Martina Zisková: O životě s ájurvédou a spolupráci s Deepakem Choprou
Ájurvéda u nás v Čechách zdomácněla právě díky úsilí lékařky Ziskové a hrstce dalších nadšenců. Teď chystá nový projekt, který zaujme všechny fanoušky této holistické, indické medicíny.
Přiznám se, že "ulovit" doktorku Ziskovou na rozhovor byl léta můj sen. Jako ájurvédský lékař pracovala po celém světě – třeba v Americe, Indii nebo Nizozemí a samozřejmě i v Čechách.
U legend světové ájurvédy, jako je Vasant Lad, Robert Svoboda nebo třeba David Frawley a mnoho dalších, buď ájurvédu studovala, nebo ji s nimi pojí přátelství. Ovšem jako jedna z mála má doktorka Zisková ke slávě a popularitě dost vlažný vztah a rozhovory prostě nedává. Když jsem se dozvěděla o škole - Ájurvédské Gurukule -, kterou plánuje letos otevřít, zadoufala jsem, že udělá výjimku, a měla jsem štěstí...
Ájurvéda je u nás poslední léta na vzestupu, vy jste stála u jejího zrodu v Čechách, i když jste pak léta učila a praktikovala v cizině. Jaké to bylo, začínat s ájurvédou v postkomunistické zemi, kde byla holistická medicína pole neorané?
Byl to čas obrovské euforie. Děly se věci, které se dlouho předtím ani potom již neděly. V první polovině roku 1990 jsme zorganizovali první kurz ájurvédy pro lékaře. Trval tři týdny, konal se pod záštitou ministra zdravotnictví a zúčastnilo se ho víc než sto lékařů a zdravotnických pracovníků. Vedl ho jeden z největších odborníků na pulsovou diagnostiku doktor Raju, který dodnes stojí v čele kliniky v Nové Díliji v Indii. Přijel i tehdy ještě ne tak slavný doktor Deepak Chopra, udělal veřejnou přednášku, včetně konzultace ministrovi zdravotnictví. Já potom odjela do USA na jeho kliniku a absolvovala zadarmo kurz ájurvédy pro americké lékaře.
Když jsem se vrátila do Čech po čtyřech měsících, nikdo u této disciplíny nezůstal. Rodina a známí říkali, ať se s nimi podělím o to, co jsem se v Americe naučila, a tak jsem začala žít dvojí život: přes den jsem pracovala jako řádná sekundářka na neurologické klinice, večer jsem v tichosti používala ájurvédu pro lidi, kteří tuto pomoc vyhledali. Byly to laické začátky, neměla jsem žádné byliny, léčebné prostředky, nic. Ta zkušenost, ač byla zaplacena velkým stresem, přinesla poznání, které mi vydrželo doposud: ájurvéda je mimořádně účinný systém ve své podstatě. Malými prostředky se dá dosáhnout obrovských změn. Byla jsem svědkem několika situací, které by se daly označit za zázrak. Tato zkušenost způsobila, že jsem o ájurvédě jako o systému nikdy nepochybovala.
Znáte takové světové, ájurvédské legendy, jako je doktor Vasant Lad, doktor Robert Svoboda, nebo komerčně hodně populárního Deepaka Chopru, vy se ale držíte pořád tak trochu "ve stínu". Nikdy jste nezatoužila po troše té světské slávy?
Doktor Robert Svoboda jednou řekl, že člověka v životě můžou potkat dvě situace: buďto ho zná příliš hodně, nebo příliš málo lidí. Obojí s sebou přináší určité problémy. Kdo jsem a co dělám, si lidé mohou přečíst na mých stránkách, www.drmartina.cz, o mých rozmanitých životních osudech se dočtete v knížkách, které jsem napsala. Moje působení v ájurvédě není o mně, je o požehnání, kterého se mi dostalo v tom, že mi do života vstoupila obrovská tradice moudrých védských nauk, které stojí tisíce let beze změny. Všichni jsme na stejné cestě, cestě poznání. Svoji roli vnímám jako privilegium být průvodcem lidí, kteří jsou na této cestě, a zároveň zodpovědnost za svůj život, míru pochopení a co zde po sobě zanechám.
Jestli to správně chápu, z "fyzické" ájurvédy – tedy z jejího vlivu na fungování lidského těla – se pomalu přesouváte k její "duchovní" části. Existuje vlastně něco jako ajurvédská psychologie, je možné léčit duševní choroby s pomocí ájurvédy?
Ájurvéda je ve své podstatě systém praktické filozofie. Vychází ze spojení vědomí, ducha a hmoty, a tím pádem přistupuje ke všemu, co se v životě děje, jako k posvátné události. Duchovní znamená, kolik ducha vneseme do každého okamžiku svého života, nikoliv nějaké extra aktivity. V moderní současné fázi historie, kdy se ájurvéda dostala do širokého povědomí západně přemýšlejícího člověka, se díky našemu náhledu a způsobu myšlení z ní stala "fyzická" disciplína. Moje cesta s ájurvédou je návrat k jejím kořenům, je to i nutnost ve fázi života, ve které se nacházím, a se zkušenostmi, které jsem nasbírala. Ty říkají, že náš život vyvěrá z našeho myšlení, které je formou cítění a vnímání, za nímž je naše touha. Ta je jazykem duše. Proto cítím takovou urgenci pracovat vnitřně či z nitra směrem ven, a nikoliv naopak, jak jsem to dělala doposud.
Kdybyste měla poradit někomu, koho ájurvéda zaujala a rád by ji začlenil do života, tři věci, se kterými by měl začít, jaké by to byly?
Otázka je, z jakých důvodů ho ájurvéda zajímá. Pokud se jedná o jeho fyzické zdraví, tři pilíře jsou výživa ve smyslu síly trávicího ohně, dále denní rutina jako přirozené plynutí života a v neposlední řadě rovnováha mezi prací a odpočinkem. Když se díváme na emotivní složku života, i zde pomůže zaměřit se na tři skutečnosti, a to jaký vztah máme sami se sebou, s těmi kolem nás a s tím, co nás přesahuje. V mentální části se jedná o rovnováhu mezi mužskou a ženskou energií vyjádřenou racionálním a neracionálním myšlením, dále mentální vzorce a přesvědčení, které řídí náš život, a jako poslední a nejdůležitější je schopnost sebereflexe. Naše duchovní podstata, o té se nedá hovořit takto obecně, či spíše mně to nepřipadá vhodné pro rámec našeho rozhovoru.
Teď, po letech vycházíte z ústraní a přicházíte s ambiciózním projektem, který nemá v Čechách obdoby. Ájurvédská Gurukula, kterou plánujete letos v srpnu otevřít, by měla být tříletá škola, která vychová ájurvédské terapeuty, kteří by se svými znalostmi měli obstát i ve světě. Řekněte nám prosím o vašem projektu víc, čím je unikátní?
Řekla bych, že unikátní je tím, že je. Nemáme žádný jiný cíl než nabídnout kvalitní, komplexní, integrované vzdělání, které přináší nejenom teoretické znalosti, ale hlavně zkušenosti. To představuje gurukula část, která je jakousi kotvou védského systému, a my bychom ji rádi zprostředkovali studentům. Projekt je ambiciozní v tom, že pro jeho uskutečnění je potřeba kolektivního úsilí mnoha lidí, něco, co v našich končinách není obvyklé. Vyžaduje to nejen kvalitní vyučující, ale stejně kvalitní studenty. Takové, kteří jsou ochotni hodně dát pro to, aby hodně získali. Takové, kteří chápou, že člověk musí udělat něco zásadního pro to, aby získal to nejdůležitější v životě: poznání. Jsem sama v očekávání, zda tento čas, místo a situace jsou zralé pro tento počin. Mám v celém záměru i svůj osobní záměr: smysluplně zhodnotit životní zkušenosti, předat je a jít dál. Že se to děje zrovna tady, je osud, beru to jako jakési vyrovnání karmy.
Pokud někdo absolvuje celé tříleté studium, jaké má pak možnosti uplatnění? Nabízíte i možnost postgraduálního studia, jak si ho představujete?
Neexistuje žádná celospolečenská struktura, která vytváří síť pro realizaci ájurvédy. Takže uplatnění bude, předpokládám, záležet na možnostech a schopnostech každého absolventa. My mu dáme ty nejlepší předpoklady, a pokud budeme schopni, budeme ho podporovat i dále právě formou pokračujícího, specializovaného, do hloubky jdoucího navazujícího studia ve formě postgraduálu. Jak jsem již zmínila, co bude, závisí na mnoha okolnostech, které ukáže teprve čas.
Ájurvédská Gurukula by měla existovat jen pět let, proč?
V průběhu té doby budeme mít možnost otevřít tři ročníky, tudíž vyškolit přibližně šedesát studentů. Ze zkušenosti vím, že plně terapeuticky z nich budou potom pracovat maximálně tři až pět. To pro budoucnost celé nauky na dalších dvacet let stačí. A my budeme mít možnost jít dál. Jinými slovy celý projekt beru jako službu. Až se naplní, nevidím důvod v ní pokračovat. Předpokládám, že poté nastane čas na jiné projekty.
Máte v plánu pozvat na přednášku do vaší školy i některého ze světově proslulých ájurvédských lékařů?
Ve světě ájurvédy, stejně tak jako ve všech jiných oborech, existují dvě skupiny lidí. Ti, co dělají dobrou práci, ví se o ní a díky tomu jsou velmi žádaní. Časem, protože to jsou lidi a jejich energie je omezená, si vybírají, kam svoji pozornost věnují. A pak to jsou ti, co svoji práci dělají tiše, málokdo o nich ví a pozornost veřejnosti je spíš ruší. Pravděpodobnost, že lidé z první skupiny si na nás udělají čas, je malá, za představiteli té druhé bychom se museli vydat naopak my. Ráda bych zprostředkovala studentům obě tyto zkušenosti. V principu se dá říci, že student Ájurvédské Gurukuly se setká s rozmanitým spektrem osobností, a tím pádem si vytvoří různé zkušenosti. To je jedním z cílů školy, vytvořit pro studenty algoritmus, který můžou uplatnit ve všech životních zkušenostech, namísto toho, že jim budeme říkat, co je dobře a co je špatně. Chceme, aby z nich byli nejenom vzdělaní terapeuti, ale i kvalitní lidé. Jak řekl jeden indický učenec Šrí Aurobindo: správné vzdělání dělá ze studenta člověka. Považovala bych za úspěch školy, kdyby se z našich studentů stal ájurvédsky myslící, cítící a vnímající člověk. Větší ambice nemám.
Více informací o projektu MUDr. Ziskové najdete na ajurvedskagurukula.cz.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
