reklama
 

Rozhovor o závislostech: Kdy se žena stane alkoholičkou?

V osmdesátých letech byl poměr mužů závislých na alkoholu vůči ženám 10:1. Dnes se poměr pohybuje až 1:1. Jak moc vážná je tato situace, nám poví adiktoložka Monika Plocová.

Foto: Thinkstock

Muži pijí převážně ve společnosti, ženy potají doma. Ženy dosahují vysokých hladin alkoholu v těle dříve než muži, protože v organismu mají méně vody a také jim jinak funguje žaludeční sliznice. Ženské tělo odbourává alkohol podstatně hůř než mužské. Zdravotní problémy psychické i fyzické přicházejí u žen podstatně dřív než u mužů. Ženy častěji než muži kombinují alkohol s jinými návykovými látkami, jako jsou hypnotika nebo benzodiazepiny.

Jak si stojí Češi a Češky v pití alkoholu?

Ve statistikách z roku 2010 se uvádí, že závislých lidí na alkoholu je 700 000, poměr mužů a žen byl odhadován na 3:1. Alkoholismus s dalšími lety strmě stoupá. Dnes se číslo pohybuje okolo milionu. Závislí na alkoholu jsou muži i ženy, které je dohánějí. Poměr mužů a žen závislých na alkoholu se upravil do poměru 2:1. Já ze svých statistik mohu říci, že ženy dotahují muže ještě těsněji. V mém soukromém sanatoriu pro překonání závislosti mám poměr závislých mužů a žen 1:1.

Žijeme v době, která je plná společenských, sociálních a finančních tlaků, které v důsledku vedou ke stresu, krachům, rozvodovosti, rozpadu rodin, nejistotám, nedůvěře, nekomunikaci mezi lidmi, partnery atd. Lidé se stydí vlastní problémy a bolesti řešit, tak sahají po nejjednodušším řešení – tím je alkohol. Ten zprvu pomůže uniknout od reality, lidé jím problémy ventilují. Následně se alkohol v podobě "alkoholismu" stává dalším problémem v jejich životě.

Co dělá alkohol s muži?

Není to tak dávno, kdy byl alkoholismus jistě "mužskou záležitostí". Postižení muži byli umísťováni do psychiatrických zařízení, zatímco ženy putovaly na převýchovu. Alkoholismus byl vždy více tolerován mužům a je tomu tak dosud. Většina lidí v naší společnosti stále zaujímá tento zastaralý postoj. Muži začínají pít hlavně proto, aby si zvýšili sebevědomí a otupili své strachy. Jsou to strachy, o kterých mnohdy nevědí, popírají je v sobě. Díky tomu je pro muže tak obtížné přiznat problém sobě i okolí. Zpočátku vše funguje dobře. Alkohol je skvělý pomocník v pozadí "normálního" života. Nenápadně a plíživě se pak stane nezbytnou součástí, až převezme hlavní roli. I tak je člověk pořád ochotný své problémy nevidět! Muži jsou velmi nevšímaví ke svým pocitům, jsou příliš pyšní na své chlapství.

Nadměrně spoléhají na své schopnosti a sílu. Povrchním naučeným způsobem proplouvají životem bez vnímání vlastní identity, vlastního smyslu žití, bez vnímání vlastních slabostí, strachů a bolestí. Alkohol pak ještě více otupí smysly a chápání reality. Podle tradice se muži často delegují (a jsou delegováni) jako hlava rodiny. Pod vlivem alkoholu pak působí nesmírně destruktivně na své partnerky a děti. Přenáší na ně vlastní nedokonalosti, strachy, vzteky, nálady, bezmoci, sebelítosti. Zbavují se tak neustále vlastní zodpovědnosti za to, kým jsou.

Kdy se žena stane alkoholičkou?

Rozvoj závislosti na alkoholu je individuální. U mnoha žen se alkoholismus rozvíjí po deseti patnácti letech. U další skupiny žen stačí dva tři roky a už bez alkoholu nemůžou být. Alkoholismus nesouvisí s počtem vypitých skleniček a druhu pití (víno, pivo, vodka atd.). O závislost se jedná ve chvíli, kdy alkohol začne zasahovat do jakékoli oblasti v životě (například vztahy, práce, zdraví, psychické problémy). Její život provází nutkavé myšlenky a neudržitelný pocit dát si alkohol. Ulevuje si alkoholem od svých neřešených problémů a bolestí (např. samota, partnerství, smrt blízkého, finanční problémy atd.) Stydí se se svými bolestmi vyhledat odborníka. Nešťastně si vybere tuto "samoléčbu".

Jak muž pozná, že má jeho žena problém s alkoholem?

V kvalitním partnerství a vztahu je důležitá komunikace a vzájemná všímavost. Za těchto okolností si partner všimne už takové banální věci, že z ženy je cítit častěji alkohol. Tento ukazatel doprovází změny jejího chování (ztráta zájmu o aktivity, které měla žena ráda, apatie, časté spaní, výmluvy, agrese, rychlé změny nálad atd.). Ženy si alkohol schovávají, takže někde po bytě budou ukryté lahve. Kde nefunguje partnerství a vztahy, může odhalení alkoholičky trvat léta.

Nakolik je u žen léčba úspěšná?

Léčba závislosti je individuální. Jsou ženy alkoholičky, kterým stačí ambulantní léčba. Tato léčba však musí být intenzivní a pravidelná (ambulantní střednědobá či dlouhodobá na míru klienta) s odborným terapeutem, ke kterému má žena důvěru. Další možností je léčba pobytová, na kterou navazuje intenzivní doléčovací ambulantní program. V pobytové léčbě je odříznutá od světa alkoholu, má potřebný čas přemýšlet a přehodnocovat, měnit své postoje a chování. Závislost totiž není jenom přestat pít, ale také najít příčiny toho, proč vůbec piju. Jeden z důvodů, proč žena pije, je to, že se nemá ráda a neváží si sama sebe. Když si žena připustí svůj problém, velmi pěkně se zapojí do terapií, před očima se mění. Závislost je onemocnění lidské duše. Důležitý je fakt, že žena, která se dostala do závislosti na alkoholu, by měla do konce svého života abstinovat od alkoholu a dalších návykových látek. To se týká samozřejmě i mužů. Je krásné vidět, jak se postupem času a vlastní prací na sobě ženy začínají mít rády a váží si samy sebe.

Jaké jsou první varovné signály, že jsme na alkoholu závislí?

Alkohol se přestane stávat výjimečnou "třešinkou na dortu" společenských událostí a oslav. Začnete přítomnost alkoholu vyhledávat, stává se součástí většiny setkání. Až si následně společenské setkání bez alkoholu nedovedete představit. Alkohol se tak stává důležitější než lidi, se kterými komunikujete, až se alkohol se stane nejlepším přítelem. Místo člověka pak v alkoholu nalézáte společníka, který vám vždy uleví. Začínáte pít i mimo společnost – ženy více doma, muži pravidelně v hospodách, vinárnách, nebo také doma. Alkohol se stává středobodem a smyslem života. Začínáte mít problémy v práci, s lidmi, psychické problémy, rodinné. Neumíte přestat. V tu chvíli jde o závislost.

Jaký je rozdíl mezi pijákem a alkoholikem? Kde je ta hranice?

Záleží, z jakého úhlu pohledu se na slovo piják podíváme. Piják překračuje míru pití, nadužívá alkohol. Pije pro dobrou náladu nebo také v době emočních rozladů. Začíná si tak ulevovat od problémů. Piják ještě nemusí vykazovat jasně znatelné známky alkoholismu. Množí pijáci však již alkoholici jsou. Piják může být současně alkoholik. Jestliže alkohol působí zjevné problémy, množství a intenzita pití je vysoká, člověk nedbá na problémy, které rostou, a pije dál, stává se z něj alkoholik. Alkohol je jeho drogou a smyslem života. Hranice mezi pijákem a alkoholikem je velmi křehká, často ji piják ani nezaznamená.

Mám pocit, že kolem mě přibývá žen, které alkohol berou jako běžnou součást každodenního života.

