reklama

Táta dvou dcer prodělal rakovinu varlete, jako příčinu nemoci vidí i stres

"Jak dlouho to mám za sebou? Fyzicky tři roky, ale myšlenky na nemoc se mi pořád vracejí," říká 30letý Adam Holubář, který prodělal rakovinu varlete. "Ale onemocnění beru jako zkušenost. Ukázalo mi spoustu věcí, snažím se žít jinak než předtím. Stresoval jsem se kvůli každé kravině. Teď se nezabývám něčím, co nemá smysl,“ říká táta dvou dcer.

Adam díky rakovině začal přemýšlet jinak. Den prožívá jako celodenní meditaci, nepřemýšlí dopředu a nechává věci plynout.
Adam díky rakovině začal přemýšlet jinak. Den prožívá jako celodenní meditaci, nepřemýšlí dopředu a nechává věci plynout. | Foto: Archiv Adama Holubáře

Když Adamovi Holubářovi během rozhovoru řeknu, že působí jako flegmatik, odpoví, že takový dřív nebyl. Změnila jej rakovina, kterou prodělal před více než třemi lety. "Žil jsem ve zbytečném stresu, pnutí. Měl jsem pocit, že nic nepočká. Byl jsem pořád v pohybu, a když jsem si sedl, tak se moje tělo nemohlo uklidnit. Permanentně jsem věděl, že i když jsem někde, tak už dávno mám být někde jinde," popisuje a říká, že i když teď má paradoxně třikrát tolik povinností, ve stresu už není.

Adam pracuje jako asistent soudce u brněnského soudu, učí na katedře civilního práva a studuje doktorát. "Na střední a vysoké škole jsem lajdačil. Až když přišla práce, začal jsem se pochopitelně stresovat, aby byl můj výkon kvalitní. Pořád jsem přemýšlel, jak se nejlépe připravit, aby vše klaplo. Teď nechávám některé věci plynout a funguje to líp, než když jsem měl vše připravené předem," říká. Neustále si přibíral nové úkoly a zbytečně na sebe tlačil, protože doháněl vše, co dříve zanedbával. "Plno věcí ale mohlo počkat," dodává. 

Dnes už vyznává filozofii, že když "dá 100 procent svého času práci, začne trpět zdraví. Dobré je podle mě dát 70 procent času do práce a 30 procent do zdraví. Dobré zdraví se pak pochopitelně pozitivně odrazí i v odvedené práci, dlouhodobě to funguje líp," říká. Adam si také uvědomil, že když druhému člověku řekne, že nestíhá, je s tím opačná strana "většinou v pohodě." "Protože nestíhá taky. Jsme na tom v dnešní uspěchané době všichni stejně," míní táta dvou dcer.

Neměl čas přemýšlet, co bude

Rakovinu varlete rozpoznal i díky manželce, která slyšela o kampani Loona #prsakoule. Jeden březnový večer v roce 2019 si tak udělali společné vyšetření. "A hned jsem si útvar našel," vzpomíná Adam, který si následující dny šel pro jistotu nechat zamrazit spermie.

Lékař mu při ultrazvuku našel třícentimetrový nádor. Vše nabralo obrátky během několika týdnů, kdy šel Adam na konci ledna na operaci. "Semlelo se to tak rychle, že jsem ani neměl čas přemýšlet, co bude," říká.

Po operaci chodil měsíc na chemoterapie, které měly původně trvat tři měsíce. Odstranění nádoru ale ukázalo, že nemetastázoval. Během léčby začal Adam také více pečovat o svou stravu. I když poslední roky jedl zdravě, dočasně ze svého jídelníčku vyřadil brambůrky, čokoládu a alkohol. "Nemá cenu, aby se tělo rvalo ještě s něčím jiným," říká. Začal pravidelně jíst ostropestřec, který čistí játra a v Tomášově případě zmírňuje návaly horka. Pravidelně si také začal každý večer dávat tři stroužky česneku s cibulí, což dělá dodnes.

Muži se vyšetření u lékaře bojí

Za pět měsíců od diagnózy už nastoupil do práce, do té doby byl doma s ženou a staral se o novorozenou dceru. "Pro manželku to nebylo jednoduché, protože byla těhotná a během léčby jsme se nějaký čas nesměli stýkat. K mé toxicitě vůči plodu dítěte přibyla ještě počínající první vlna covidu," vzpomíná Adam a dodává, že onemocnění jejich vztah nezměnilo, jen se teď už nehádají kvůli hloupostem.

Podle Adama muži prevenci a zdravotní péči zanedbávají. "Na jednu stranu máme pocit, že se nám nemůže nic stát, bereme to jako slabost. Na druhou stranu se bojíme bolesti a máme strach, že pokud něco bude v nepořádku, tak to neuneseme. Vyšetření se často bojíme," říká.

Když se Adama zeptám, jak vypadá po operaci "tam dole," tak se rozesměje. Jedno varle mu vzali. "Po probuzení jsem se hned ptal, jestli tam pravé zůstalo. Když jsem se poprvé viděl, tak to byl šok," popisuje. "Myslím, že spousta chlapů řeší, že pak dole nevypadají, jak by měli… ale vždyť je to jedno, lidi mají přece různé věci. Možná se tím ale zabývám míň, protože už mám stálou partnerku," popisuje Adam, který se s novým vzhledem smířil za týden.

Celý den prožívám meditačně 

Adam z celého svého příběhu vyzdvihuje skutečnost, že začal přemýšlet jinak. "Ne že bych změnil svůj život, ale začal jsem si užívat věci, které ve svém životě mám. Dát si ráno kávu, večer si povídat o tom, co se za den událo," pochvaluje si. Vyzdvihuje také, že je někdy dobré vzpomenout si i na okamžiky, kdy nám nebylo úplně nejlíp: "Abychom měli s čím srovnávat věci, kterých si za normálních okolností přestáváme vážit," říká muž, který raději nechává událostem volnější průběh. 

"Považuji to za takovou celodenní meditaci. Podle mě se jedná o lepší přístup než se hrnout někam, kde budu půl hodiny meditovat. Snažím se všechny věci dělat tak nějak konstantně uvolněně a užívat si i situace, které třeba úplně v pohodě nejsou," vysvětluje. "Například dřív jsem si kávu dával, abych mohl lépe fungovat. Teď si ji dávám, protože mi chutná a chci si ji užít."

S novým životním přístupem podle něj souvisí také klišé nemyslet na budoucnost, ale užívat si přítomný okamžik. "Tohle chci předat i dcerám - aby byly v životě v pohodě, neřešily blbosti a byly pokorné," vysvětluje a zmiňuje, že mu vadí, že se na základních a středních školách systematicky neučí o péči o psychické i fyzické zdraví.

"Proč se řeší, zda umíme odcitovat fráze, kterým nerozumíme? Najděme si naše vlastní, kterými se budeme řídit. Měli bychom se spíš učit, jak velkým spouštěčem nemocí je stres. Přehnané nároky na nás klade jak společnost, tak my sami. Nikdo nás nenaučil, jak být v pohodě a zbytečnému stresu se vyhnout," uzavírá.

Video: Laštovka: Řekli mi, že chemoterapie bude hlavně nuda, tak jsem si na ni vymyslel hru (22.11.2022)

Lékařka mi řekla, že chemoterapie bude hlavně nuda. Měla pravdu. Se spolupacienty jsme koukali na televizi, hráli slovní fotbal, šachy. | Video: Michael Rozsypal
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama