BLOG Ze života ženy: Rodiče, děti, Vánoce a nadpozemské bytosti
Je prosinec. Čas Vánoc a s nimi i kouzelné bytosti. Ty, které přišly ve středu, nechávají za okny mandarinky, sladkosti, někdy uhlí a brambory, chtějí slyšet písničky, vytáhnou z rodičů, jak děti přes rok zlobily, pohrozí dětem pytlem a peklem. Naštěstí s sebou mají i Anděla, který celou situaci zachrání, a jdou k sousedům. Na konci prosince pak přijde hodný Ježíšek a pečlivě dle dětských seznamů zanechá pod stromkem dárky.
Lenka Wernerová
Zakladatelka módního a lifestylového blogu Ze Života Ženy (www.zezivotazeny.cz), který začala psát na mateřské. Své příspěvky též zveřejňuje na svém instagramovém účtu. Svými módními outfity, kosmetickými tipy a pozitivním přístupem k životu se snaží inspirovat maminky a všechny ženy, které v rodinném a pracovním shonu chtějí myslet také samy na sebe. Je milovnicí Coco Chanel a jejího nesmrtelného klasického stylu. Objevujte s ní nadčasové kombinace a kouzlo každého dne, který, jak říká, stojí za to prožít s úsměvem a stylem.
Dva dny v roce dětem nadpřirozené bytosti s magickými schopnostmi schvalujeme, několik dalších dnů je popřípadě strašíme čarodějnicí (to když nás nechtějí poslouchat), abychom je celý zbytek roku ujišťovali o tom, že strašidla a duchové neexistují, a ony v klidu spaly ve svých postýlkách dál bez nočních můr a třeba i počůrávání.
Na rovinu se přiznám, že u nás nadpřirozené bytosti neexistují. Čarodějnicemi nehrozíme, ale zlobíme se my. Ježíšek existoval podle biblického příběhu, "asi" žil, umřel, ale dárky nosíme my, rodiče, popřípadě zbytek rodiny. Nemůžeme koupit vše, co by naše dcera chtěla, ne proto, že to neuneseme, nebo by na ostatní děti nezbylo, ale jednoduše protože plno hraček už doma máme, a stojí moc peněz. Na druhou stranu nekupujeme dárky, které jsou potřeba. Ty řešíme během roku. Když je čas koupit sněhule a bundu, nečekáme na Vánoce, ale pořídíme je tehdy, když je to aktuální.
Možná si mnozí z vás řeknou, že je naše dítě o nějaké kouzlo ochuzeno. I my přemýšleli nad tím, jak to pojmout, abychom nikomu nic nesebrali a neublížili malé dětské dušičce. Jenže naše dcera (ostatně asi jako každé dítě) klade docela chytré otázky. A upřímně, jak můžu tvrdit, že čerti existují a strašidel se bát v noci nemusí. Sama bych věděla, že lžu, a to se mi příčí. Nechci, aby se mé dítě bálo, ale také nechci, aby si myslelo, že existují jen hodné a krásné bytosti, které nevidíme, jako je Ježíšek. Možná se taky ptáte, jak celou tu pravdu vzala? Řeknu vám, že stejně, jak když ji volám, že je večeře. Prostě úplně normálně. Možná se ten seznam nakonec i protáhne, protože koupit něco reálně jde, ale protáhnout velký náklaďák neexistujícím komínem prostě nelze. 😊
Samozřejmě ale respektuji rozhodnutí všech rodičů, kteří to mají jinak, a nedovolila bych pravdu o Ježíškovi říkat před ostatními dětmi. Naše dcera ví, že každý to vysvětluje doma jinak a že někteří rodiče dětem říkají, že všichni výše uvedení skutečně žijí. Jsem za to, aby si každý tradice budoval dle svého. A i když naše dcera vyroste, dospěje a sama bude mít rodinu, nechám to na ní, jak se rozhodne ve své výchově. A pokud bude své děti vést k tomu, že Ježíšek existuje, budu také babička, která v Ježíška věří. 😊 Ale to už hodně předbíhám. Užívejte si vánoční atmosféru a hlavně se mějte rádi.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