Ano a není to v pořádku. Naše společnost má velmi posunuté hranice vnímání užívání alkoholu. Normální je nepít, mít čisté vnímání světa. Je dobré položit si otázku: Proč to dělám? Co mi denní popíjení dává? Lidé pak mnohdy zjistí, že vnitřně zapíjí vlastní nespokojenost, kterou neumí řešit. Obzvláště ženy tak zapíjí své negativní pocity a emoce, které se bojí ventilovat.

Vidím kolem sebe matky na mateřské, které si dají dvě a více decinek vína během dne, ale také pracující kamarádky, které si večer po práci, až děti usnou a manžel je ještě v práci, otevřou samy láhev k žehlení. Proč tomu tak je?

Za posledních sedm let pije dvakrát tolik žen. Ženy si touto cestou zpříjemňují chvíle. Mnohdy jde o chvíle samoty, osamocení, nepříjemných stereotypních prací, nedostatku komunikace ve vztahu atd. Tím to vlastně "celé" začíná. Netuší, že si tak zadělávají na možný obří problém závislosti na alkoholu.

Často slýchávám alibistický argument – "Co mají říkat Francouzi? Ti pijí celý život a dennodenně." Jak to tedy s těmi Francouzi je?

Tak tuhle otázku neumím zodpovědět. I Francouzi se potýkají s alkoholismem v nemalé míře. Obecně se na vzniku alkoholismu u člověka podílí souvztažnost několika faktorů – dědičné dispozice, výchova, fyziologie organizmu, sociální prostředí v úzkém (rodina) i širokém smyslu (společnost). Právě společnost, její struktura, ekonomická i sociální situace člověka, podporuje člověka v růstu, vytváří mu podmínky k žití, které způsobují soulad nebo tlak. Tato skutečnost buď propad do závislosti podporuje, nebo prevenuje. Francouzi jsou však ve statistice spotřeby alkoholu daleko za námi.

Když jsem ve společnosti, stačí mi "dvojka" vína, ale jsem téměř jediná, musíme přece "kalit". Je tohle běžný postoj i v řadě jiných zemí?

Opravdu myslím, že záleží na společnosti, jak si to udělá, jaké výzvy a informace vysílá mezi své občany. Náš národ je v popíjení podporován. Tak proč by se nešlo kalit? V roce 2011 jsme byli na prvním místě ve spotřebě alkoholu před Maďarskem a Ruskem. To, že je to celé špatně, asi není potřeba zmiňovat. Upřímně, jsem přesvědčena, že takový přístup je naše specifikum.

Jak se dostat ze závislosti celoživotně? Jde to vůbec?

Ano. Dostat se ze závislosti je dlouhodobý proces, který vede k celoživotní abstinenci. Základem tohoto procesu je ROZHODNUTÍ – "Už takhle dál nechci žít". Uvědomění, že "potřebuji odbornou pomoc a sám to nezvládnu". Dále nastoupit vhodný léčebný proces (pobytový, ambulantní v případě lehčí formy závislosti) s intenzivní terapeutickou péčí, která člověka mění. Být otevřen osobnostní změně a změně životního stylu. Systematicky na sobě pracovat, získat pokoru k životu. Abstinence je v dnešní době přednost.

Vy sama jste kdysi zažila závislost na alkoholu. Jak vnímáte coby terapeut své klienty?

Je to sedmnáct let, co jsem opustila bránu léčebny. Od té doby abstinuji. Vystudovala jsem a doplnila si adiktologické vzdělání. Deset let působila jako odborná terapeutka v PL Bohnice na oddělení závislostí. Nyní mám soukromé sanatorium pro překonání závislosti Dům Moniky Plocové a skvělý tým terapeutů, který vedu. Pracujeme s klienty pobytově i ambulantně. Kromě odbornosti mají moji terapeuti životní zkušenosti v oblasti závislostí, které úspěšně překonali. Moje komunikace a terapeutická práce s klienty má základy kromě odbornosti v lidskosti, úctě, pokoře a anonymitě. Sama jsem prošla kdysi peklem, znám pocity klientů ve chvíli, kdy mě vyhledají. Nabízím jim pomocnou ruku, důvěru, mé zkušenosti a mé odborné vedení k celoživotní změně, kterou mohou vidět a vnímat u mne, ale i u mých terapeutů a stovky abstinujících klientů.

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama