reklama

Pravdy a mýty o pečivu: Je tmavý rohlík zdravější?

Tmavé pečivo nemusí být zdravější než bílé. Jaké další mýty si ještě vyvrátíme?

Foto: Thinkstock

Pečivo se stalo oblíbenou potravinou Čechů. Nedovedeme si bez něj představit snídani, oběd, v některých případech svačinu i večeři. Pojďme si společně s odborníky potvrdit či vyvrátit několik "pekárenských" mýtů.

Hned na začátek si ujasněme jednu věc. Pokud si myslíte, že tmavý rohlík je zdravější než bílý, pletete se. Vše pramení z nedostatečné informovanosti. Tmavé pečivo totiž ještě nemusí být celozrnné. Jak to tedy je?

Nenechte se obalamutit

Výrobci mohou svévolně pojmenovávat výrobky a na obalech uvádět nepotřebné, ale na zákazníky fungující informace. Jedna z vyhlášek pečivo dokonce dovoluje přibarvovat karamelem, čekankou nebo žitem. Níže uvedené kategorie jsou však zákonem dané, jen podle nich poznáte, o jaký výrobek se jedná.

Celozrnné: Má nejvyšší obsah vlákniny a je pro naše zdraví nejprospěšnější.

Vícezrnné: Je vyrobeno z více druhů zrn (pšenice, oves, žito). Vlákniny v něm můžeme najít zcela minimum. O jeho obsahu se moc nedozvíte, protože se u nebalených kusů neuvádí.

Žitné: Jen žitná mouka výrobky přirozeně ztmavuje. Pokud tedy najdete čistě pšeničný výrobek, který je tmavý, je přibarvený.

Pšeničné: Bílá mouka. Obsah zdraví prospěšných látek je minimální.

Pšenično-žitné: Namíchané dle potřeby.

Speciální: Pečivo luštěninové, bramborové, sójové a jiné.

Tmavé = celozrnné

Ne vždy. Pokud není uvedeno, že jde o celozrnný druh, pak je výrobek pouze obarvený. Většinou za tmavý odstín může karamel nebo pražený ječmen.

Celozrnné neznamená dietní

Nemyslete si, že když si zvolíte celozrnné pečivo, můžete ho nekontrolovatelně zařazovat na váš jídelníček. Počítejte s tím, že i takový rohlík bude mít dostatečně vysokou energetickou hodnotu.

Doporučujeme: Pekař radí: Jak poznat kvalitní a dobré pečivo?

"Do pečiva jsou přidávány sójové boby nebo různá semínka či oříšky, což zvyšuje jeho energetickou nálož," upozorňuje MUDr. Kateřina Cajthamlová, výživová poradkyně a psychoterapeutka, a doplňuje:

"Pečivo konzumované na úkor příloh k hlavním jídlům (večeře, oběd ) je jednoznačně nadbytečné a snižuje pestrost stravy. Nahrazuje například rýži, luštěniny, případně dříve běžně v kuchyni užívané ječné kroupy, jáhly nebo novější pohanku a cizrnu. Dalším problémem je droždí, sůl nebo cukr a u některých druhů (bábovka, koblihy) i nadbytek tuků."

Pro lepší představu přinášíme přehled energetické hodnoty u jednotlivých druhů:

Tukový rohlík 504 kJ (1 kus 42 g)

Celozrnný rohlík 703 kJ (1 kus 60 g)

Grahamový rohlík 396 kJ (1 kus 30 g)

Chléb Šumava 561 kJ (1 krajíc 55 g)

Žitný chléb 515 kJ (1 krajíc 50 g)

Celozrnný chléb žitný 395 kJ (1 krajíc 50 g)

Toastový chléb tmavý 282 kJ (1 krajíc 25 g)

Toastový chléb světlý 278 kJ (1 krajíc 25 g)

Rozpékané pečivo není kvalitní

Není o nic horší než čerstvé. Záleží na technologickém postupu zamrazování. Při vhodném a šetrném zacházení neztrácí nutriční hodnoty. Jen by mělo u prodejce být vždy viditelně označené.

Po tmavém pečivu bývá těžko

Jíte bílé pečivo, protože po každém celozrnném rohlíku je vám těžko? Na vině je vláknina, které je v celozrnném pečivu mnohem více a vy na ni nejste zvyklí. Vláknina, i když se jedná také o sacharid, je pro náš trávicí trakt nerozložitelná. Během procesu se tedy posouvá dál do tlustého střeva, které ji jen z části využije.

Problém je tedy v množství vlákniny. Pokud jste doteď na ni nebyli zvyklí, může vaše trávení narušit. Přidávejte celozrnné pečivo na jídelníček jen postupně po menších dávkách a pijte dostatek tekutin.

Když tmavé, pak jaké?

"Mrzí mě, že z běžné sítě prakticky vymizel žitný a ječný kváskový chléb, takže současný chléb se stává pečivem se všemi jeho nevýhodami a lidé už chuť klasického chleba vlastně neznají. Pro ty, kdo hledají nějakou zdravější alternativu pečiva, doporučuji vyzkoušet křehké žitné Wasa nebo Knäckebroty, rýžový chléb nebo si najít zdroj pravého kvasného ječného či žitného chleba a vrátit se k jeho konzumaci," doporučuje MUDr. Kateřina Cajthamlová.

Vždy preferujte výrobky bez soli na povrchu z žitné či žitno-pšeničné mouky. Nezapomínejte je kombinovat s bílkovinou, která tělu pomůže s jeho zpracováním.

Celozrnné není bezlepkové

Lepek se nachází v obilovinách - žitu, pšenici, ječmenu a ovsu. Lidé, kteří trpí citlivostí na tuto složku (celiaci), by měli kupovat jen pečivo, které je označené jako bezlepkové.

Konzumujeme příliš mnoho pšeničných výrobků, které můžou u citlivých lidí vyvolat projevy intolerance nebo alergie na gluten (lepek) se všemi důsledky pro střevní sliznici, jimiž je hlavně zánět, změny vstřebávání živin a změny bakteriálního osídlení střeva. Celozrnné pečivo, pokud je převážně pšeničné, má stejný efekt.

Pečivo nejíst vůbec?

"Jakýkoliv extrém je škodlivý, je třeba mít na paměti, že strava má být pestrá, proto pokud nejsou zdravotní rizika konzumace pečiva, je vhodné je občas zařadit v rámci právě zmiňované pestrosti. Je dobré číst složení a zajímat se, co konzumujeme. Pečivo je totiž stále jedna z mála potravin, u níž není povinností výrobce složení detailně uvádět," uzavírá MUDr. Kateřina Cajthamlová.

Pokud tedy nechceme pečivo nikterak vyřadit, vybírejte alespoň kvalitní produkty a střídejte jejich druhy.

Co by vás o pečivu ještě zajímalo? Napište nám v diskuzi pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Cukr vede k rakovině, prokázal nový výzkum

Kdy je žena nejkrásnější? Když je rozehřátá

Tohle bezdětným fakt neříkejte - nikdy



"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama