reklama

Naslouchejte řeči svého těla. Psychiatr radil, jak se nedat ničit úzkostí

Je léto, kdy bychom měli být veselí a spokojení. Ale psychický stav se neřídí ročním obdobím. Radili jste se s psychiatrem, jak se cítít lépe.

Foto: Thinkstock

Neznámá úzkost, bušení srdce, studený pot, roztřesené ruce a doslova strach o život. Poznáváte se? Pak nejspíš trpíte panickou poruchou. Vychází ze strachu, který máme někde v sobě, ale vlastně nevíme, odkud se bere a proč se objevuje.

Jde o jeden z nejrozšířenějších psychických problémů moderního světa. Doktor Nawka z kliniky INEP v jedné ze svých odpovědí popsal příznaky. "Z pocitu klidu přichází náhlé záchvaty velkého napětí, pocity ohrožení, společně s tělesnými příznaky) a/nebo o tzv. generalizovanou úzkostnou poruchu, kdy se úzkost objevuje téměř neustále, člověk žije z obav z budoucnosti, možného neštěstí, dělá si tzv.černé scénáře atd.".

Pochopte řeč svého těla

Náš host -  psychiatr také připomněl, že tyto příznaky poukazují na nevyrovnanost a vyčerpání psychické kapacity. Je to řeč těla, že něco není v pořádku. "Někdy je lepší si o těchto věcech promluvit s někým nezaujatým (např. psychiatr/psychoterapeut), který Vám pomůže vnést do Vaší situaci jiný pohled. Řadu spouštěčů a udržovatelů stresu si prostě neuvědomujeme, nebo prostě odmítáme přiznat," radil doktor Nawka.

Lidé se neumí se svým strachem vyrovnat a proto velmi často žijí v permanentním napětí, kterého se nedokáží zbavit a uvolnit se. Je to velmi vysilující stav a bez správné léčby člověka velmi omezuje v normálním životě.

Neléčená panická porucha má tendenci dlouhodobě přetrvávat a může docházet k rozvoji dalších psychických poruch, jako je agorafobie, deprese či návykové nemoci.

Odkud se bere strach?

Potvrdil také názor čtenářky, která se  problému zbavila tím, že si postupně zvykala s podporou blízké osoby na situace, které panickou ataku vyvolávaly. "Postupná expozice stresoru/situaci je velmi dobrá metoda," připomněl lékař s tím, že každý pacient by si měl uvědomit, že ač je panická ataka velmi nepříjemná, není nebezpečná! 

Tento problém se totiž projevuje opakovanými záchvaty masivní úzkosti, které vznikají náhle bez zjevné příčiny. Psychické příznaky provází i řada příznaků tělesných, jako je bušení srdce, chvění, pocení, obtížné dýchání, pocit závratě, atd.  Život člověka s panickou poruchou dále narušuje strach z další ataky. Doktor Nawka ale především čtenáře uklidnil, že panická ataka je léčitelná a dá se zvládnout. Pokud dosvadní terapie nezabrala, změňte ji nebo změnťe lékaře, řešení se vždy najde! 

Známý psychiatr s velkou empatií radil četnářům i v tom,  jak zvládnout jiné potíže psychického rázu. "Když všem kolem říkáte "ano", tak o v tu samou chvíli znamená, že sobě a svému tělu říkáte "ne". Myslete na to," napsal například doktor Nawka nešťastné paní Daniele, která neví, jak vyjít z bludného kruhu. . 

Všechny odpovědi našeho hosta naleznete  v on-line rozhovoru dole pod tímto článkem. Bohužel dotazů se vždy sejde tolik, že naši  odborníci ani při nejlepší vůli nestihnou zodpovědět všechny. 

Náš odborník

MUDr. Alexander Nawka, Ph.D.

Je vedoucím psychiatrické ambulance kliniky INEP. Specializovanou způsobilost v oboru psychiatrie získal v roce 2010.. Absolvoval několik zahraničních stáží a stipendijních pobytů v Německu, Velké Británii, Brazílii, Japonsku a Indii. Mimo jiné působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN jako odborný asistent, kde se kromě klinické práce věnuje i vědecké činnosti a výuce psychiatrie. Klinické práci se věnuje i v psychiatrické ambulanci v Drážďanech v Německu.
Zaměřuje se především na diagnostiku a léčbu úzkostí, deprese a dalších poruch nálady, schizofrenie a neurodegenerativních onemocnění.

Trápí vás úzkost a panika? Poraďte se s lékařem

Rozhovor byl ukončen. Odpovědi na vybrané dotazy naleznete níže.
?
Lenka
| 14. 7. 2016
Dobrý den,

trpím panickou úzkostí již několik let ( od porodu prvního dítěte ), ale vždy přišla jen ojediněle ( 1x za půl roku ). V posledním měsíci ji však zažívám téměř denně v různé intenzitě. Možná to souvisí s rozhodnutím pokusit se o druhé dítě (?)
Ráda bych se zeptala, jaké jsou možnosti řešení PU v těhotenství / v období kojení ( pokud by již nebylo možné ji zvládat bez léků jako dosud ) a jaký dopad má záchvat PU na plod?
Děkuji moc
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, období po narození prvního dítěte je opravdu velmi citlivým obdobím pro rozvoj úzkostí. Vaše rozhodnutí pokusit se o druhé dítě může být oním stresorem, který vyprovokoval aktuální zhoršení. V době těhotenství se snažíme lékům vyhnout, a volíme přístupy psychoterapeutické případně relaxační metody (autogenní trénink, progresivní svalová relaxace, řízené dýchání). Ovšem v indikovaných případech je vhodnější ve farmakoterapii pokračovat i po dobu těhotenství či kojení. To v případě, že se dostavují opakovaně panické ataky, které mohou drážděním vegetativního systému ovlivnit nejenom zdraví matky, ale i plodu (vyšší hladina kortizolu, atd.). Okolnosti užívání léků v tomto období se musí individuálně posoudit. Konzultujte se svým psychiatrem. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Claudie
| 14. 7. 2016
Dobrý den pane doktore,
jak postupovat či přistupovat k příteli /45 let/ s Parkonson. chorobou, jejíž součástí jsou deprese. Vše odmítá z mé strany, jedině přistoupí na společnou návštěvu svého specialisty - neurologa. Tam situaci proberou spolu, po té pak docent přizve i mě a ve třech se pobavíme. Dostane léky na Parkinsona, bez kterých nelze fungovat a předepíše mu silnější antidepresiva. Zdr. stav se stupňuje k horšímu a je to horší - totální proměna člověka, dříve aktivity své či naše společné jsou v útlumu, zájem o sex nulový...pochopitelně pod dávkou utlumení. Stále řídí automobil, z čehož mám obavy, aby se nestalo neštěstí. Toto jako fakt nepřijímá. Prac. proces už není možný, má neschopenku dlouhodobě. Mou pomoc, návrh zajít společně do nějaké organizace, k psychologovi, k psychiatrovi odmítá. Přítelovo chování - jiný člověk, má to vliv na náš vztah a já nechci jeho rozpad, jen si přeji, abychom společně jinak vykročili. Podporuji ho, ale díky prohlubující se depresi nejen, že vše odmítá, ale i je na mě nepříjemný /brečím mimo, ne před ním/. Prosím, vede z této nemoci cestička ven? Ať se Vám daří a předem děkuji za odpověď.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, je vždy obtížné někomu pomáhat když o pomoc nestojí. Otázkou je, zda-li je to jeho rozhodnutí ovlivněno probíhající nemocí, případně nakolik se jedná o povahový rys. Je možné, že byste našla někoho v jeho okolí na koho by přítel "dal"? Kdo by mu domluvil aby se šel léčit? Nebo je situace už tak daleko, že prostě budete muset udělat jasné rozhodnutí a říct, že takto dále žít odmítáte. Status quo nepomůže ani Vám ani příteli. Když je dusno, tak musí přijít bouřka aby se vyjasnilo. Přeji ať najdete správné řešení, dr.Nawka
?
Daniela Mihulková
| 14. 7. 2016
Dobrý den, jsem v důchodovém věku,žiji sama, každý den mě trápí úzkost, strach a panika z budoucnosti.
Deptají mě neustálé povinností a starosti kolem dospělých dětí, domácnosti, zahrady, 2 vnoučat, které už v plné síle nezvládám a jsem z toho v depresi, úzkosti a panikařím.
Určitě je to i z důvodu těžké obezity, samoty, neumím si s ničím poradit jak po technické stránce, tak po praktické stránce,jsem nepraktická, pomalá, neschopná, neustálý nepořádek a kolotoč kolem domácnosti, nic nestihám, vyčítám si, že nic neumím.ani řídit auto.
Přitom nikoho nemám, aby mě pomohl v domácnosti, pomohl na zahradě, zajel k lékaři, zajel se mnou autem tam a tam .... jenom povinnosti, povinnosti, povinnosti kolem dospělých dětí, domácnosti, zahrady, vnoučat.
Dospělé děti mé problémy přehlíží a zatěžují hlídáním svých malých dětí,vařením pro její rodiny, následným uklízením, kolotoč kolem domácnosti jako býval při svých 2 dětech za mlada a přitom síly ubývají a nastupují zdravotní problémy s očima, syndrom suchého oka, pohybové problémy, vysoký stupeň artrózy kolen, dechové problémy atd. atd.
Jak dostat chuť do života a zvládat každodenní starosti optimisticky, bez úzkosti, strachu, panikaření? Děkuji za odpověď.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, to je samozřejmě nejtěžší otázka, "jak zvládnout život optimisticky?" Zkuste si položit otázku co Vás baví nejvíce, klidně si ty věci napište. Stejně tak si napište i to co Vás nejvíce trápí. Zaměřte se na to, co s tím můžete dělat. Možná je na čase začít žít vlastní život a ne život dětí a vnoučat. Když všem kolem říkáte "ano", tak o v tu samou chvíli znamená, že sobě a svému tělu říkáte "ne". Myslete na to. Pokud se situace nezlepší, vyhledejte odborníka - psychiatra. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Petr
| 14. 7. 2016
Dobrý den chtěl bych spíš než dotaz vznést prosbu na osobní kontakt s panem doktorem. Problémy které zde popisujete přesně mám a je to spíš na setkání. Mohl bych pana doktora touto cestou oslovit a požádat o schůzku? Moc děkuji za zpětnou vazbu. Kontakt 724212260. Popřípadě [email protected].
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, v případě, že máte zájem o vyšetření v našem institutu, objednejte se na tel. č. 223 001 966. Více na www.inep.cz
dr.Nawka
?
Jana
| 14. 7. 2016
Dobrý den.Bojím se otevřeného prostranství hlavně přejít silnici,chodit sama po chodníku tento stav jsem měla poprvé když jsem byla těhotná. Byla jsem na neurologii i u psychologa ale nic mě neporadili. Už to trvá 32 let.Jsem v pohodě když chodím po trávě,ale tráva všude není kolem chodníků. Zatím děkuji Jana
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, je mě líto že s tímto problém Vám zatím nikdo nepomohl. Nejspíše se u Vás jedná o agorafobii, případně v kombinací se specifickou fobii. Prosím vyhledejte pomoc psychiatra. Je zbytečné se takto trápit dále. dr.Nawka
?
Marie
| 14. 7. 2016
Dpobrý den ,léčím se na ambulantní psychiatrii 2,5 roku.Byla jsem hospitalizována 6 týdnú na psychiatrii v Hradci Králové a poté ambulantně.Momentálně jsem ve stavu léčení beru 3 týdny depresinal a mirzaten,risperidon a prothiaden mám úzkosti,špatně se soustředím a nejde mě stále dělat běžné v ěci jako dříve,Je mi 70 let a po hospitalizaci jsem byla 2,5 roku úplně v pohodě až před 3 týdny se mě ten stav znovu zhoršil,vím,že antidepresiva nezabírají hned a mám strach,že budu znova hospitalizovaná.Děkuji
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, spojte se co nejdříve se svým ambulantním psychiatrem. Vařím, že tento "výkyv" zvládnete. Třeba postačí lehká úprava dávky, nebo krátkodobé přidání léků na zklidnění. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Eva Rydvalová
| 14. 7. 2016
Úzkost,tak jak ji popisujete je můj případ.Jsem žena středního věztah,mám přítele na dálku,vidíme se asi jednou za tři týdny,on mi volá denně,máme hezký vztah,přesto mně přepadají pocity,že se se mnou rozejde a v tom případě mu posílám emaily,kde se s ním rozcházím,aby to neudělal on jako první.A po té se hroutím,při představě,že jej už nikdy neuvidím,teď naposledy jsem mělavelké zdravotní problémy,musela jsem začít brát antidepresiva.On se ale rozejít nechce a vlastně po tom,co mi zavolám,já také ne,přijde velká úleva a tak to bylo už během dvou rokú třikrát.Jsem vůbec normální?Myslím si,že tyto stavy z pocitu opuštěnosti mohu mít z dětství,kdy mně matka střídavě "odkládala" k babičce a opět k sobě...máma mi chyběla celý život a teď když je v pečovatelském domě na ni občas myslím,ale už nemám potřebu být s ní napořád.Předem děkuji za odpověď.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, je možné, že ve Všem případě nedošlo k vybudování bezpečné citové vazby v ranném dětství a to je i důvodem Vaší nejistoty v současnosti. Je taky pravda, že člověk není zcela uzpůsobený na "vztahy na dálku" .Přítomnost partnera je pro psychickou stabilitu naprosto zásadní. Nevím do jaké míry můžete soužití změnit, ale pokud by to šlo, tak bych vám to doporučil. Jinak ať už to dopadne jakkoliv, je možné že byste benefitovala z psychoterapie. Neuspokojivý vztah s matkou může být nositelem řady úzkostí. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Karel Musil 44 let
| 14. 7. 2016
Mám zřejmě panickou ataku, všechny problemy neustale dokola řeším, doslova se v nich pitvam, když se zbudim třeba ve tři ráno nemůžu usnout v hlavě už probihaji myšlenky, současný nějvětší problém je že máme hlučné sousedy kteří hlavně brzo po ránu probudi naše děti, já v tu dobu už nespim zřejmě od nervů a když přijde rachot od vedle prichazi atak-buseni srdce slabost navaly pocit na omdleni. Poraďte mi prosim jak se chovat v tehle situaci, vetsinou se seberu a jdu se projít ven. Leky zatim neberu a ani bych nechtěl, zkoušel jsem čaje třezalku,meduňku a jakž tak zabiraji, zajimalo by mě jestli se ataky da úplně zbavit nebo co nejvic omezit . Děkuji Karel
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, je možné, že se u Vás jedná o panickou poruchu (z pocitu klidu přichází náhlé záchvaty velkého napětí, pocity ohrožení, společně s tělesnými příznaky) a/nebo o tzv. generalizovanou úzkostnou poruchu (kdy se úzkost objevuje téměř neustále, člověk žije z obav z budoucnosti, možného neštěstí, dělá si tzv. "černé scénáře", atd.). Ať už tak či onak, tyto příznaky poukazují na nevyrovnanost a vyčerpání Vaší psychické kapacity. Je to řeč těla, že něco není v pořádku. Někdy je lepší si o těchto věcech promluvit s někým nezaujatým (např. psychiatr/psychoterapeut), který Vám pomůže vnést do Vaší situaci jiný pohled. Řadu spouštěčů a udržovatelů stresu si prostě neuvědomujeme, nebo prostě odmítáme přiznat. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Adriana
| 14. 7. 2016
Dobrý den, od roku 2013 se léčím na úzkostnou poruchu, užívám léky Citalopram (měla jsem Citalec 1 tabletu), chodím na psychoterapii. Začala jsem na ni trpět když jsem se vrátila do práce po rodičovské dovolené s dvojčaty, byla jsem neustále v napětí a vyústilo to do fáze, že jak jsem viděla vedoucí a měla jsem s ni mluvit, tak jsem se dostávala do stavu, jak by po mě prošla elektřina a měla jsem tiky. S medikací je to o něco lepší, ale ne úplně - pořád jsem v napětí (i když využívám psychorelaxační techniky, cvičení s dechem apod.). Chtěla jsem se zeptat, jak dlouho lze užívat antidepresiva? (mám pocit, že budu na práškách do konce života)? :-( Četla jsem studium, že s dlouhodobým užíváním po nich vznikají nádory na mozku ( i když se jedná andidepresiva ze skupiny SSRI)? Jak se te úzkostí zbavit, když psychoterapie nezabírá a antidepresiva pomáhají jen částečně? Děkuji moc za odpověd.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, obecně není žádná maximální doba po kterou lze užívat antidepresiva. Nemyslím si, že byste je však musela užívat celý život. Někdy to však vyžaduje značnou trpělivost a může to trvat i několik let. Zkusit záměnu antidepresiv, psychoterapeuta. V případě, že Vám nepomáhají ani léky, ani psychoterapie či relaxační techniky, je otázkou co je příčinou této rezistence. Je ve Vašem případě možné, že stresor který se podílí na udržování úzkosti ve Všem okolí i nadále přetrvává? Velmi často stojí za obtížně zvladatelnými úzkostmi stojí vztahové nesrovnalosti (partner/rodiče/děti). Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Pavel
| 14. 7. 2016
Dobrý den,

nedávno jsem byl u lékaře a ten mi sdělil, že trpím panickými ataky. Jsem už objednán k odborníkovi.

Je možné panických ataků se nějak zbavit ? Lze to léčit nebo se s tím musím naučit nějak žít ?
Žádné léky zatím na toto neberu.Děkuji za odpověď.Pavel
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, ve většině případů se daří panickou poruchu vyléčit. Je ale pravda, že v případě, kdy přetrvávají nepříznivé vnější okolnosti, případně není pacient k léčbě motivován, nás může panická porucha trápit dost dlouho. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Zlatuše Hýblová
| 14. 7. 2016
Dobrý den pane doktore,

manžel před cca 4 měsíci zkolaboval v práci, měl silný tlak na hrudi a bolest která vystřelovala do zad, nemohl dýchat. Už asi rok byl v práci pod permanentním tlakem a stresem Odvezli ho do nemocnice s podezřením na infarkt, ale vyšetření to vyloučilo. Lékař ho poslal na psychiatrii, kde se dnes ambulantně léčí. Psychiatrička mu předepsala Cipralex který ho nikam neposunul, stav trvá, teď mu přidala ještě jednu dávku. Je spavý, unavený, bez energie, její diagnoza zní hluboká deprese. Nikam se to neposunulo, paní doktorka s ním nic neřeší, je u ní v ordinaci tak cca 10 minut, zeptá se ho jak mu je, on odpoví že někdy lépe někdy hůře, předepíše mu další dávku léků a řekne mu ať přijde za měsíc.Nic ho nebaví, má pocit že nic nemá smysl, do práce nastoupit zatím lékařka nedoporučuje v žádném případě.Vidím že se to nikam neposouvá, můžete mi poradit jak dál? Děkuji a přeji příjemný den. Zlata Hýblová.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, nedokáži z toho co píšete zhodnotit jestli je lékařský postup adekvátní či nikoliv. Cipralex je určitě dobrým lékem, ale asi by již stálo za to jej v případě nedostatečné odpovědi vyměnit za jiný lék. Těch možností je celá řada. Kromě farmakoterapie však doporučuji nepodcenit i psychoterapii. Bez ní to často nejde. Přeji manželovi hodně zdraví, dr.Nawka
?
Teri
| 14. 7. 2016
dobry den,
je mi 25 let. Mam strach z lidi protoze jsem moc dobrych v zivote nepotkala. Travim vetsinu casu doma. I pres snahu jsem tercem neustale kritiky sve rodiny. Asi ctvrt roku si pripadam strasne sama a nic me nebavi. Na internetu jsem narazila na test deprese ze ktereho mi vyslo ze trpim depresemi. Takove testy beru s rezervou, ale zajimal by me vas nazor.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, z tak krátkého popisu se samozřejmě nemůžu relevantně vyjádřit zda-li máte depresi, nicméně určitě doporučuji vyšetření u psychiatra. Sebehodnotící testy na depresi mají samozřejmě nedostatky, ale jako indikátor toho, že se něco děje jsou docela dobré. Pokud se již dostáváte do sociální izolace, tak je na čase s tím něco dělat. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Radek
| 14. 7. 2016
dobrý den, od začátku roku jsem prodělal dlouhodobý stres a od te doby mě pronásledují každodenní vražedne myšlenky a
nemůžu se jich zbavit a zaměřuji se pouze na jednu osobu. Už nevim co mam se sebou dělat. děkuji za jakkoliv radu

