reklama
 

Vyzkoušeli jsme: Je k něčemu kurz parkování?

Víte, že existuje kurz parkování? Rozhodli jsme se vyzkoušet, jestli stojí za to ho podstoupit.

Foto: iStock

Do kurzu parkování, který pořádá pražská firma Mr. Parkit, se hlásí především ženy. Instruktor (muž!) mě ale hned ve dveřích vyvádí z omylu, že by problém s parkováním měly jen ženy: "Podívejte se na ulici nebo do garáží, kolik aut stojí nakřivo. Takhle parkují i muži. Narozdíl od ženy si to ale nechtějí přiznat."

Ženy se prý jen méně stydí za to, že například couvání prostě tolik neovládají, a také jsou odhodlanější s tím něco dělat. Kurz parkování je nicméně individuální, trvá zhruba dvě hodiny a instruktor se během něj věnuje jen a pouze vám.

Je to v hlavě

Já mám řidičský průkaz přes deset let, myslím, že řídím obstojně, i když ne příliš často, ale z parkování, respektive z couvání mám prostě odjakživa strach, a tak se snažím vždycky najít takové místo, kam můžu zajet popředu, anebo je tam dostatek místa na veškeré manévry. 

S přehledem jsem pozadu zaparkovala snad jen nedávno při testování Lexusu NX, který má nejen zadní kameru, ale i vrchní - vidíte v ní auto i jeho okolí zvrchu, takže okamžitě víte, kam a kterým směrem couvat. Nicméně Lexus si v nejbližší době bohužel kupovat nebudu, proto jsem uvítala nabídku tenhle kurz vyzkoušet.

Instruktor nejprve zjistí, v čem je váš problém - nejčastěji je to v hlavě. Děsíte se, že auto odřete, že budete svým parkováním brzdit ty za vámi, zkrátka nejste v klidu, a tak se raději o parkování pozadu ani nepokoušíte, tím pádem ani nemáte, jak se ho naučit, zautomatizovat.

Chyby z autoškoly

Když jsem říkala svým známým, že se na takový kurz chystám, začala debata o tom, jak jsme se učili v autoškole. Spousta z nich prý trénovala couvání mezi kužely, což mi připadá geniální. My jsme trénovali couvání snad jen jedinkrát někde na parkovišti, kde mi učitel říkal, kam mám zatočit volantem, takže víceméně zaparkoval místo mě, a to bylo vše.

V Mr. Parkit to však probíhá naprosto odlišně. Nejprve vám tu popíší a s malým autíčkem na stole názorně předvedou, jak má parkování probíhat. Jak moc a kam si máte najet, kdy začít couvat, kdy a kam točit volantem…

A pak se jde do auta. Trénink probíhá většinou v sobotu, kdy je v ulicích klid. Nejprve jsme se učili v celkem prázdných garážích, kde jsem si vyzkoušela parkování na všechny způsoby a strany, a hned několikrát. Nacvičila jsem si techniku, kterou jsem si pak po zbytek hodiny přeříkávala nahlas, čímž jsem si zafixovala, ve který moment mám točit volantem až nadoraz, kdy ho o jedno otočení vrátit… 

Nejlepší rada, kterou jsem dostala, byla, že mám auto při parkování udržovat v neustálém pohybu, hned ze dvou důvodů: S každým pootočením volantem hned budu vědět, kam auto jede, zatímco když jím točím na místě, samozřejmě nepoznám, jestli už to není moc. Tak prý nejčastěji vzniká při parkování problém. Druhým důvodem je, že když se hýbete, auto za vámi neznervózní, protože vidí, že se něco děje. "Jakmile se zastavíte, je to signál pro toho za vámi, že jste v koncích," tvrdil s úsměvem instruktor.

Najít logiku couvání

Z garáží se pak jede ještě do okolních ulic, které jsou navíc i v mírném kopci, takže si vyzkoušíte opravdu všechno. Přínosné to rozhodně je - konečně jsem v couvání našla logiku, osahala si ho a zapsala do mozku. Chce to trénovat i po kurzu a hlavně se nebát, ale vše potřebné vás tu opravdu naučí - i za tu zdánlivou chvilku.

Trochu mě mrzelo, že auto nebylo v automatu, na kterým jsem zvyklá, a tak jsem se ze začátku musela soustředit ještě na řazení, a také bych uvítala trochu větší auto - samozřejmě chápu důvody, proč škola používá malá auta, ale pro mě to pak znamenalo učit se nově nabyté věci tak trochu ještě jednou s naším větším autem. Myslím ale, že není problém si o trochu jiný typ auta říct, když se na kurz objednáváte.

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama