reklama
 

Přišli jste o práci či vztah? Tady je návod, jak začít znovu

Odešel od vás partner? Vyhodili vás z práce? A v obou případech to bylo absolutně nečekané? Jak si v takových situacích zachovat zdravý rozum a přežít?

Foto: iStock

Něco jiného je, když si nový začátek sami zvolíme. Když nás ale někdo postaví před hotovou věc, se kterou jsme ani za mák nepočítali, co to s námi udělá? Ptala jsem se terapeutky Kláry Gelnarové.

Když nás život překvapí nechtěným novým začátkem, co je v první chvíli důležité překonat?

Pokud se stane něco, co jsme nečekali, vždycky je to šok. Ztrácíme půdu pod nohama, zdánlivou jistotu, kterou jsme měli. Zpočátku může být těžké tomu uvěřit. Nejlepší volbou je dát si chvíli od situace odstup, nedělat nic v afektu, nebývá to však mnohdy jednoduché. Pokud jste plní emocí, dejte jim průchod, plačte, křičte, nadávejte. S nechtěným koncem se může ztratit kus víry, že všechno je k něčemu dobré. Někdy to může být tak těžké, že je obtížné uvěřit, že vás znovu potká něco pěkného.

Co nám v propadech a depresích může pomoci a čeho je dobré se naopak vyvarovat?

Bývá dobré se "zaměstnat", dělat nějakou manuální práci, sportovat. Vydrhnout kachličky v koupelně, posekat zahradu, vysát, jít si zaběhat a pokračovat v čemkoliv dalším, to vše vám zúží prostor se situací trápit. Zatím je vše čerstvé a bolestivé, teď není dobré se v bolesti pitvat, teď je potřeba se ochránit. Odjeďte za svou rodinou, za svým nejlepším kamarádem, odjeďte tam, kde je vám dobře. Vypovídejte se. Už jen díky tomu, že pocity přeměníte na slova, se vám uleví. Nezůstávejte na své trápení sami. Pozor na alkohol, silné léky, jakékoliv drogy, které vás mohou v tuto chvíli lákat. Nepomohou, ba naopak, vše se potom zdá ještě horší.

V jakých situacích nám nejčastěji konce brání prožívat nové začátky?

V situaci, kdy si konec nepřejete, se z ní těžko odchází, hledáte, jestli přece jenom neexistuje cesta, jak vše vrátit zpátky. Uvnitř vás stále žije naděje, že se to změní. A dokud ji budete živit, neposunete se dál, zůstanete stát na místě a polemizovat "co by kdyby". S tím hodně souvisí i konce, nejasné, takové, ve kterých nebylo definitivně řečeno, jak to je. Konec není uzavřený, a brání tak vstupu nových příležitostí.

Co když se stále vracíme k minulosti a nejsme schopni žít v přítomnosti?

Když se děje to, že se stále vracíte do minulosti, je to pro vás signál, že tam vězí něco nedořešeného. Je dobré se na to zaměřit. Prozkoumat, co by to mohlo být, ať už samotní, nebo za pomoci odborníka - psychologa, psychoterapeuta. Pročistěte nejasnosti a snažte se přijmout, že na minulosti už nic nezměníte, ta je uzavřená, jen s přítomností se dá nakládat, jak si přejete.

Klára Gelnarová

Klára Gelnarová

Vystudovala obor Sociální pedagogika a poradenství na Filozofické Fakultě Masarykovy univerzity. Je absolventkou výcviku Telefonické krizové intervence a Internetového poradenství. Od roku 2011 do roku 2016 působila v Centru Anabell, které se zaměřuje na pomoc lidem s poruchami příjmu potravy, kde se věnovala individuálnímu, párovému i skupinovému poradenství, intervenční a lektorské činnosti. Více na www.poradenstvi-gelnarova.cz.

Co nedělat v okamžicích, kdy začínáme něco nového?

Srovnávejte jen do určité míry. Každý partnerský vztah, každá práce je jiná, jedinečná. Nejde srovnávat nesrovnatelné. Tak bychom si zablokovali nové, které může být krásné, i když třeba jinak. Je dobré být otevřený, dát novému šanci.

Jakou roli mezi koncem a uvědomělým začátkem hraje čas?

Každý konec je dobré uzavřít. Nejen vnějšími náležitostmi, ale také uvnitř vás. Srovnat si, co se vám v minulém vztahu, práci líbilo, co vás naplňovalo a co byste chtěli jinak. Vytěžte z této životní zkušenosti co nejvíce. Udělejte si jasnější obrázek o tom, jak byste chtěli, aby vypadal nový začátek jinde. Na tuto fázi si dopřejte dostatek času. Není kam spěchat. Uzdravte a zapečeťte nejprve minulé, než se vydáte do nového. Pro každého může být tato fáze jinak dlouhá, může trvat několik týdnů, při hlubokém zranění i několik let.

Jak se sebou pracovat, když se cítíme sami nebo když si nevíme rady?

Zeptejte se sami sebe, co je na samotě nejvíc tíživé. Je mnohdy těžké být sám se sebou, se svými myšlenkami, pocity. Ty k nám totiž promlouvají, říkají nám, co se jim líbí, ale také, co se jim nelíbí. Mohou nám spoustu věcí vytýkat, mohou nám nadávat, což je nepříjemné poslouchat. Proto býváme neradi sami se sebou. Ve chvíli nějakého konce je tato tíživost ještě výraznější. Když si nevíte rady, zeptejte se někoho, komu důvěřujete, na jeho pohled na věc. Díky názoru zvenčí můžete získat jiný pohled a kromě toho i podporu a povzbuzení. Další možností je vyhledat pomoc psychologa či psychoterapeuta a s ním pracovat na tom, jak konec zdravě uzavřít a s důvěrou začít vyhlížet nové začátky.

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama