reklama
 

Mateřství: Je normální netoužit po dětech?

Vdát se a mít děti je něco, s čím se v našem životě tak nějak počítá. Jenže stejně jako u všeho ostatního platí, že život s dětmi není pro každého.

Foto: Shutterstock

Mail jedné čtenářky, která mi líčila, kolik poznámek okolí a kritiky musí snášet kvůli tomu, že se rozhodla nemít děti, mě přivedl k tomuto ožehavému tématu.

V dnešním světě, kde být single je už docela normální, mě překvapilo, kolik lidí rozhodnutí zůstat bez dětí odsuzuje. Začala jsem se tedy "pídit" po vašich názorech.

"Život s dětmi je pro mě omezení"

Čtenářka Pavla, která tohle téma otevřela, mi naprosto otevřeně napsala, že odjakživa ví, že děti nechce. A nikdy se tím netajila. Před čtyřicítkou ale její okolí teprve vzalo na vědomí, že to myslí vážně. "Paradoxně jediný, komu mé rozhodnutí nevadí, je manžel. Samozřejmě že jsme o tak závažných věcech mluvili i před svatbou, a shodli jsme se na tom, že život ve dvou nám vyhovuje a nechceme na něm nic měnit," psala Pavla, která má zajímavou práci, za kterou cestuje po celém světě. Děti nikdy mít nechtěla a má pocit, že by nedokázala být dobrou mámou.

To ale neznamená, že by byla lhostejná. "Matka být nechci, ale na děti bez domova pravidelně přispívám dost peněz. Děti mám ráda, jen prostě nechci být máma a mrzí mě, kolik lidí mě za to kritizuje," dodává. Z mého pohledu je dobré si včas uvědomit, že pro mateřství nemáte buňky nebo se na něj prostě necítíte než být špatným rodičem.

"Na těhotenství čekám jako na smilování"

Na rozdíl od Pavly Jitka po dítěti touží. Není jí ale přáno. Sedm let se s manželem snažili, aby přirozenou cestou otěhotněla, pak zkusili umělé oplodnění, ale ani tady zatím štěstí nemají. "Manžel nechce o adopci slyšet, doufala jsem, že názor změní, protože si neumím představit, že nebudeme úplná rodina. Chápu ženy, které se nechtějí stát matkou, pro mě jsou ale děti smyslem života," píše Jitka ve svém emotivním mailu.

Podobný příběh má Světlana, ovšem ona je lesbička, takže je pro ni "pořizování" miminka ještě o dost složitější. S partnerkou se prý několik let nemohly shodnout, jestli si vůbec dítě pořídit. Pak se ale domluvily s kamarádem, který přistoupil na to, že by si se Světlanou dítě pořídil. Zatím se ale nedaří. "Už mi tikají biologické hodiny, moje přítelkyně je mladší, ale otěhotnět nechce, takže je to na mně, nebo zůstaneme bez dětí, a to si neumím představit. Vím, že dost lidí má pocit, že gay páry by děti mít neměly, já ale nesouhlasím. Vím, že bych byla skvělá máma," svěřuje se drobná blondýnka.

Znásilnění a strach ze sexu

Další z úhlů pohledu mi dala Katka. V patnácti byla brutálně znásilněna v parku, kromě psychických následků, které už patnáct let překonává v péči psychologů, jí lékaři oznámili, že nebude v budoucnu moct mít děti. "Myslím, že nemá cenu vzpomínat na to, co se kdysi stalo. Věřte, že zapomenout nedokážu nikdy. Následkem je pro mě také neplodnost. Na druhou stranu ze sexu mám takový strach, že si k sobě stejně žádného muže blíž nepustím. S tím, že nemůžu mít děti, jsem už vlastně smířená a okolí si o mně stejně myslí, že jsem divná. O mé minulosti ví jen několik málo lidí, pro ostatní jsem praštěná ženská bez chlapa," konstatuje nenápadná třicátnice tichým hlasem.

Očima odborníků

"Chladnokrevné rozvažování o tom, 'kdy a zda' mít děti, patří k běžné realitě 21. století. Počet bezdětných žen starších čtyřiceti let stoupá. Ne každá bezdětnost je ale plánovaná. Někdy jen dojde k tomu, že se rodičovství odkládá tak dlouho, až je pozdě," píše na svém poradenském webu o psychologii a rodičovství doktorka Eva Labusová.

Stejně jako ona aktuální situaci hodnotí mnoho psychologů a poradců v tomto oboru. Ženy podle nich zvažují tak dlouho, až ten správný čas odplyne, a kolem čtyřicátého roku, kdy má většina pocit, že nastal ideální okamžik, protože si užily cestování, zábavu a mají dostatek financí, se často stává, že se otěhotnět nepodaří.

Americká poradkyně pro plánované rodičovství Barbara Kinsleyová píše: "Není to jen o věku, lidé v dnešní době pracují tolik, že jejich zdraví není v pořádku leckdy už po třicítce. Někdy jsou na vině potraty, které žena prodělala v raném věku, každopádně jsem někdy až překvapená, kolik žen má problémy s otěhotněním už kolem třicítky. To ale není jediná obtíž. Jsou ženy, které se vědomě rozhodly děti nemít, a i když žijeme v moderní době, kde je možné skoro všechno, zrovna na toto rozhodnutí se okolí dívá velmi špatně."

Názory psychologů a poradců se vesměs shodují. Právo na vlastní rozhodnutí má samozřejmě každá žena, jen je důležité si takové zásadní rozhodnutí dobře promyslet. Může se totiž stát, že se ve třiceti rozhodnete pro život bez dítěte, ale ve čtyřiceti potkáte toho pravého a vše se změní…

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama