reklama

Romantické filmy nás ovlivňují víc, než si dokážeme představit

Možná právě máváte rukou s tím, že jste rozumný dospělý člověk, který dokáže odlišit to, co vidí na plátně, od reality. Ale i sebevětší pragmatik občas touží zažít velkou romanci, o níž získal představu právě prostřednictvím filmů.

Foto: Žena.cz

Mezilidské vztahy jsou obrovským zdrojem umělecké inspirace. Dokud neexistovaly filmy, odehrávaly se lásky na život a na smrt na stránkách románů. Ženy, hladové po pozornosti svých manželů, je hltaly a snily o tom, jaké by to bylo, ocitnout se na místě vybájené hrdinky, pro kterou si přijde princ na bílém koni.

Naši představu o tom, jak probíhají námluvy a partnerství, neutváří jen vztahy, které vidíme v těsné blízkosti, ale také ty, které do sebe nasáváme prostřednictvím popkultury. "Oni jsou jako Ross a Rachel z Přátel, už se tisíckrát rozešli, ale nemohou bez sebe být," hodnotila kamarádka ze střední pár, který jsme obě znaly.

A jako která slavná dvojice jste vy?

"Chtěla bych být s Kubou tak v pohodě jako Marshall a Lilly," říkala v tramvaji jedna teenagerka druhé, asi měla na mysli dvojici ze seriálu Jak jsem poznal vaši matku.

Dospělí lidé se stydí přiznat, že jejich, často nevědomý, vzor může pocházet z vymyšleného světa, který končí happy endem. A osobně, i když miluju román od Jane Austen Pýcha a předsudek, po letech sebepoznání mi můj někdejší idol pan Darcy spíš připomíná nevyzrálého, citově nedostupného muže než někoho, s kým bych chtěla trávit čas.

Neuróza a drama

Scenáristé se už ve škole učí, že příběh musí obsahovat zápletku a konflikt, bez něj by film plynul velmi poklidně, až nudně. A kdo by se na takové dílo chtěl dívat? Kdyby filmová postava dorazila do ordinace psychologa s tím, že ji láska trhá na kusy, pravděpodobně by zhodnotil, že se jedná o pořádného neurotika. Právě ten má potřebu neustálého dramatu, zatímco vyrovnaný člověk ocení upřímnost a jakousi předvídatelnost ve vztazích. Na tom ale romantické filmy nemohou být založeny, protože story o tom, jak se dva poznali, řekli si, že se mají rádi, a pak spolu spokojeně jedli pizzu na gauči, by rekordy v návštěvnosti rozhodně netrhala.

Klišé z plyše

Všimněte si také, že v romantických filmech se to přímo hemží stereotypy. Je tu věčný starý mládenec, dívka, co nemůže potkat toho pravého, kamarádka, co uteče hlavní hrdince s jejím ženichem, hloupá blondýnka. Role mužů a žen jsou tu občas definované velmi zastaralým způsobem, který chytřejšího diváka nemůže bavit. Ve zkratce prezentují koncept, že "ženy neumí číst v mapách a muži neradi nakupují".

Dávkovat s opatrností

Romantické komedie a příběhy obrovské lásky, která hory překonává, jsou občas příjemným relaxem. Jako zmrzlina, čokoláda a další neřesti, které v menší míře opravdu neškodí. Ale jestli se přistihnete, že chcete odmítnout někoho, kdo vás pozval na rande, jen proto, že to nebylo podle vašich představ, které jsou často postaveny právě na nereálných očekáváních jako z filmu, vyberte si v kině příště třeba horor.

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama