ačkoli nejsou zařazeny mezi léky, můžete je zakoupit v lékárnách jako kosmetický produkt.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
