reklama

Jak se správně pohádat s partnerem

Dusit v sobě dlouhodobě nespokojenost není dobré. Obvykle je to cesta k velkým nedorozuměním, vnitřní frustraci i zdravotním problémům. Mnohem lepší je tedy všechno si vyříkat a vyčistit vzduch, uvolnit napětí ve vztahu. Umíte se ale pohádat správně?

Foto: iStock

Když chceme partnerovi vyjádřit, že nás něco štve, často skončí i ten nejlépe míněný rozhovor hádkou. Místo toho, abychom nedorozumění odstranili, se ještě ozvou staré křivdy. Jak vést dialog, který povede k řešení, nikoliv k pocitu bezmoci, vzteku a nepochopení?

Představte si sobotní ráno, kdy máte čas jen jeden pro druhého. Ale ještě před snídaní stihl váš protějšek říct nebo udělat něco, co ve vás vzbudilo silnou nelibost. Nedokážete se už udržet, konflikt je na světě a staré křivdy venku.

Vztah je práce, ale co to znamená?

V praxi to znamená včas a vhodným způsobem dát svému partnerovi najevo, že se vám něco nelíbí. Víme ale pokaždé, co přesně nám vadí a jak by se měla situace změnit? Až se příště dostanete do situace, že váš protějšek udělal něco, s čím nesouhlasíte, zkuste následující strategie.

Pozorujte, co vás podráždilo

Může to být cokoliv: hudba, kterou nahlas poslouchá, to, že nikdy neuklidí hrnek do myčky, ale nechává ho ve dřezu, i způsob, jakým mačká zubní pastu. Prosím, přestaňme si nalhávat, že jsme všichni tak velkorysí a na druhém nás iritují "zásadní" věci. Maličkosti, které způsobují nepohodu v soužití, řeší opravdu všichni. Jen ne každý je o tom ochoten otevřeně mluvit. Zformulujte si tedy pro sebe co nejpřesněji, co vás tak štve. Například: Rozčiluje mě, když neuklidí talíř do myčky. Nikomu to ale zatím nevyprávějte.

Uklidněte se někde o samotě

Teď už víte, co vás rozzlobilo, ale není třeba to hned říkat partnerovi. Jestli můžete, jděte do jiného pokoje nebo se vydejte bez mobilu na krátkou procházku.

Zjistěte, co vás doopravdy pálí

Pouze o samotě se můžete na situaci podívat ze všech stran. Jaké slovo se nejvíc hodí pro pocity, které prožíváte? Pak si ho mlčky nebo nahlas řekněte: například vztek, křivda, bezmoc, nechuť, strach, rozčarování. Snažte se vzpomenout si, kdy poprvé vás takové chování partnera rozčílilo. Možná jste dřív nad stejnou situací mávli rukou. Většinou totiž špatně vymačkaná zubní pasta nebo špinavé nádobí ve dřezu není pravou příčinou vašich negativních pocitů. Je to ztělesnění vnitřního konfliktu, který se týká milované osoby. Třeba vás štvou vtipy, které partner říká, ale dřív jste se jim smáli společně. Nyní jsou jen připomínkou toho, že jste každý jiný.

Co je váš problém?

Teď už víte, odkud se berou silné emoce v hádkách. Možná se vám ulevilo, nepříjemný tíživý pocit, který jako by vás zbavoval vlády nad sebou, je srozumitelnější, konkrétnější. Teď si zkuste problém přeformulovat. Místo "Štve mě, když dělá to a to" zkuste dojít k následujícím větám. Například:

- Mrzí mě, když zapomíná na moje přání.

- Jsem smutný/smutná, když vidím, že se nám líbí různé věci.

- Cítím se opuštěný/opuštěná, když se můj partner/ka věnuje neustále svým koníčkům. Chybí mi jeho/její pozornost.

Promluvte si o pocitech

Pokud jste prošli předchozí body, vaše vnitřní bouře se znatelně zklidnila. Už ovládáte své emoce lépe, jste připraveni na dialog. Rozumíte totiž tomu, co se ve vás odehrává. Nemusíte tomu druhému spílat, něco mu vyčítat. V rozhovoru se snažte mluvit o tom, co ve vás například hrnek ve dřezu místo v myčce vyvolává. Mluvte o svých potřebách: být viděn/a, trávit smyslupný čas spolu, atd. Nehodnoťte druhého, nevnucujte mu/jí, že by se měl/a změnit. Připravte se také na to, že uslyšíte nejen sebe, ale i pocity svého protějšku. Napoprvé možná problém nezmizí, ale smysl takových rozhovorů je, že se naučíte vnímat sebe i partnera. Uvidíte, že vaše soužití se pak výrazně promění k lepšímu.





"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama