Proč je tak důležité mít přátele z masa a kostí?
Kamarádství mezi dvěma holkami, mezi dvěma kluky nebo mezi heterosexuální holkou a heterosexuálním klukem: existuje vůbec? Proč jsou v našich životech nevirtuální přátelství tak podstatná?
Na Facebooku máme tisíce přátel, na Instagramu tisíc "followerů", ale "pokecat" tváří v tvář nemáme s kým. A pokud třeba i máme, tak když se setkáme, většinou stejně z ruky nedáme telefon, abychom mohli sdílet, co právě jíme, s virtuálním přítelem, místo abychom sdíleli pocity a události s člověkem, který je s námi. Všichni jsme online, in, trendy, sexy, cool, ale otupují se nám city, emoce a raketovou rychlostí nám blbne mozek.
Přátelé, rodina a děti jsou ústředním tématem mého života. Bez svých blízkých, a počítám samozřejmě mezi ně i své přátele, bych to nebyla já. Byla bych jen pololeklou rybou na souši. Jestli jsem něčím bohatá, tak lidmi kolem sebe. Vždycky jsem na opravdové přátele měla v životě kliku jak hrom. I když jsem pracovala někde na pro mě nevhodném místě, měla jsem to štěstí, že i z té nejblbější práce vzešlo ryzí přátelství. Některé lidi znám od svých tří let, některé dva tři roky a hloubku mají oba vztahy podobnou. Jako by ten čas potřebný pro seznamování a oťukávání běžel najednou trojnásobnou rychlostí.
Když Harry potkal Sally
Častěji udržuji ženská přátelství. Jsem poměrně dost verbálně založený člověk, tudíž nikdy nekončící diskuse i společné paralelní monology mi jdou s holkami lépe. I když, není to pravidlem… Mezi lidmi koluje léta populární téma: existuje absolutně transparentní, čisté přátelství bez postranních úmyslů mezi mužem a ženou? V jednom z nejlepších a nejinteligentnějších romantických filmů všech dob, Když Harry potkal Sally, se toto téma řeší brilantním způsobem devadesát minut. Já osobně bych k této "problematice" řekla jediné: taková žensko-mužská kamarádství mají také něco do sebe. Jsou přímější, možná i méně "vyčerpávající", obsahují více zkratky a nadsázky i méně dramatu.
Přátelství je jako briliant a existuje hodně padělků
Co všechno je obecně v přátelství pro člověka důležité? "Začala bych velmi ráda citátem: Přátelství je jako briliant. Nachází se velmi vzácně, má obrovskou cenu a existuje velmi mnoho padělků. Ať jde o přátelství žen, či mužů, vždy zde najdeme podobnosti, ale i rozdílnosti, některá přátelství budou povrchová, některá hluboká.
Celé je to o naší osobnosti, potřebách, pohodě nebo nepohodě. Přátelství je také vztah, tedy i v něm se může zobrazovat mnoho aspektů jako ve vztahu partnerském. Pokud si umíme užívat v partnerství, je pravděpodobnost, ze i v našich přátelstvích je klid, sdílení, porozumění. Pokud prožíváme bouřlivé vztahy plné boje, nepochopení, může se to zrcadlit i v přátelství, které je stejně jako partnerský vztah založeno na sdílení," vysvětluje psychoterapeutka pro děti a dorost Lucie Mucalová.
Přítel je parťák
Podle čeho si přátele intuitivně vybíráme? Mnohdy je nám přítelem to pohlaví, se kterým se přirozeněji cítíme být v pohodě. Možná v životě z nějakého důvodu nemusíme ženy, třeba nás zradily nebo vztah s naší mámou byl a je plný komplikací. Přirozeně si pak hledáme přátelství u mužů, protože z nich vnímáme větší klid, přijetí a pochopení. Hledáme si vlastně tu přátelskou půlku, co nás vyvažuje, u které vnímáme to, co třeba my sami nemáme nebo v životě hledáme.
"Přítel má být parťák, co ctí náš život a neutíká žalovat, když se mu svěříme s něčím zásadním. Řekne nám svůj názor, ale ctí naše rozhodnutí. Mějte v životě přátele, kteří vás nelitují a neřeší urputně problémy za vás. Raduje se kamarád z vašeho úspěchu upřímně? Nebo mu tu radost nevěříte? Vnímejte své radary," upozorňuje Lucie Mucalová.
Jak to mají muži a jak ženy?
Určitě v přátelství potřebujeme vypnout, najít to přirozené odlehčení. Sdílet spolu mužský nebo ženský svět, najít pochopení, které mi žena jako muži nemůže zcela dát, protože nikdy mužem nebyla. Může být chápající, ale to nestačí. "Ženy potřebují sdílet emoce a blízkost ve vodopádu slov.
Muži potřebují naopak vypnout, být stručnějšími. A určitě není zcela pravdou, že muži mezi muži řeší jen tematiku žen a sexu," dodává Lucie Mucalová.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
