reklama

Jak poznáte, jestli i vám hrozí infarkt? Ženy nemusí varovat ani bolest

"Tak z toho jsem na infarkt," říkáme často. Překvapení, úlek nebo náhlá úzkost sice podle lékařů infarkt způsobit mohou, ale jde spíš o výjimku. Ve skutečnosti se "osudná chvíle" v těle chystá dlouho předem. Vlastně si ji možná chystáte sami svým životním stylem.

Foto: Shuttestock

I když se nejvíc bojíme rakoviny, nejčastější příčinou úmrtí, to nejen v ČR, je onemocnění srdce a cév. Hrozí hlavně těm, kdo mají vysoký cholesterol - a těch je čím dál víc i mezi mladými. Dnes je Světový den srdce, myslete na to svoje.

K nejčastějším příznakům toho, že se srdcem je něco v nepořádku, patří:

  • silná bolest na prsou (může se šířit do levé ruky nebo do čelisti)
  • pocení
  • nevolnost
  • pocit na omdlení

Občas se najde pacient, u něhož se objeví jen mírná, či dokonce žádná bolest na hrudi. To platí hlavně pro ženy, u nichž často proběhne takřka bez příznaků. Prodělaný infarkt se pak zpětně pozná až podle elektrokardiogramu (EKG).

Říká se mu "němý" infarkt a hlásí se jinak, protože i ženské srdce je jiné. Může ho provázet bolest břicha, závrať, ledový pot a nedostatek dechu, ale především nesmírná únava.

Varování v podobě bolesti

Nejčastější je ale silná bolest. Jestliže náhle ucítíte prudkou bolest na hrudi, neváhejte okamžitě zavolat rychlou záchrannou službu. Včasné podání léku proti sraženinám nebo jiný způsob co nejrychlejšího obnovení průtoku krve do srdce vám může zachránit život.

Srdce je složeno ze speciální svaloviny, která se odborně nazývá myokard. Tento orgán pumpuje krev do tepen, které ji dále rozvádějí do celého těla. Podobně jako každý sval potřebuje i srdce pro svou práci dobré prokrvení. Krev přináší do srdce kyslík a živiny. Zásobování krví mají na starost právě věnčité neboli koronární tepny. 

Návrat do života

Srdeční infarkt neboli infarkt myokardu vzniká tehdy, když krevní sraženina ucpe některou z přívodných tepen do srdečního svalu. Pak hrozí odumření této části srdce. Závažnost infarktu závisí na množství srdečního svalu, který byl poškozen. V mnoha případech je zasažena pouze malá část, která se pak zhojí jizvou a srdce může dál fungovat.

Pokud jde o rozsáhlejší poškození srdce, hrozí velké komplikace, či dokonce smrt. Když se do několika hodin obnoví úplný průtok krve, podaří se za pomoci moderní léčby dnes již zachránit vysoké procento lidí. Hlavním cílem je dostat postiženého zpátky do normálního života a minimalizovat vznik dalšího infarktu.

Co děláte špatně vy?

Infarktem jsou nejvíc ohroženi lidé ve věku nad padesát let. Stále častěji se však vyskytuje i u mladších jedinců. Co vše patří k hlavním rizikovým faktorům?Začněte věnovat svému srdci větší pozornost a možná zjistíte, že tím, jak žijete, se k infarktu postupně propracováváte. Existuje však několik kroků, které riziko snižují.

  • Kouření. Pokud denně konzumujete tabák, měli byste vyvinout veškeré úsilí k likvidaci tohoto zlozvyku.
  • Vysoký krevní tlak. Tento problém se dá léčit. Navštivte svého lékaře.
  • Nadváha. Shozením přebytečných kilogramů snížíte míru pracovního zatížení srdce a také svůj krevní tlak.
  • Nadměrný cholesterol. Ošetřující lékař by vám měl pravidelně kontrolovat hladinu této látky v krvi. Vysoký cholesterol lze dnes velmi dobře řešit, a to nejen tabletami. Na obzoru je již i nová, injekční léčba, z níž prý budou pacienti nadšeni. Rizikem je i tzv. familiární hypercholesterolemie, což je dědičné onemocnění projevující se vysokou hladinou cholesterolu. I tato nemoc se dá léčit.
  • Tělesná nečinnost. Pro zdraví srdce byste měli každý den věnovat alespoň 30 minut nějaké mírné fyzické aktivitě. Příkladem může být třeba rychlá chůze, plavání, jízda na kole, tanec, zahradničení apod.
  • Špatná volba stravy. Do jídelníčku zařaďte více ovoce a zeleniny.
  • Diabetes. Lidé s cukrovkou mají vyšší riziko výskytu infarktu. Nebezpečí lze snížit udržováním hladiny cukru v krvi v normálních mezích pomocí správné léčby.
  • Výskyt infarktu v rodině. Máte-li v rodinné anamnéze srdeční chorobu nebo mrtvici, k nimž došlo u otce či bratra ve věku do 55 let nebo u matky či sestry ve věku do 65 let, pečujte o své srdce opravdu poctivě.

Zdroj: http://patient.info/

více na uLékaře

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama