reklama

Karoši: Stres, který zabíjí

Stres obvykle není jen jedna konkrétní situace. Působí na nás permanentně a dokáže dokonce zabít. Pozor - může pramenit i z pozitivních událostí!

Foto: Thinkstock

Dlaně se potí a srdce zběsile buší. Takhle si představujete stres? Je to jen jedna jeho stránka. Ve stresu ale můžete být, i když o tom nevíte a jeho tělesné projevy ani nevnímáte.

Stres jako ojedinělá situace, která nás vytočí, není tím problémem. Tím je dlouhodobé a trvalé působení jeho faktorů, což je bohužel situace, v níž se pohybuje většina lidí moderního světa.

24 hodin on-line

Právě permanentní vliv stresu stojí podle odborníků za strmým nárůstem chorob, s přídavným jménem civilizační. Obvykle nemají dobrý konec, ale o život může připravit přímo stres sám. Japonci pro tohoto zabijáka mají zláštní slovo - karóši. Přichází při trvalém přetížení především v souvislosti s prací. Jedním z prvních případů v ČR se stala smrt učitelky z učňovské školy v Malešicích.

O život ale jde i bez šikany. Zkuste se zamyslet: kolik hodin denně strávíte v práci? Vyřizujete maily ještě hluboko po půlnoci? Vypínáte vůbec někdy telefon? Této neustálé pohotovosti se říká "společnost 24 hodin" a vytváří na člověka neustálý ničivý tlak.

 "Zdravotní důsledky záleží vedle intenzity a dlouhodobosti stresu samozřejmě také na osobnosti dotyčného. Submisivní křehcí jedinci bývají zasaženi fatálněji,“ potvrzuje MUDr. Ivan David z psychiatrické nemocnice v Praze - Bohnicích.

Stres obvykle vnímáme jen jako psychický problém a zapomínáme na jeho fyzické důsledky. Hrdlo máme stažené, cévy se zužují, svaly tuhnou a svírá se žaludek. Když tohle prožíváme mnoho hodin každý den, začne se měnit i náš vzhled. Především ženy kvůli němu zestárnou až o 10 let. To ale není všechno.

Vědci zjistili, že ženy vystavené zvýšenému stresu v práci měly o čtyřicet procent vyšší pravděpodobnost rozvoje kardiovaskulárních nemocí. Pro infarkt bylo riziko vyšší dokonce o celých 88 procent. Studie také prokázala téměř neuvěřitelný fakt, že stres z náročné práce vede u žen k posunu hladin různých hormonů a může způsobit neplodnost.

Tělo na odpis

Podle odborníků v těle neexistuje ani jeden orgán, který by permanentním stresem nebyl zasažen. Jeho následkem vzniká údajně až devadesát procent chorob: od neklidného spánku přes zažívací problémy, nemoci kardiovaskulárního systému až po rakovinu.

1) Imunitní systém
Tam zřejmě dochází pro náš organismus k nejzásadnějším škodám. Chronický stres zvyšuje riziko, že tělo nedokáže odolat náporu virů a bakterií. V důsledku můžeme onemocnět i rakovinou. Tvrdí se, že pokud vás každou chvíli skolí banální infekce, třeba opar, máte o 35 procent vyšší pravděpodobnost, že se vaše imunita nedokáže zbavit ani zhoubných buněk.

Roste také pravděpodobnost degenerativních onemocnění svalů a kostí, poruch krvetvorby, chronické únavy a onemocnění lymfatického systému - celulitida je z nich jen tím nejmenším zlem.

2) Srdce
Objevuje se arytmie a bušení srdce, důsledkem křečovitě sevřených cév jsou studené ruce a nohy a špatné prokrvení periferních orgánů. Ty jsou pak méně vyživované a rychleji stárnou. Trvale zvýšené hodnoty krevního tlaku poškozují cévní stěnu. Leukocyty ulpívají ve větším množství na stěnách cév. Tuk společně s cukrem a krevními destičkami ucpává cévy a může dojít k rozvinutí arteriosklerózy a zvyšuje se riziko srdečního infarktu, plic nebo mozku.

3) Slinivka
Hormon kortizol, který se ve stresu vylučuje, snižuje účinek inzulinu na buňky lidského organismu. Trvale zvýšené hodnoty tělo vnímá jako inzulínový nedostatek. Slinivka pak produkuje stále větší množství inzulinu a hladina krevního cukru stoupá a tím se zvyšuje riziko cukrovky.

4) Klouby a záda
Křečovitě napjaté svaly přenášejí napětí na kosti, klouby a páteř, které pak bolí. Zvyšuje se riziko řídnutí kostí dříve, než by odpovídalo věku. Objevuje se artritida, opotřebení chrupavky, ztráta schopnosti pohybu.

5) Zažívací trakt
Žaludek reaguje přecitlivěle na trávicí kyseliny a při napínání žaludeční stěny po jídle se dostavují bolesti a zvracení. Tělo může reagovat jak zácpou, tak častými průjmy. Chronický zánět (gastritida) bývá považována za předstupeň rakoviny žaludku. Stejně tak střevní záněty, jejichž výskyt se v poslední době přirovnává k epidemii, bývají signálem nebezpečí rakoviny střev.

6) Mozek
Vlivem stresu dochází k psychickým problémům: naruší se schopnost koncentrace, zhoršuje se paměť i psychická odolnost. Lidé v chronickém stresu jsou pak podráždění, náladoví, jednají zkratovitě, zažívají úzkost a strach. Projevují se agresivně, někdy jsou cyničtí, typický je syndrom vyhoření. Často spustí i depresi.

7) Zbytek těla
Mělký krátký dech ze stresu způsobuje nedostatek kyslíku a vede tak ke svalovému napětí, nevolnosti a suchu v ústech. Projeví se i tady:

  • Sexuální zdraví - první známkou bývá ztráta chutí na sex. Stres vás ale může připravit o menstruaci a způsobit problémy s početím či udržením těhotenství. Tělo se brání, protože je vyčerpané a ví, že by na těhotenství nemělo dost energie.
  • Bolesti - neurčité bolesti se mohou projevit na jakémkoliv orgánu v těle - nejčastěji jde o bolení hlavy. Chronické vypětí může vyvolat i problémy s usínáním a spánkem.
  • Zrak - oči bolí, pálí, vidění může být rozostřené, v očních svalech se z únavy objevují tiky, častější je syndrom suchého oka.

Stres i z radosti?

Stejně jako nevnímáme projevy stresu, nemusíme si ani uvědomovat, co všechno stres je. "Z psychologického hlediska totiž nemusí jít jen o negativní situace. Naše tělo vnímá jako zátěž všechny situace spojené se změnami," vysvětluje psycholožka Petra Píšová.

Neudíví pak, že seznam stresorů, používaný v klinické psychologii, obsahuje i položky, obvykle vnímané jako radostné a pozitivní. Třeba svatbu, narození dítěte nebo povýšení v práci. Ke každé je přiřazený určitý počet bodů, jejichž součtem se měří zátěž, jíž jste vystaveni. Podle původní studie psychologů Holmese a Raheho je vysoká tehdy, je-li součet bodů za posledních pět let roven 300 či za poslední rok 150 bodům.

Stupnice stresorů podle Holmese a Raheho z roku 1967:

  1. Smrt partnera - 100
  2. Rozvod - 73
  3. Rozpad manželství - 63
  4. Smrt v rodině - 63
  5. Zranění nebo nemoc - 53
  6. Svatba - 50
  7. Ztráta zaměstnání - 47
  8. Manželské problémy - 45
  9. Odchod do důchodu - 44
  10. Změna zdraví v rodině - 44
  11. Těhotenství - 40
  12. Sexuální problémy - 39
  13. Přírůstek do rodiny - 39
  14. Nová práce - 39
  15. Změna finanční situace - 38
  16. Smrt blízkého přítele - 37
  17. Změna v povolání - 36
  18. Manželské hádky - 35
  19. Velká půjčka - 31
  20. Zrušení půjčky - 30
  21. Změna pracovních povinností - 29
  22. Dítě, opouštějící domov - 29
  23. Potíže s rodiči partnera 29
  24. Osobní úspěch - 28
  25. Partner/ka začne/přestane pracovat - 27
  26. Začátek nebo konec školy - 26
  27. Změna životních podmínek - 25
  28. Změna životního stylu - 24
  29. Potíže s nadřízenými - 23
  30. Změna bydliště - 20
  31. Změna pracovní doby nebo podmínek - 20
  32. Změna školy - 20
  33. Změna trávení volného času - 19
  34. Změna v náboženském životě - 19
  35. Změna ve společenském životě - 18
  36. Malá půjčka z banky - 17
  37. Změna v rutině spánku - 16
  38. Změna v rodinných vztazích - 15
  39. Změna stravy (dieta) - 15
  40. Prázdniny a dovolená - 13 
  41. Vánoce - 12
  42. Malé porušení zákona - 11

Tak co, kam jste se se sčítáním dostali vy?

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama