reklama
 

Antikoncepce maskuje problém s plodností, vinit ji nelze, říká docent Mardešić

Problému neplodnosti se začal věnovat už v dobách, kdy to vlastně ještě žádný 'problém' ani nebyl...

Foto: Thinkstock

Výrazné jméno, výrazná tvář a výrazná osobnost, kterou u nás zná každá žena, která kdy marně toužila po dítěti. Stovky dalších jí za ně vděčí.

Gynekolog, porodník a odborník na mimotělní oplodnění docent Tonko Mardešić pomáhal obor asistované reprodukce doslova vydupat ze země už v bývalém Československu a určuje její základní směry i dnes. 

Pane docente, máte děti?

Ano.

Pak to jistě vzhledem ke své profesi vnímáte jako štěstí, které mnoho lidí nepozná. Někteří si často myslí, že mít dítě je nějaký 'nárok'. Nenapadá vás přece jenom někdy, že bychom měli být ale třeba pokornější a uznat, že pokud příroda něčemu nepřeje, pak asi ví, co dělá?

Příroda skutečně ví, co dělá – s věkem ženy nejenom klesá plodnost, ale zvyšuje se i riziko porodu plodu s geneticky (chromozomálně) podmíněnou vadou. Na druhou stranu je úkolem medicíny pomáhat tam, kde pomoci může. Neplodnost je podle definice Světové zdravotnické organizace nemoc. Je nepochybné, že nemožnost počít dítě zásadně snižuje kvalitu života párů s poruchou plodnosti. Nejlepší rada v této oblasti zní: nechcete-li řešit problémy s poruchou plodnosti, mějte děti do pětatřiceti let.

Mají děti po umělé oplodnění víc vrozených vad, jak se často říká?

Cílem naší práce je, aby žena porodila zdravé dítě. Zdraví dětí počatých metodami asistované reprodukce se celosvětově sleduje a je prokázáno, že není žádný rozdíl ve zdravotním stavu dětí po mimotělním oplodnění ve srovnání s normální (kontrolní) populací. Horší výsledky po IVF v některých studiích jsou dány větším počtem dvojčat, u kterých se obecně zaznamenává větší počet zdravotních problémů bez ohledu na způsob početí. Po intracytoplazmatické injekci spermie (ICSI) je počet zjištěných vad o 0,3 % vyšší oproti kontrolní populaci - to však není dáno metodou, ale populací, resp. závažností indikací, u kterých se tyto postupy aplikují.

Kdybyste měl upřímně říct, jaký je pro člověka ideální reprodukční věk z biologického hlediska, asi bychom se lekli, že?

Bez ohledu na to, co si my lidé vymýšlíme, evoluce nastavila nejvyšší plodnost u žen rodu homo sapiens mezi 20 - 30 lety. Ve skutečnosti pokles plodnosti začíná pomalu v pětadvaceti letech, po třicátém pátém roce se tento pokles prohlubuje a většina žen po čtyřicítce má již s otěhotněním problém. Samozřejmě i dříve rodily ženy po čtyřicítce, ale své třetí, čtvrté dítě, nikoliv první. V tomto věku tedy rodily ženy s vysokou plodností, zatímco ty ostatní měly své reprodukční plány již dávno uzavřené. Aktivní životní styl a prodlužování věku v relativním zdraví nemá na plodnost žádný vliv.

Jenže společnost stále víc přijímá názor, že je dobře, když ženy mají možnost odkládat mateřství. Přitom rodiček nad třicet let je už stejně, jako těch mladších. Co to podle vás přináší?

V roce 2015 poprvé v historii překročil průměrný věk rodiček hranici třiceti let. Je to dokladem toho, že ženy odkládají své první těhotenství do stále vyššího věku. Dopady této situace jsou jak na individuální, tak na celospolečenské úrovni. Pro páry to znamená, že s pokračujícím věkem musí počítat s delší dobou potřebnou k otěhotnění, s vyšším riziky v průběhu těhotenství a porodu, a v neposlední řadě také s tím, že se jim nepodaří vytvořit rodinu s tolika dětmi, kolik si původně plánovali. Pro společnost to představuje vyšší náklady na péči o riziková těhotenství a porody, ale zejména závažné demografické dopady: nízký počet narozených dětí ani zdaleka nestačí k prosté reprodukci počtu obyvatel, takže populace stárne se všemi ekonomickými důsledky této situace.

Kde vidíte příčinu, proč se stále víc párů potýká s neplodností?

V celé Evropě – a stejně tak i v České republice – hlavním důvodem pro mimotělní oplodnění nejsou poruchy na straně ženy, ale snížená plodnost muže. K tomu přistupuje odkládání těhotenství do stále vyššího věku – vyšší věk ženy sám o sobě snižuje naději na otěhotnění, nějakou dobu trvá, než si pár uvědomí, že zřejmě je v této oblasti problém, a tak léčba se začíná stále později a za stále nevýhodnějších podmínek

Nedávno však jeden z vašich kolegů tvrdil, že problémy s mužskou plodností se přehánějí a že ve skutečnosti žádný pokles proti minulosti není. Co říkají vaše zkušenosti?

Názory na klesající plodnost mužů se skutečně mezi odborníky liší. Data z našeho oboru však prokazují signifikantní nárůst počtu párů, kde snížená plodnost muže je jediným nebo komplikujícím faktorem poruchy plodnosti.

Jaký je váš názor na antikoncepci a její případný vliv na plodnost?

Antikoncepce nemá žádný negativní vliv na plodnost. Její riziko spočívá v něčem zcela jiném: často je hormonální antikoncepce nasazena jednak za účelem antikoncepce, ale současně i jako 'léčba' na poruchy menstruačního cyklu, které mají svoji příčinu. Na to se časem zapomene, žena roky užívá antikoncepci, avšak po jejím vysazení se původní porucha projeví opět v plném rozsahu – za to nelze vinit antikoncepci, která původní problémy pouze původní problémy 'zamaskovala'.

Když jste se vy osobně rozhodoval pro kariéru v reprodukční medicíně, byl celý obor ještě obrazně v plenkách. Možná i proto, že lidé s rozmnožováním takový problém nemívali. Co vás tedy k tomu vedlo?

Skutečně jsem měl to štěstí, že jsem ve své profesionální kariéře zažil vznik nového medicínského oboru (se všemi problémy s tím spojenými) a jeho postupným rozvojem až do dneška, kdy se reprodukční medicína stala nejenom nejúspěšnější léčbou všech typů poruch plodnosti, které kdy medicína měla k dispozici, ale je součástí mnohem širších medicínských koncepcí a strategií. Ať se například jedná o léčbu párů s genetickým rizikem pro potomstvo či o zachování budoucí plodnosti pacientů s onkologickým onemocněním.

Umíte tedy dnes pomoci každému?

Ve skutečnosti dnes neexistuje pár s poruchou plodnosti, kterému bychom nebyli schopni nabídnout nějaké řešení jejich problému. Mimotělní oplodnění původně vzniklo jako léčba žen s poškozenými či chybějícími vejcovody, neboť tento postup obchází jejich funkci – jiné pacientky jsme v osmdesátých a počátkem devadesátých let ani neměli. Postupně se však léčebné možnosti a indikace rozšiřovaly až do dnešní podoby.

Za dobu vašeho působení došlo k mnoha odborným posunům. Co považujete vy za nejvýznamnější úspěchy celého oboru?

Léčebné možnosti v asistované reprodukci jsou dány jednak úrovní medicínského poznání a jednak nastavení legislativy, která rozhoduje o dostupnosti existujících léčebných možnosti pro páry s poruchou plodnosti. Vývoj asistované reprodukce je spojen s celou řadou významných milníků: intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI) umožnila léčbu nejzávažnějších případů poruch mužské plodnosti, postupy s darovanými vajíčky umožnily léčbu do té doby neléčitelných poruch, zdokonalení zamražování buněk, embryí a tkání umožnilo výrazně zvýšit počet těhotenství z jediného odběru vajíček, snížit počet komplikací a současně rozšířít indikace asistované reprodukce. Možnosti genetického vyšetření z jediné buňky embrya ještě před přenosem do dělohy umožnily ženám s genetickým rizikem pro potomstvo vyhnout se všem rizikům a komplikacím spojeným s přerušováním těhotenství z důvodu koncepce závažně postiženého plodu.

Zmínil jste nastavení legislativy. Jak se díváte na problém surogátních (náhradních) matek? Jak je tomu v ČR po právní stránce?

Surogátní mateřství je výjimečná léčba pro výjimečné případy. V České republice zákon tento postup neupravuje, existují pouze doporučení odborné společnosti ( Sekce asistované reprodukce ČGPS). Zásadní skutečností je, že matkou je žena, která dítě porodí – genetičtí rodiče si musí dítě následně adoptovat.

A co považujete za největší úspěch oboru pro české ženy, které se léčí s neplodností?

Nepochybně je to fakt, že se nám v posledních letech podařilo snížit počet vícečetných těhotenství po asistované reprodukci pod úroveň roku 2004, čímž jsme se dostali na úroveň skandinávských zemí, které jsou celosvětově dávány v této souvislosti za příklad.

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama