Pozor, léky na bolest vám mohou uškodit
Na bolest hlavy? Kloubů? Nebo na záda? Skoro v každé kabelce se najde platíčko s léky, které rychle vyřeší náš problém. Pozor, nepřežeňte to, můžete si uškodit.
Volná dostupnost léků proti bolesti vzbuzuje dojem, že jde málem o neškodné bonbónky, které můžeme zobat, kdykoliv nás něco zabolí. Není divu, že spotřeba analgetik se v ČR počítá na miliony balení a co do váhy na tuny. Lékárníci ale bijí na poplach.
Ačkoliv se jedná o skupinu nejužívanějších léčiv, lidé si neuvědomují, jak moc může být jejich dlouhodobé užívání nebezpečné a jaké zdravotní problémy mohou způsobit.
Kolik je maximum?
K nežádoucím vedlejším účinkům přispívá, že mnoho lidí - častěji ženy - dokáží za den "zkrmit" celé plato. Žijí totiž v domnění, že čím více prášků proti bolesti si vezmou, tím rychleji zaberou a bolest vymizí. Není to však pravda: tyto léky proti bolesti mají takzvaný stropový efekt.
To znamená, že od určitého množství se už účinky na utlumení bolesti už nezvyšují. Například u ibuprofenu, po kterém saháme nejčastěji, je jeho stropové množství 400 mg v jedné dávce.
Léky proti bolesti způsobují bolest
Dalším rizikovým faktorem je, když mnozí pacienti z hrůzy před očekávanou zničující bolestí užívají léky pro akutní léčbu "preventivně" už předem. Mohou se dočkat pravého opaku: časté užívání analgetik a triptanů (léky speciálně migrénu) pak prokazatelně vede ke snižování jejich účinnosti a může se podílet na vzniku chronických bolestí hlavy.
"Analgetika můžeme označit za dobrého sluhu, ale špatného pána. Jsou-li podávána a užívána racionálně, přinášejí pacientovi významnou úlevu a zlepšují kvalitu jeho života. Jestliže je však někteří lidé užívají místo skutečného řešení zdravotních obtíží, mohou si dále zhoršovat svůj zdravotní stav,“ upozorňuje Aleš Krebs, mluvčí České lékárnické komory.
Opatrně zvlášť 'ráno poté'
Na jedné straně mohou zanedbat nějaké onemocnění, na straně druhé se při dlouhodobém užívání analgetik zvyšuje pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků, jako je například poškození trávicího traktu.
Podle lékařů jde především o žaludeční obtíže, které u citlivějších lidí mnohdy vznikají již po jedné dávce. Dlouhodobé užívání léků proti bolesti a protizánětlivých léčiv může vést například až k tvorbě žaludečního vředu.
Podle lékařského magazínu Medical Journal je toto působení obzvlášť ničivé při kocovině, a to vlivem chemické reakce se zbytky alkoholu. Při pravidelně vysokých dávkách analgetika způsobují také poškození střev (uvažuje se o souvislosti s rostoucím počtem střevních zánětů) a dokonce také mrtvici a infarkt.
Radši změňte život
K nejoblíbenějším lékům patří preparáty s obsahem ibuprofenu. Ze stejných důvodů, jako ty předchozí, by je však neměl užívat nikdo, kdo měl v minulosti žaludeční vřed, zvláště když ho provázelo krvácení, a/nebo se jedná o seniory. Brát by ho neměli ani pacienti s léky na ředění krve, pokud prodělali srdeční selhání, a těhotné ženy, zejména ve třetím trimestru. Pacienti s poruchou ledvin nebo těžkou poruchou jater by ho měli užívat pouze výjimečně.
Pokud ibuprofen nakombinujete a slupnete zároveň s léky s obsahem kyseliny salicylové, zvyšuje se riziko infarktu dokonce devětkrát. K nejnovějším varováním patří zjištění, že ibuprofen snižuje imunitní obranu organismu.
Bohužel se nedávno výzkumem prokázalo, že ničivé účinky na sliznici zažívacího traktu mohou mít i léky s paracetamolem, který byl dosud považován za bezpečnou alternativu. Vedle toho je podezřelý, že může vyvolávat astma u dětí. Hlavně však dokáže poškodit játra a ledviny.
Než se ládovat prášky, bývá užitečnější zapřemýšlet o tom, co bolest způsobuje. Pokud je to stres, nezdravý způsob života a nadváha, tak jistě víte, co dělat. Změňte to.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
