reklama

Odliv mozků z ČR: Proč vysokoškoláci vzdávají studia

Příčin je více. Patří k nim lenost a neznalost studentů i zkostnatělost a nízká úroveň českých vysokých škol. Výsledek? Odliv nejlepších mladých českých mozků do ciziny.

Foto: Isifa/Thinkstock

Příčin je více. Patří k nim lenost a neznalost studentů i zkostnatělost a nízká úroveň českých vysokých škol? Co může za odliv nejlepších mladých českých mozků do ciziny.

Pokusme se na hlavní problémy podívat zblízka. Studentům často chybí nejen potřebné znalosti, ale také motivace a vytrvalost. A mnohé z těch, kteří jsou nadaní a studovat opravdu chtějí, odradí špatná úroveň vysokých škol a raději odejdou studovat do zahraničí.

Jak jsou na tom české školy? Mizerně

Spoustu chyb najdeme na straně škol. A vůbec to nemusí být obří průšvihy typu "turbostudentů" plzeňské univerzity. Problém spočívá v samotném systému školství. V ČR neexistuje systém hodnocení kvality vzdělávacích institucí. Vysoké školy tak nemají zpětné zrcadlo své skutečné úrovně. A jejich pověstná sebezahleděnost je v nepřímé úměře k jejich úspěšnosti ze světového hlediska.

Doporučujeme: Nejchytřejší děti Evropy: Kde se rodí? I u nás!

Svět má názor jasný: Na žebříčku vysokých škol podle QS university ranking za letošní rok je Karlova univerzita na 286. pozici. Před ní se umístily i univerzity v Thajsku, Indii, Brazílii, Argentině a Jižní Koreji. Jako druhou z českých vysokých škol najdete ČVUT - na místě 501-550...

Jaké jsou důvody špatného stavu českého vysokého školství? Zkostnatělost?! Chceme-li to nazvat odborně, dá se shrnout, že struktura vzdělávání brání vysokým školám reagovat na změny a inovace. Důsledkem je nedostatečná rozmanitost vysokých škol. Profesní zaměření bakalářských oborů neodpovídají požadavkům doby - a když odpovídají, často nemají potřebnou kvalitu. Není žádným tajemstvím, že akreditovaných (soukromých) vysokých škol je čím dál víc, jejich finanční stabilita je nízká, a důsledek? Drží si i špatné žáky, protože za studium platí nemalé částky. Úroveň vzdělání kvůli tomu logicky klesá.

Proč to vzdávají studenti?

  • Nestejné znalosti: každý přichází z předešlé školy jinak připraven. Na vině je selhávající systém školství, kdy na střední školy přicházejí nedostatečně připravené děti ze základních škol a odcházejí z nich studenti, kteří jsou na vysokoškolská studia zcela nevybaveni.
  • Nedostatek povědomí o tom, co znamená studovat vysokou školu: děti si neumí vybrat semináře. Student prvního ročníku by měl mít alespoň jeden seminář či přednášku, která ho opravdu zajímá, ale také by neměl přecenit své možnosti a zapsat se najednou do mnoha náročných seminářů.
  • Chybějící motivace a sebeřízení: studenti jsou zvyklí ze střední školy na přílišnou kontrolu učitelů a rodičů, sami si neumí práci zorganizovat, neumí se sami učit. Očekávají okamžitou odměnu, chybí jim dlouhodobá vnitřní motivace.
  • Snížená odolnost: studenti to vzdávají na první překážce, neumí vyvinout úsilí, aby ji překonali, a nechají se odradit neúspěchem. Vnímají ho jako selhání s tím, že na studium prostě "nemají".
  • Snížené vnímání etických norem v celé společnosti: studenti nepovažují podvádění a opisování za problém, což může vést ke zklamání, ale i k vyloučení ze studia.
  • Nevykrystalizované představy o uplatnění: nejenže student sám neví, co by chtěl po ukončení školy dělat, problém je i na straně školství. Nedostatečné profesní zaměření bakalářských oborů se často míjí s potřebami praxe, vzdělání je akademické, bez možností uplatnění v reálném světě.

Pomůže změna zákona?

České vysoké školství je v tom lepším případě průměrné a má zaděláno na stejný problém jako školství střední. Přemíra škol s nízkou úrovní vedla ke změně maturitních požadavků, které se snížily drastickým způsobem. Počet Čechů s maturitou tak sice stoupl, ale celková vzdělanost národa navzdory tomu klesla. Maturitu prostě udělá každý. Nezbývá než doufat, že připravovaná novela zákona o vysokých školách, zejména změny akreditačního procesu, nepovede stejným směrem.

Jestli už není pozdě. Stává se trendem, že ti nejchytřejší studenti, rozčarovaní úrovní svých univerzit, často po složení bakalářské zkoušky opouštějí ČR a pokračují ve studiu v zahraničí. Jak vyplývá z výše uvedeného mezinárodního hodnocení vysokých škol, lépe s úrovní školy na tom budou leckde - v Thajsku, Indii nebo Argentině.

Souhlasíte? Máte na tuto problematiku podobný názor, nebo jiný? Jaká je podle vás úroveň českého (vysokého) školství?

zdroj: topuniversities.com, edgazette.govt.nz, scio.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jak vytočit profesora - vděčné hlášky

Náš syn žil tři dny: Video, které svírá srdce

Drsný experiment: Ztratila se mi maminka!

5 nejlepších vysokých škol na světě 2012/2013

  • Massachusetts Institute of Technology (MIT, USA)
  • University of Cambridge (GB)
  • Harvard University (USA)
  • UCL (University College London, GB)
  • University of Oxford (GB)


reklama
reklama
reklama
reklama
reklama