reklama
 

Možná vyhyneme: Reprodukční strategie žen se mění!

Najdu muže, se kterým bych chtěla mít děti? Vezme si mě? Chci mít vůbec děti? Dokážu je uživit, kdyby nás muž opustil? Stojí mi to všechno vůbec za to? Tyto otázky si mnohé ženy kladou. A odpovědi na ně se vám nejspíš nebudou líbit...

Foto: Isifa/Thinkstock

Najdu muže, se kterým bych chtěla mít děti? Vezme si mě? Chci mít vůbec děti? A kolik? Dokážu se i s nimi uživit, kdyby nás opustil? Manželství a rodičovství ženu spoutává daleko víc než muže - stojí mi to všechno vůbec za to?

Možná se tyto otázky nebudou někomu - zejména mužům - líbit, ale to nic nemění na faktu, že si je mnohé ženy kladou. Současná společnost totiž staví něžné pohlaví před mnohá dilemata, jichž byly naše babičky ušetřeny. Jestli je to k lepšímu, nebo k horšímu, se snažila dopátrat celostní lékařka MUDr. Helena Máslová z Centra psychosomatické medicíny ve své přednášce, která proběhla v rámci Světového týdne respektu k porodu.

Žijeme v době zlomu

Ženy v ČR prožívají zásadní přelomové období vztahu mezi pohlavími, na které reagují změnami reprodukční strategie. Mentalitu generace našich babiček a starších maminek výstižně shrnul v roce 1974 psychiatr Miroslav Plzák, když napsal: "Ženy se derou do manželství, ač v něm mají více práce, více ponížení a větší nebezpečí existenčního zničení." Jenže ty doby pomalu uplynuly.

Doporučujeme: Kdy je na miminko opravdu už pozdě?

Ženy roku 2014 se z rizika tradičních ženských strategií založených na sebeobětování poučily, a nyní hledají jiné cesty. O mnoho snadnější to ovšem nemají. Superženy, které dokážou snoubit oslnivou kariéru manažerky s těhotenstvím, rolí dokonalé manželky, pečující o muže, děti a velký dům se zahradou, totiž existují jen v reklamních spotech.

V reálném životě musí žena obstát profesně v mužské konkurenci, aby se finančně zajistila, a zároveň se po ní požaduje být chápající manželkou, starostlivou matkou a pečlivou hospodyní. To všechno na plný úvazek. Což je samozřejmě nemožné, pokud se partner nevzdá svých "mužských" výhod a neobětuje velkou část vlastního profesního času rodině. Jenže tím může ztratit konkurenceschopnost na trhu práce zase on... Vzniká tak začarovaný kruh, který vytváří značný prostor pro pocity selhání u obou pohlaví.

Důsledek? Realizace mateřství je pro ženu spojena s tak velkým existenciálním rizikem, že ochota k reprodukci rapidně klesá. Muži a ženy se stávají konkurenty a stát jejich rivalitu nedostatečnou sociální politikou ještě víc zhoršuje. V ČR vstupuje do manželství historicky nejméně lidí,a o to víc se jich rozvádí. Porodnost je už dvacet let tak nízká, že dochází k přirozenému demografickému úbytku obyvatelstva. Řečeno jinými slovy - vymíráme.

Reprodukční strategie včera a dnes

Dříve to měla žena jednoduché: seznámení, zásnuby, svatba, porody, péče o rodinu. Panenství byl důležitý termín a věrnost podmínkou vztahu. Stačilo tedy jen "uhnat" někoho, s kým by manželství bylo snesitelné, a reprodukce byla zaručena.
Za socialistického plánování rodičovství řešily reprodukční strategii potratové komise. Rozvoj hormonální antikoncepce dal ženám daleko větší svobodu sexuálního života a výběru partnera, ale zároveň jim přinesl výše zmíněná moderní dilemata.

Čtěte také: Posedlá těhotenstvím - Když se moc chce, tak to nejde

Moderní ženy - samozřejmě i muži, ale o tom třeba příště - jsou pod trvalým tlakem společnosti. Zatímco dříve byl ženský archetyp orientován na mateřství, dnes je hodnota ženy dána její erotickou přitažlivostí. Mateřství její cenu snižuje. Když k tomu připočteme vysokou nezaměstnanost, ekonomickou krizi a špatnou státní podporu rodiny, je výsledná reprodukční strategie jasná: Ženy sázejí na samostatnou existenci a mateřství odkládají na později.

Řešení situace? V nedohlednu...

Jejich chování je pochopitelné, ale z hlediska reprodukční strategie dlouhodobě neudržitelné. Umělou neplodnost danou hormonální antikoncepcí totiž oplácí příroda neplodností skutečnou. S odkládáním mateřství se otěhotnění komplikuje, dochází k nárůstu onemocnění jako rakovina prsu a děložního čípku, mykózy, záněty, syndrom polycystických vaječníků nebo endometrióza.

Když k tomu připočteme pokles mužské sexuální aktivity způsobený emocionální nezralostí u mladých a úbytkem testosteronu u starších jedinců, nedostatkem pohybu či ekonomicky tíživou situaci leckde vyváženou lákavou péčí "mama hotelu", dojdeme k jasnému výsledku: Míříme tam, kam dinosauři před 60 miliony let. Ani centra asistované reprodukce nám nebudou nic platná. Vyhyneme...

zdroj: respektkporodu.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Darování spermatu? Klidně! Od mého muže? Nikdy!

Nejlepší vtipy o dětech: Jsou to ty nejdrsnější?

Ten chlap je divnej... Kdy od něj dát ruce pryč?

reklama

Komerční tip

reklama