Ostrava - Jiří Bílek je vedoucím oddělení chemické laboratoře ve Státním zdravotním ústavu v Ostravě.

A právě jeho oddělení měřilo obsah polétavého prachu v Havířově a přišlo se závěrem, že zdrojem jsou hutní firmy.

A: Už od loňského roku probíhá na Ostravsku intenzivní diskuse o možných příčinách zhoršujícího se stavu ovzduší. Hlavní zdroje jsou zřejmé - průmysl, doprava, lokální vytápění - debata se však vede o jejich podílu. Přinesly výsledky měření v Havířově do této debaty něco nového?

Měření bylo nově pojato. Zaměřili jsme se na plochu celého města, na klimatické podmínky a složení prachu z hlediska průmyslové výroby. Plošné studie se moc často nedělají z důvodu nákladnosti měření.

V jednom z měřených období, za špatných klimatických podmínek a při větru převládajícím ze 45 procent od Ostravy, byly nalezeny ve větší míře obsahy arsenu a železa, než je pro Českou republiku obvyklé.

Koncentrace ostatních kovů zůstala nízká. To ukazuje, že původcem znečištění jsou hutní podniky v Ostravě. V prvním měřeném období byly klimatické podmínky velmi dobré a tyto kovy byly nalezeny v běžných koncentracích.

A: Jsou pro vás měření v něčem překvapující?

Ne, nejsou. Jsme průmyslový region a zatížení kvality našeho ovzduší je často patrné pouhým pohledem, nikoliv měřením.

A: Měření v Havířově by měla pokračovat. Jaké dílčí závěry lze z dosavadních výsledků učinit?

Měření musí pokračovat, protože je potřeba se zaměřit na celkovou prašnost a na prašný spad ve stejné oblasti. Dílčí závěr je, že lokalita je postižená hutní výrobou.

A: Pokud je hlavním zdrojem znečištění hutní výroba v Ostravě, lze jmenovat konkrétní firmy?

To zatím není možné. To bychom museli prach označkovat. Druhou možností je pokračovat v měření ještě jinými způsoby, včetně modelování. Nápady ještě máme.

A: Děláte obdobná měření také v jiných lokalitách? Můžete je vyjmenovat?

Plošná měření jsme prováděli například v Hranicích na Moravě, v Přerově, Karviné atd... Cílem těchto měření byla často snaha objektivizovat vliv zdroje znečišťování ovzduší na okolí.

A: Jak budou měření v Havířově pokračovat? Jaké informace by měly obyvatelům města poskytnout?

Měřit se bude ještě v současné topné sezóně a prašný spad po celý rok. Spolupracujeme v projektu s Národní referenční laboratoří pro ovzduší na SZÚ v Praze, a jak jsem říkal, nápady ještě máme. Dále se dá využít informace o plošné zátěži města.

Všechny lokality na tom nejsou stejně a informaci z měřící stanice nejde považovat za znečištění ovzduší celého města. Nejhůře vyšel Šumbark, nejlépe pak Bludovice.