S úzkostí má zkušenost každý z nás. Nervozita před důležitým rozhodnutím, náročnou situací nebo zkouškou je do určité míry normální. Pokud však trpíme napětím či strachem denně, jde o problém, který je třeba co nejdříve řešit.

Úzkostné poruchy tvoří celou jednu velkou skupinu duševních onemocnění. Jedná se o nejčastější choroby psychiky, se kterými se v některém období svého života pere každý čtvrtý člověk.

Náhlý stav hrůzy

Nejintenzivnější formou úzkosti je takzvaná panická ataka. Jde o několikaminutový záchvat masivního strachu, který se může objevit zničehonic, často dokonce i doma v klidu. Člověk cítí obavy z umírání, zešílení nebo ztráty sebekontroly. Není výjimkou, že mu okolí přivolá rychlou záchrannou službu. Ovšem ani jedno z vyšetření, která proběhnou, nenalezne žádnou tělesnou příčinu obtíží. 

Ženy trpí panickou poruchou třikrát častěji než muži. Podle známého psychiatra a psychoterapeuta Jána Praška jsou dispozice k této poruše z části vrozené, ale na jejím vzniku se podílí i osobnostní nastavení. Často se poprvé objeví po prožití velkého stresu, ale mnohdy až s odstupem. Záchvat paniky pak přijde jako by z ničeho nic - o to je nepochopitelnější, a proto také bývá zaměňován s fyzickým onemocněním.

Strach se dokáže plíživě vracet i po letech

"Seděli jsme s rodinou u stolu a v klidu jedli. Náhle mi začalo bušit srdce, točila se mi hlava a měla jsem pocit na omdlení," svěřuje se Helena a pokračuje: "Odvezli mě do nemocnice, kde jsem podstoupila vyšetření EKG a krve. Nic se nenašlo. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. Úzkost jsem cítila stále. Nejhorší bylo, že jsem vlastně ani nevěděla, proč se bojím. Měla jsem paralyzující strach, že se zblázním a že nad sebou ztratím veškerou vládu."

Nakonec se ukázalo, že důvodem je vcelku banální dopravní nehoda, která se odehrála už tak dávno, že na ni Helena vlastně zapomněla. Její podvědomí však ne. 

Úzkost bez příčiny

Úzkost může přicházet bez zjevného důvodu či v záchvatech. Může být vázána na určité situace či následovat prožitou traumatizující událost. Často je doprovázena tělesnými příznaky, mezi které patří:

• studené a opocené ruce a chodidla
• zrychlený tep
• sucho v ústech
• nedostatek dechu
• brnění končetin
• průjem
• nevolnost až zvracení
• napětí ve svalech
• závratě a točení hlavy
• návaly horka či zimnice
• tlak na hrudi a stažení hrdla

Kdy jít k odborníkovi? 

Někdy úzkosti narušují běžné fungování v životě. Představují komplikaci v zaměstnání či rodině nebo nedovolí člověku takzvaně vydechnout. Pak je namístě odhodit veškerý stud a požádat o pomoc odborníka.

Léčba úzkostných poruch spočívá v kombinaci psychoterapie a podávání antidepresiv. Samotné užívání jiných léků (benzodiazepinů), které uleví rychle, avšak pouze na přechodnou dobu, situaci neřeší. Může ji dokonce zkomplikovat rozvojem závislosti. Zkušený psychiatr si ještě před vystavením receptu s nemocným důkladně promluví. Jednak o příčinách a projevech úzkosti, ale i o možnostech terapie a její délce.

Jde to i jinak

"Často mi píší ženy, které mají špatné zkušenosti s antidepresivy, nebo ty, které tyto léky odmítají. Jsou to i ty, které je sice berou, ale chtějí zkusit další možnosti, jak zlepšit svůj stav alternativní cestou," vypráví Martina Taubrová, mezinárodně registrovaná terapeutka Bachovy terapie.

Právě Bachova terapie (podle britského lékaře Edwarda Bacha) uvádí úzkost, depresi a stres jako první a hlavní pole své působnosti. Jako jistý druh homeopatické léčby využívá 38 výtažků z různých květů a rostlin. které pomáhají člověku zvládnout nejrůznější záporné emoce, harmonizovat mysl a tím i nastartovat přirozenou obranyschopnost organismu. Mohou být používány souběžně s jakýmikoliv léky. Vždy se vybírají přímo na míru každému jednotlivě.

Zklidnit dokáže také pohyb

Dokázáno je, že přiměřená pohybová aktivita má zklidňující účinky. "Osobně doporučuji zvolit vhodnou pohybovou aktivitu, při které můžete zlepšit svůj fyzický stav a kondici. Zároveň se vám v těle vyplaví endorfiny, které podporují dobrou náladu. Pro psychickou pohodu je dále důležitý kvalitní spánek, při kterém může tělo a mysl dostatečně zregenerovat," vysvětluje primářka rehabilitačního ústavu v Brandýse Michaela Tomanová.

"Ve stresu se tělo automaticky jakoby schoulí do klubíčka. Ramena jsou předsunutá dopředu, hrudník je ztuhlý, v mírném nádechu, držení těla je často nevyvážené a nevzpřímené. Tato nerovnováha pak může způsobovat bolesti celého pohybového aparátu," připomíná lékařka.

Na úzkostné stažení svalů kolem páteře dobře fungují relaxační metody, jako je jóga nebo meditace. S uvolněním těla se brzy dostaví i uvolnění mysli. Nesnažte se o to však uvědoměle, soustřeďte se jen na postupné uvolňování svalových skupin. Zaručenou pomocí je vždy celkově aktivní přistup k sobě samému a pozitivní myšlení.

Zdroj: webmd.com

více na uLékaře