s pozdravem
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, prosím co nejrychleji vyhledejte odborníka - psychiatra, případně se obraťte na svého praktického lékaře. Seznam lůžkových zařízení je zde: http://www.ceskapsychiatrie.cz/index.php/uzivatele-nemocnice-lecebny dr.Nawka
?
Terka
| 14. 7. 2016
Mám panickou poruchu několik let. Odborník nepomáhá. Jak je možné se jí zbavit?
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, zkuste tedy jiného odborníka, nebo zkuste jinou metodu (psychoterapie - jiný směr, v případě farmakoterapie - jiné léky). Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Jana
| 14. 7. 2016
Panické stavy - POMOC
Toto není dotaz, ale rada všem, kteří mají panické stavy. Také jsem léta těmito stavy trpěla a mám dobrou zprávu - dá se to překonat a to dokonce i bez léků. Je důležité vysledovat, v jakých situacích se stavy spouští - u mě to byly obchody, hromadná doprava, větší uzavřené prostory (divadla, restaurace...). Až vysledujete ony situace, tak se jim naopak vystavujte - zpočátku jen v představách (i ty dokázaly vyvolat panickou ataku), pak postupně začít např chodit do obchodu jen na chvíli, třeba se procházet před turniketama, pak tam třeba jít s kamarádkou, která, když vy budete chtít odejít, nákup dokončí za vás, v divadle si koupit lístek blízko východu atp. Pak také pomáhá ve chvíli, kdy cítíte nástup ataky začít si třeba odříkávat dle abecedy zvířata, státy, města... Zkrátka se odreagovat od sledování nepříjemných pocitů a zaměřit se na jinou činnost. A nakonec je důležité si uvědomit, že tento panický stav u nejsilnějších jedinců nemůže trvat déle než 2 hodiny. Takže cesta ven určitě je! Jsem toho důkazem;) Trvalo to sice pár let, ale jde to!!!
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, děkuji za pozitivní příklad. Ano, postupná expozice stresoru/situace je velmi dobrá metoda. Moje rada k již řečenému je, uvědomte si, že ač je panická ataka velmi nepříjemná, není nebezpečná! dr.Nawka
?
Barbara
| 14. 7. 2016
Dobrý den, pane doktore,mám posst.syndrom z dělství,pohlavní zneužívání a týrání,.jeden incident se stal v nemocnici,:(,nyní mám podstoupit operaci,nefrostomii a reimp.močovodu,a já mám paniku a úzkost z nemocnice,operačního sálu,a CA..je to hrozné,nevím co s tím,vše se mi postupně opět vybavuje,..bylo to hrozné,jako kdyby se to stalo nedávno:(.
Děkuji
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, tak to opravdu nemáte lehké. PTSD dokáže být velmi nepříjemná nemoc. Prvořadá je dlouhodobá psychoterapie (dynamicky orientovaná), která by měla vést ke zpracování těchto traumat. Přeji Vám, abyste narazila na dobrého terapeuta a vše zvládla. Pokud musíte na operaci v kratším časovém horizontu, využijte podpory lidí kterým důvěřujete (ať Vás do nemocnice doprovodí), k potlačení úzkostí lze využít i psychofarmak. dr.Nawka
?
Pavel Mihulka
| 14. 7. 2016
Dobrý den,
jestli bych se mohl zeptat, jak odvyknout silnému návyku na cukr, ze kterého jsem již silně obézní, jsem neustále v depresi, mám neustále strach i z banálních věcí, že je nezvládnu, trápí mě úzkost, hned panikařím.
Je mě 37 let, pracuji jako kuchař v jedném školní jídelně a nechci kvůli obezitě, depresím,stresu, úzkosti přijít o práci, která se mi líbí. Nejsem technický typ, nejsem schopen si udělat řidičský průkaz, jiný profesní druh práce dělat nemůžu. V mužském kolektivu bych byl předmětem šikany.
Každou lehčí nervozitu, každý banální problém hned řeším kousnutím si do sladkého, nejsem schopen si uvědomit, že do sebe dostávám díky cukru ohromné množství kalorií. Mám cukr jako drogu na zlepšení nálady a nejsem schopen se tohoto zlozvyku zbavit nebo čím cukr nahradit? Mám dny, že jsem z tohoto stavu již mentálně retardovaný, úzkostlivý, neustále nervózní, neschopný něco dělat.
Žiji sám, koníčky žádné nemám, svobodných kamarádů strašně málo, kvůli odporné obezitě, především ze sladkého, se začínám i vyhýbat lidem, čímž si stavy úzkosti, deprese, osamocení, špatná fyzická kondice, atd. ještě prohlubují.
Nedoporučil by jste mě nějakého dobrého psychologa, psychoterapeuta z Hradce Králové, který by mě z tohoto špatného duševního stavu i dalších následku z drogy zvané cukr dostal? Děkuji za odpověď.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, tak to opravdu nemáte lehké. "Sugar-craving", který ve Všem případě dosahuje opravdu enormní intenzity je příznakem značných úzkostí, které nedokážete zpracovat. Určitě by vám pomohla psychoterapie, pochopení důvodů které vedou k tak rychlému propadu do úzkostných stavů. Věřte mi, že můžete udělat velké pokroky. První krok, akceptaci toho stavu, již máte za sebou. Co se týká psychiatra v Hradci Králové, tak si Vám dovolím doporučit zdejší psychiatrickou kliniku. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
sára
| 14. 7. 2016
Souvisí vznik úzkostí s palčivým pocitem v hrudní páteři ?Tyto dva problémy mě často trápí současně.
