reklama
 

Nedaří se vám otěhotnět? Nejúspěšnější metody umělého oplodnění

Už jsem se jí radši ani neptala. Janu, bývalou mladší kolegyni, potkávám u kafe už deset let. Tehdy byla čerstvě vdaná a těšila se na miminko. Jenže pořád nepřicházelo.

Foto: Thinkstock

Ještě před pětadvaceti lety uváděly statistiky, že problémy s plodností má šest až osm procent párů. Dnes už jich je celá pětina.

"Hlavní příčinu vidíme v tom, že v roce 1989 byl průměrný věk prvorodičky necelých třiadvacet let, loni poprvé dosáhl třicítky. Stále vyšší počet žen odkládá své první těhotenství dokonce na dobu po svých pětatřicátých narozeninách a pak zjišťují, že se jim otěhotnět nedaří,“ vysvětluje doktor Jan Štelcl, vedoucí lékař Institutu reprodukční medicíny Unica.

Pokus - a zklamání 

To nebyl Janin případ. Vdávala se v šestadvaceti a od samého začátku se s manželem Radkem otěhotnění nebránili, pilulky šly z domu. Po skoro třech letech je začal opouštět klid, po dalším roce došlo i na slzy a deprese.

Dobře míněné rady rodiny i známých "přestaň na to myslet, jeďte na dovolenou, pak to půjde samo" bohužel nezabraly. Pak padlo rozhodnutí: zkusíme to uměle. A roztočil se kolotoč příprava - pokus- čekání - zklamání. 

"Nedočkali jsme se ani po třech cyklech, které hradí pojišťovna." krčí rameny Jana. Oči má už suché, ale vzadu za nimi je vidět nezměrná bolest. Teď už jí nezbývá než čekat, zda bude schválená změna zákona, která zvýší počet hrazených cyklů (sedmdesát tisíc korun je pro spoustu párů příliš vysoká částka, než aby ji mohli vydat z vlastní kapsy) a zároveň i věkovou hranici. Ta se má z třiceti devíti let posunout na čtyřicet tři, jak je jinde v Evropě obvyklé.

Jak pomoci přírodě?

Faktem ovšem je, že reprodukční medicína dnes dokáže věci, o kterých se lidstvu před deseti patnácti lety ani nesnilo. 

Pouhé odebrání vajíček a jejich vložení do speciálního média v Petriho misce společně se spermiemi dnes už lékaři považují za zastaralou metodu, která pomůže k vlastnímu dítěti jen necelým dvaceti procentům párů.

"Umíme přírodě pomoci mnohem víc. Můžeme vybrat zdravou spermii i ze špatného vzorku, vložit ji do zralého vajíčka, díky prodloužené kultivaci embrya dokážeme lépe vybrat to, které má šanci na úspěšný vývoj, můžeme pomoci embryu se lépe uhnízdit,“ vyjmenovává senior embryoložka Sylvie Hlaváčová.

Většinou jde o relativně nové metody umělého oplodnění, o kterých se málo ví. Možná, že by mohly pomoci i Janě.

MACS a PICSI

Podle Sylvie Hlaváčové se zhruba u tří čtvrtin párů, které se na klinice léčí, vyskytuje problém právě na straně muže, byť často v kombinaci s jinými potížemi na straně žen. Existují pro to různé teorie, od nezdravého životního stylu, nadváhy, kouření až po konzumaci potravin obsahujících škodlivé látky.

Lékaři proto začali používat metodu PICSI, při které vybírají "zdravou“ spermii prostřednictvím kyseliny hyaluronové: obal ženského vajíčka tuto kyselinu obsahuje a hlavička spermie má na ni zase receptor.

Donedávna však řešili problém, že tato metoda nedokáže odhalit nekvalitní spermie.. "Velkou naději přinesla metoda MACS, která využívá principu magnetické selekce poškozených spermií. Jinými slovy je ze vzorku spermatu  vysbírá a ponechá v něm pouze ty zdravé, ze kterých se posléze pomocí metody PICSI vybere ta nejživotaschopnější," vysvětluje mbryoložka.

Pětidenní kultivace

Poté, co odborníci vyberou nejlepší možnou spermii, ji pomocí injekce přenesou přímo do zralého vajíčka (tzv. metoda ICSI). Vzniká tak embryo, které ale ještě nemá vyhráno.

"Bohužel medicína nedokáže zajistit, aby spojením spermie a vajíčka vznikala jen zdravá embrya. To, jak se promíchají genetické informace z mateřské a otcovské strany, věda ovlivnit neumí,“ vysvětluje Sylvie Hlaváčová. Vědci však zjistili, že se zcela vadná embrya často přestanou vyvíjet během prvních dnů. Proto je pomocí speciálního přístroje, tzv. embryoskopu, začali po celou tuto dobu detailně pozorovat.

"Embrya, která se i pátý den stále vyvíjejí, můžeme považovat za kvalitní a perspektivní. To, které se vyvíjí nejlépe, posléze přeneseme do dělohy,“ dodává odbornice z kliniky Unica. Naopak u embryí, která se nevyvíjejí, je téměř jistota, že z nich zdravé dítě nikdy nevznikne.

Přenos a uhnízdění embrya

Ačkoliv se může zdát, že přenos embrya už je pouhou třešničkou na dortu, i tady se pro co největší úspěšnost musí dodržet určité podmínky. Především musí být zajištěna průchodnost děložního hrdla.

Jeden až dva dny po přenosu se poté embryo uhnizďuje do děložní sliznice. To však mohou negativně ovlivnit různé faktory. Kliniky ovšem mohou zvýšit šanci na úspěch tím, že před samotným transferem přenesou do dělohy malé množství speciální látky, která uhnízdění embrya podpoří. Nezávislý výzkum potvrdil při použití této látky vyšší úspěšnost a více narozených dětí.

Vitrifikace embryí

Pokud pár vyprodukuje více zdravých a dobře se vyvíjejících se embryí, může si je nechat také zmrazit na případné pozdější použití. Výhodou je, že pak žena už nemusí podstoupit další stimulaci vaječníků. "Dřívější metody, například pomalé mražení, však mělo za následek, že se při něm mohlo zničit až polovina buněk. Nejmodernější technika, tzv. vitrifikace, zachovává po rozmrazení zcela v pořádku až pětadevadesát procent buněk,“ vysvětluje embryoložka.

Nejnovější studie ukazují, že takto zmrazená embrya, vajíčka nebo spermie vydrží ve velmi dobrém stavu třeba i po dvacet let a že jejich kvalita je i po rozmrazení srovnatelné s kvalitou čerstvých buněk. Tato metoda je vhodná například i pro pacienty s onkologickým onemocněním. 

Nečekejte dlouho

Základním faktorem, kdy může medicína pomoci k vysněnému dítěti, ovšem stále zůstává věk. "Pokud tělo ženy již není schopno vyprodukovat kvalitní vajíčko, což se často děje právě u pacientek nad 35 let, nezbývá než využít vajíčka od dárkyně, případně dítě adoptovat. Jestliže to tedy situace alespoň trochu dovolí, doporučuji ženám uvažovat o dítěti nejpozději kolem třicítky,“  připomíná doktor Štelcl z Institutu reprodukční medicíny Unica. 
 

"Čtyřicátnice  již často mívají svou ovariální zásobu zcela vyčerpanou,“ uzavírá Sylvie Hlaváčová. K mužům je příroda o něco shovívavější, kvalita spermií začíná klesat až kolem jejich čtyřicátých narozenin.

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama