"Jak se říká? Jestli nepoděkuješ, budeš to muset vrátit!" láteří mladá žena na tříletého caparta, který právě dostal bonbón od sousedky.

Stud byl silnější než chuť na laskominu, a tak ji celý zaražený vrací. To ale maminka přece vůbec nechtěla...

Nenávidím kouzelné slůvko

Možná si sami z vlastního dětství sami vybavíte ono rodičovské zaklínadlo: "A ještě to kouzelné slůvko!" nebo "Co se říká?" Jenže právě před podobnými "kouzelnými" slůvky odborníci varují. Jejich vnucováním může vzniknout problém, s nímž bude dítě jen těžko bojovat.

Více informací o výchově najdete na Babyweb.cz >>

Kde hledat řešení? Je to jednoduché. Když nechceme přijít domů a najít dítě, které ani nezvedne hlavu od televize, aby nás pozdravilo, musíme mu jít sami dobrým příkladem.

Vypadá to, že doopravdy platí moudrost pana spisovatele Roberta Fulghuma: "Všechno, co potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce." Je toho překvapivě málo: stačí jen umět pozdravit, poprosit, poděkovat, případně říct ve správnou chvíli promiň...

Pusu a ahoj!

Když rodinu pozdravíme při příchodu i odchodu, děti pochytí náš zvyk zhruba už ve dvou letech. Přijde-li maminka domů a tatínek ji přivítá polibkem a srdečným "Ahoj! Tak jak ti to dneska šlo?" anebo když tatínek odchází z domu, maminka nebo i děti ho obejmou: "Hezký den, tati!" Potom nejspíš nebude vymáhání "kouzelných" slovíček vůbec zapotřebí.

Prosím a děkuji

Prosím a děkuji, další slovíčka rodiči tolik vyžadovaná a očekávaná... Jak je děti naučit? Až budete volat ke stolu, prostě je použijte: "Jani, pojď prosím ke stolu, budeme jíst." Když se u vás po chvíli zvesela ukáže, pochvalte ji: "To je fajn, že jsi přišla tak rychle!" A jakmile ji uslyšíte říci "prosím", pochvalte ji znovu. Vaše chvála a váš vlastní příklad pomohou, aby si dobré způsoby zapamatovala.

Doporučujeme: Slova, která vraždí dětskou lásku - znáte je?

Slovíčko děkuji, přichází většinou později, než slovo prosím. Děti ho začnou říkat až ve čtyřech, pěti letech. Občas nebude na škodu jim nenápadně připomenout, že když si budou o věci říkat slušně, tak je s největší pravděpodobností i dostanou daleko snáz.

To nejdůležitější nakonec

"Slovíčko promiň je možná to nejdůležitější ze všech," upozorňuje Betsy Brown Braun, autorka amerického bestselleru Just Tell Me What to Say: Sensible Tips and Scripts for Perplexed Parents (Poraď mi, co říct: Praktické tipy a návody pro rodiče vyvedené z míry).

"Je však daleko důležitější dítě vést k empatii, než ho nutit papouškovat prázdné fráze," dodává. "Nezačněte proto jen tak vymáhat, aby se omlouvalo. Vysvětlete mu, proč to, co udělalo, nebylo správné: Vidíš, jak je ten chlapeček smutný, že jsi mu sebrala autíčko? Pak mu ukažte, jak to napravit: Vrátíme mu to autíčko a přineseme mu kapesníček?"

Jak poznáte, že jste ve výchově uspěli? Ve čtyřech letech by už dítě mělo vědět, že se rodičům říká na přivítanou i na rozloučenou "ahoj". V osmi letech by mělo zvládnou normálně komunikovat celý den a automaticky při tom používat "děkuji" a "prosím" ve většině situací, aniž by je rodiče museli napomínat. Mělo by také dokázat říci "promiň" a myslet to vážně.

Tak co, jak jste na to s kouzelnými slovíčky doma vy? Plynou u vás hladce jako po másle, nebo to s nimi někde drhne? O tom můžete diskutovat pod článkem.

zdroj: Babyweb.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kojení tatínků: Zvrácenost? Skvělá sexuální praktika?

Jak účinně zbavit dítě vztekání: Opravdu to funguje!

Peníze jsou zlo: Dědictví zničilo celou naši rodinu