Co je však prvotní??Úzkost,která vyvolá bolest v páteři nebo bolest v páteři která vyvolá pocit úzkosti?????Je to jakoby palčivá bolest,která po pár hodinách nebo dnech mizí. děkuji.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, u řady úzkostných příznaků (zvláště pak u panické ataky) se spouští tzv. bludný kruh, kdy naše myšlenky a emoce dokážou vyvolat různé tělesné příznaky a ty zase zhoršují naše prožívání a emoce. Kruh je takto uzavřen. Co bylo první takto nedokážu posoudit. Asi bych si na Vašem místě zašel k lékaři a nechal se tělesně vyšetřit. V případě, že nebude nalezena příčina, a potíže budou přetrvávat, obraťte se na psychiatra. Přeji hodně zdraví, dr.nawka
?
Marie
| 14. 7. 2016
Vážený pane doktore ,myslíte si, že mě z úzkosti může vyléčit lék
Valdoxan? Děkuji.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, určitě může, ačkoliv to není lék první volby u úzkostných poruch. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Hanka
| 14. 7. 2016
Dobrý den, pane doktore, strašně se bojím řídit auto a vyhýbám se tomu, v poslední době už za volant vůbec nesednu. Zároveň ale potřebuji jezdit na chalupu, mám s dopravou problémy. Dá se ten strach nějak léčit u psychologa nebo doma nějakými psychoterapiemi? Existuje nějaká rada, jak se toho zbavit? Chodím sice na psychiatrii, ale můj lékař mi jenom předepisuje Citalopram, ani se mnou ten strach nerozebírá. Děkuji
Hanka
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, předně chci říct, že s tímto problémem jistě něco dělat můžete. Farmakoterapie by zde měla sloužit spíše jako doplňková terapie, prvořadá je psychoterapie (KBT, psychodynamická, atd.). Krátce poradit nelze, potřeboval bych znát případné spouštěče, jestli Vašim problémům předcházela nějaká zvláštní událost, a pod.Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Květuše
| 14. 7. 2016
Dobrý den,
úzkostnými stavy trpím již téměř 18 let a s tím, že budu brát antidepresiva po zbytek života ( je mi 42 let) jsem se již tak nějak smířila. Nicméně nyní poslední rok , úzkostné ataky nabraly na síle a četnosti, až mně vyřazují z pracovního procesu a bohužel zjišťuji, že mám výpadky paměti a můj mozek jakoby nedokázal "nasát" nové informace/ vědomosti, které pro svoje zaměstnaní potřebuji. Byla mi změněna medikace na Olwexyi, která zabrala na ataky, tělesné projevy v podstatě vymizely ( až na píchání u srdce a zrychlený dech) a chci se zeptat je to pouze můj dočasný stav, kdy mozek "vráží" energii jinam a ne do paměti ( jednoduše řečeno) nebo mám znejistět a nějak řešit? Jak? Existuji i nějaké terapie , například skupinové, které by mi pomohly s úzkost lépe pracovat?? Kde? Kdo se jich může účastnit?? Moc děkuji za odpověď a pomoc. Mějte hezký den. K.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, předpokládám, že když užíváte antidepresiva již tak dlouho, musí se ve Vašem případě jednat o závažnější formu úzkostné poruchy a proto bych určitě doporučil psychoterapii. Ta by měla být první metodou volby. Farmakoterapie je spíše doplňková terapie a je velmi účinná k potlačení příznaků nemoci, nedokáže však zasáhnout tzv. kauzálně", tzn. vyřešit příčinu, proč u Vás neustále dochází k novým vzplanutím onemocnění. Co se týká výpadků paměti, tak tím bych si ve Vašem věku asi tolik starostí nedělal, docela často se úzkostné potíže můžou v průběhu času měnit. A taky je důležité jak spíte. Bez dobrého spánku to jde s pozorností a pamětí rychle dolů. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
pavla
| 14. 7. 2016
dobry den, mam tyto uzkosti, nemuzu jezdit metrem, nekdy ani autobusem pokud je preplneny, ale hlavne mam agorafobii, kde neni nikdo blizko ani daleko a jsem nekde uplne sama, chytne me panika. co s tim muzu delat, na koho se obratit?
dekuji
pavla d
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, určitě se obraťte na psychiatra, který by měl předně jednoznačně určit diagnózu (ve Vašem případě jak sama píšete půjde nejspíše o Panickou poruchu s agorafobii) a navrhnout léčbu (nejspíše asi kombinaci farmakoterapie a psychoterapie. Podobné problémy jako popisujete má řada pacientů a v současnosti má léčba velmi dobré výsledky. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Lucie
| 14. 7. 2016
Dobrý den, pane doktore,
lze vyléčit agorafobii bez léků, pouze terapií?
Děkuji
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, pokud myslíte "terapií" psychoterapii (ať už individuální či skupinovou), tak určitě ano. Je však pravdou, že u některých těžších variant nemoci je lepší kombinovat oba přístupy. Hodně zdraví, dr.Nawka
?
Pavel
| 14. 7. 2016
Dobrý den,
Dá se nějak rozpoznat, že člověk překročil hranici mezi normálností (běžné reakce na stres, duševní nepohodlí, introvert, melancholik) a stavem, kdy by měl člověk navštívit psychiatra? Myslím spíše úzkostné stavy, nebo deprese, nemám na mysli psychotické stavy (halucinace, schizofrenie, ..)?
Kdy byste obecně doporučil návštěvu psychiatra?

