Pohotovostní antikoncepce: Menší zlo než potrat?
"Tak to bych si nikdy nevzala," zní častá odpověď žen na otázku, zda by následky náhodného sexu řešily pilulkou, která dokáže zabránit otěhotnění ještě několik dní po styku.
Vedlejší následky antikoncepce jsou daní, kterou platíme za možnost žít nezávisle, plánovat těhotenství až po kariéře, a ano, taky si bezstarostně užívat. Je pohotovostní pilulka v tomto ohledu horší?
Pojďme se nejdřív podívat na její účinky: "Není to abortivum, tedy chemický preparát, který vypudí plod z těla a ukončí těhotenství. Je to obyčejná antikoncepční pilulka, která těhotenství zabrání. Účinkuje komplexně: velká dávka hormonů, která je v této antikoncepci obsažená, způsobí změny děložní sliznice. Ta se stane nehostinnou pro případně oplodněné vajíčko, a tak zabrání jeho usazení a dalšímu růstu. Pilulka také ovlivní činnost vaječníku. K otěhotnění zkrátka nedojde," vysvětluje místopředseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák.
Pilulka, nic víc. Nebo přece?
Pokud žena spolkne takovou tabletu až jako těhotná, pohotovostní antikoncepční pilulka nezabere a ani nemá vliv na vývoj dítěte v děloze. K tomu je ale potřeba říct i další.
Působení závisí na tom, v jaké fázi menstruačního cyklu nouzovou pilulku užije. Podle toho buď zabraňuje ovulaci, oplození, nebo zahnízdění vajíčka. Ovlivní totiž pohyblivost vejcovodů, funkci vaječníků nebo prostředí v děloze. Což je mimo jiné důvod, proč se nesmí užít častěji než jednou za měsíc - může tak rozhodit celý cyklus.
Někdy to nevyjde ...
V tom se ale nijak neliší od starších metod, které lékaři v případě sexuální nehody ordinují ženám už desítky let. Jde o tzv. Yuzpeho metodu - tedy o nárazové dvojnásobně zvýšené dávky běžných antikoncepčních pilulek, užitých během krátkého času.
Většinou zabraly, ale někdy taky ne. I v tom je působení "tabletek po" jim hodně podobné. Výrobci sice udávají spolehlivost až devadesát procent, ale zkušenosti reálných uživatelek tuto hranici posunují mnohem níž, někam k padesáti procentům.
Výrazně totiž záleží jednak na tom, za jak dlouho tabletu užijete a s časem její účinnost klesá. Hladina hormonů, která má zabránit početí, zkrátka není dost vysoká.
Chcete riskovat?
Podle uvedeného průzkumu by si pohotovostní pilulku obstarala jen necelá čtvrtina českých žen. a to v případě, že by jim podle výpočtu plodných a neplodných dnů hrozilo vysoké riziko početí. To je ale dost hazard.
"Metoda neplodných dnů je ze všech antikoncepčních metod nejméně spolehlivá. Ročně otěhotní pětadvacet procent všech žen, které na ni spoléhají. Menstruační cyklus totiž většinou není úplně přesný, není tedy možné matematicky přesně určit ovulaci,“ upozorňuje doktor Jiří Dvořák ze Sdružení soukromých gynekologů.
Podobně riskantní je podle něj také metoda přerušované soulože. Při tomto druhu antikoncepce nechtěně otěhotní ročně dokonce sedmadvacet procent žen.
Potrat jako nejhorší varianta
Není tak divu, že statistiky uvádějí, že o přerušení těhotenství, tedy o potrat, stále žádá každá šestá česká žena. Je bez debat, že lepší než řešit problém nechtěného otěhotnění (nebo jeho možnosti) dodatečně, je chovat se v sexu zodpovědně.
Život ale přináší různé nástrahy - nevěru jako jednorázový úlet přiznává celá třetina žen. A to není jediné riziko: Z dotazovaných žen celých osmdesát sedm procent uvedlo, že jim selhala nějaká antikoncepční ochrana. Stačí chyba v užití pilulek, nevolnost nebo zvracení do dvou hodin po jejich užití nebo třeba celkem běžná nehoda s kondomem.
Podle většinového názoru českých gynekologů má nouzová antikoncepce tzv. "po" méně nežádoucích účinků než pilulka na vyvolání potratu nebo umělé ukončení těhotenství. Které zlo je však menší, na to si kždá žena musí odpovědět sama. A zajímavé je, že v nedávném průzkumu agentury Millward Brown šest z deseti žen uvedlo, že antikoncepce je společnou odpovědností muže a ženy.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