Děkuji,
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, to je dobrá otázka. Otázka "normality". Je obtížné definovat stav úplné normálnosti, ale máme jasné definice, resp. manuály jak diagnostikovat duševní nemoci - Mezinárodní klasifikace nemocí - "F-kové" diagnózy. Pokud nesplňujete kritéria žádné nemoci, jste podle těchto manuálů zdráv. Ale obecně tím, že je duševní i tělesná odolnost každého z nás jiná, pokulhává definice normality i zde. Řekl bych, že potíže které Vám způsobují potíže kvůli kterým přestáváte žít plnohodnotný život a stává se z Vás nešťastný člověk, představují onu pomyslnou hranici kdy zajít k psychiatrovi. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Dušková
| 14. 7. 2016
Dobrý den,
také jsem do spadla. První příznaky loni na jaře, do měsíce to spravil Neurol. Pak od listopadu, znovu. Zkusila jsem třezalkové dražé, po měsíci docela dobré, ale pak se to zase začalo horšit. V únoru už jsem musela navštívit paní doktorku. Dostala jsem Citalec, po třech měsících jsem pomalu mohla vysazovat. Nyní cítím zase zhoršení, občas to řeším Neurolem. Před čtrnácti dny jsem byla u moře, tam celý týden pohoda, jen jednou před celodenním výletem lodí, mi nebylo dobře. Ale rychle se to spravilo. Doma žádné problémy nejsou, tak nevím, kde se ty úzkosti berou. Je to dost vysilující. Chtěla bych se zeptat, mám znovu brát Citalec a delší dobu, nebo něco jiného. Koníčky mám, ale moc nepomáhají .Jsem sice už v důchodu, ale potřebuju fungovat. Jinak žádné pilulky nepotřebuji, byla jsem na to docela hrdá. Děkuji
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, asi Vám nedokážu odpověď úplně přesně, ale v případě panické poruchy bych nasazené antidepresivum užíval i při první epizodě déle než tři měsíce. Svým pacientům doporučuji užívat tyto léky minimálně 6 až 12 měsíců od odeznění příznaků. Takže můžete zkusit návrat k citalopramu, ale tentokrát jej užívat déle. Píšete dále, že doma problémy nejsou, to může být pravda. Uvědomte si však, že řada okolností ovlivňujících naši psychiku nás může ovlivnit i bez toho abychom si toho byly vědomi (tzv. nevědomé procesy). Zkuste se na toto téma pobavit s Vaší lékařkou. Hodně zdraví, dr.Nawka
?
Lubor Kratochvíl
| 14. 7. 2016
Dobrý den,
jedná se mi o to, jak eliminovat výše zmíněné....
děkuji a přeji příjemný den :-)..

Lubor Kratochvíl
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, ale toto je moc obsáhlý dotaz, nedokážu na něj krátce odpovědět. Hodně zdraví, dr.Nawka
?
Jana
| 14. 7. 2016
Dobrý den,mám doma léky od psychiatra, valdoxan a bojím se začít je užívat. před nimi jsem užívala tři dny Itakem ale po nepříjemné zkušenosti jsem je přestala brát. Probudilo mě v noci pocit, že mi netluče srdce,ani puls jsem necítila, udělalo se mi špatně od žaludku, byla jsem úplně bledá a špatně se mi dýchalo. Za nějakou dobu to zmizelo. Lékařka mi řekla, že to byl serotoninový šok, ale já myslela, že umřu a už to nechci zažít.prý mám nedostatek serotoninu, ráda bych se zeptala jestli jde dodat přirozenou ( přírodní )cestou. Užívám ašvagandu, mysl si myslím, že mám klidnou, ale tělo se v určitých situacích chová jinak.Různé mravenčení, bublání,slyší tlouct srdce a to je nepříjemné hlavně v noci a klidu - v noci když mě něco vzbudí nebo ráno budík, hned mi tluče srdce a já to slyším.Nevím proč, neumím to ovlivnit.Vnitřně mě vyvede z míry když mám někde být, něco říkat..a přitom s komunikací nemám žádný problém, nestydím se..ale srdce mi buší a mám pocit, že nevím, co řeknu..před lety jsem dva roky užívala citalec,ten mi problém nedělal.Tenkrát jsem vůbec nemohla slyšet negativní informace, nyní je poslouchat mohu, ale tělo reaguje po svém.
Užívám dva roky vertimed, protože se mi jednou v noci něco dělo ( převracelo)v hlavě.Hučí mi v uchu, levém a zaléhá mi. Někdy mi zalehne celá hlava - bývá to v situaci, kdy říkám něco emotivního.a prožívám to. Většinou je to asi nepříjemné..jakmile zapojím emoce, vyčerpá mě to.Jsem ale taková, odpojit je neumím.měla jsem období, kdy jsem se v noci probouzela- a vždy přišlo něco, něco mnou probíhalo a pak jsem dostala zimnici. pak to zmizelo.Ty pocity po těle se měnili, někdy směrem od hrudníku do hlavy, pak se mi spojili tři body na těle, které nejdřív boleli a pak mezi němi něco proběhlo, nebo od hrudní kosti přes paže až do konečků prstů. Bála jsem se pak jít spát. někdy jsem měla pocit, že mnou probíhá chvění, jako když se těšíte..ale bylo to dlouhé..Teď už tak tři měsíce je od toho klid. nevím jestli je nutné ty prášky jíst, jestli je i jiná cesta.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, z užití Valdoxanu bych neměl obavu, je obyčejně tolerován velmi dobře. Je ale pravda, že téměř u všech antidepresív se na začátku jejich užívání mohou objevit nepříjemné stavy, související právě s adaptací těla na vyšší množství serotoninu. Což se neprojeví pouze v mozku, ale i v dalších částech těla (zvláště pak v zažívacím ústrojí). Tyto příznaky však rychle mizí (zpravidla do 5-10 dnů. Z toho co popisujete dále to vypadá, že máte řadu tzv. vegetativních příznaků, kdy je tělo přehnaně stimulováno tzv. sympatickým systémem (sympatikem). Ve Všem dotazu jsem ale nenašel popis Vaší životní situace, zvláště pak stresorů, které zcela zásadním způsobem ovlivňují naše prožívání a podílejí se na úzkostných stavech. Odpověď na to jak se těchto nepříjemných pocitů můžete zbavit, naleznete až po lepším pochopení svého aktuálního fungování. Zcela jistě Vám doporučuji psychoterapii. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Karel
| 14. 7. 2016
Mám zřejmě panickou ataku, všechny problemy neustale dokola řeším, doslova se v nich pitvam, když se zbudim třeba ve tři ráno nemůžu usnout v hlavě už probihaji myšlenky, současný nějvětší problém je že máme hlučné sousedy kteří hlavně brzo po ránu probudi naše děti, já v tu dobu už nespim zřejmě od nervů a když přijde rachot od vedle prichazi atak-buseni srdce slabost navaly pocit na omdleni. Poraďte mi prosim jak se chovat v tehle situaci, vetsinou se seberu a jdu se projít ven. Leky zatim neberu a ani bych nechtěl, zkoušel jsem čaje třezalku,meduňku a jakž tak zabiraji, zajimalo by mě jestli se ataky da úplně zbavit nebo co nejvic omezit . Děkuji Karel
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, je možné, že se u Vás jedná o panickou poruchu (z pocitu klidu přichází náhlé záchvaty velkého napětí, pocity ohrožení, společně s tělesnými příznaky) a/nebo o tzv. generalizovanou úzkostnou poruchu (kdy se úzkost objevuje téměř neustále, člověk žije z obav z budoucnosti, možného neštěstí, dělá si tzv. "černé scénáře", atd.). Ať už tak či onak, tyto příznaky poukazují na nevyrovnanost a vyčerpání Vaší psychické kapacity. Je to řeč těla, že něco není v pořádku. Někdy je lepší si o těchto věcech promluvit s někým nezaujatým (např. psychiatr/psychoterapeut), který Vám pomůže vnést do Vaší situaci jiný pohled. Řadu spouštěčů a udržovatelů stresu si prostě neuvědomujeme, nebo prostě odmítáme přiznat. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Jitka M.
| 14. 7. 2016
Pane doktore,
za dva týdny mám letět letadlem na dovolenou, přemluvila mě rodina, sama bych se do toho raději nepouštěla. Zažívám záchvaty paniky a nevolnost v dálkovém autobuse i na lodi, když se začne houpat. Nikdy jsem přitom nezvracela. Při posledním cestování se potíže objevily až po několika stech kilometrech v autobuse, kdy do té doby jsem myslela, že už to mám pod kontrolou. V letadle poletím poprvé a čím víc se to blíží, tím víc se toho bojím. Jak mám svůj problém zvládnout ? S dvěma Kinedrily na lodi jsem se uklidnila až po pár hodinách. Kolik a jakých léků mohu vzít, třeba i předem abych se zaručeně uklidnila a nepředávkovala.
Předem děkuji za odpověď
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, strach z létaní je velmi častý příznak úzkosti, ve Vašem případě je to tedy obecně strach z cestováním v dopravních prostředcích. Opět jako u všech úzkostí, i zde platí, že prvořadá je psychoterapie (nácviková terapie - expozice, ideálně KBT psychoterapie), případně ke zvládání akutních stavů pak mohou být nápomocné některé preparáty z řady tzv. benzodiazepinů (BZD). Zde je však na místě opatrnost, jsou to léky které jsou dobrými sluhy (velmi efektivně a rychle dokáží potlačit úzkosti) ale zlí pánové (při dlouhodobém užívání může vzniknout nepříjemná závislost). Obraťte se ještě před cestou na psychiatra, který Vám s tímto může pomoct. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Jana
| 14. 7. 2016
Dobrý den, nikdy jsem paniku nezažila a strachem z výšek netrpěla( bydlela jsem v 11 patře,jezdila výtahem).Až po porodu jsem začala mít strach jít na balkon,z výšek se dívat dolů.Přidal se i strach z tunelů.Záchvat paniky přišel v jeskyni,při spaní ve stanu, C T vyšetření.Co s tím?Děkuji
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, období po porodu je jedním z nejcitlivějších k rozvoji úzkostných poruch. Mění se naše životní role, máme rozšířenou odpovědnost, tělem "mávají" hormonální změny, atd. Je ale taky možné, že jste prostě vyčerpaná a potřebuje si odpočinout.To co popisujete vypadá jednak na specifickou fobii z výšek ale i možnou agorafobii. Pokud potíže nevymizí, doporučuji návštěvu psychiatra a následnou psychoterapii, případně farmakoterapii. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
?
Zdenka
| 14. 7. 2016
Dobrý den,
16 let trpím záchvaty dusícího kašle, dle doktorů vše čisté, asi spojené s úzkostí a strachu, co bude, manžel je alkoholik, někdy až zlý. Mám za sebou 2 ataky, problémy s páteří. Děkuji za odpověď.
MUDr. Alexander Nawka
MUDr. Alexander Nawka
Dobrý den, jak píšete, je možné že jde o úzkostný projev. Soužití s manželem který je alkoholik, a za situace kdy může docházet až k domácímu násilí, je téměř nemožné si představit, že budete žít klidným životem. Řešení zcela jistě není jednoduché, ale to rozhodnutí co dál je na Vás. Nevím jaké jsou Vaše možnosti co se týká schopnosti přesvědčit manžela aby se šel léčit, případně jak moc jste na něj finančně či jinak odkázaná, ale ze své zkušenosti je někdy lepší udělat to rozhodnutí co nejdříve. Abyste takto trpěla kvůli manželovi prostě není fér. Přeji hodně zdraví, dr.Nawka
"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama