reklama

Obezita dětí: Nejčastěji za ni mohou rodiče, říká pediatr

Za nadbytečná kila dětí zpravidla mohou rodiče. Jak nastavit zdravý životní styl nám poradil pediatr.

Foto: Thinkstock

Obezita se čím dál tím častěji týká i českých dětí. Podle nejnovějších studií jí čelí zhruba 20 až 30 procent z nich. Málokdy jsou ale nadbytečná kila způsobena geny. Mnohem častěji za ně mohou špatné návyky. Děti se málo hýbají, hodně času tráví u televize a zároveň se nekvalitně stravují. 

Obezita není jen estetickou záležitostí. Mnohem vážnější dopady má na celkové zdraví. Může způsobit obtíže kardiovaskulární, metabolické, zažívací, ortopedické nebo dermatologické.

Pod tíhou nadbytečných kilogramů trpí také pohybový aparát. Tělo se pomaleji pohybuje, je neobratné, má nestabilní těžiště a častěji se u takových dětí objevuje nesprávné držení těla, bolesti kloubů a zad a v neposlední řadě.

Vrstevníci kromě toho nemívají pro své rozměrnější spolužáky příliš pochopení a ti se tak stávají častějším terčem šikany. Obézní děti mohou také čelit sociálnímu vyloučení, což může vést k rozvoji vážnějších psychických potíží.

Čím bývá obezita způsobena? Podle pediatričky Božené Kalvachové z Endokrinologického ústavu v Praze jsou nejčastěji vykrmené děti zločinem svých rodičů, kteří je nevedli k vytvoření správných návyků, především stravovacích a pohybových.

Navíc čím dříve dítě začne být obézní, tím hůře se bude kil zbavovat a je větší šance, že ho budou trápit celý život. Proto je důležité dbát na to, aby si vytvořilo návyky zdravého životního stylu už v útlém věku.

Stravovací zlozvyky

Mezi největší chyby, které rodiče bohužel tolerují, patří nepravidelnost stravy. Pokud se dítě stravuje nárazově, nikdy se vydatně nezasytí a má tak pořád hlad a větší tendenci zhltnout cokoli. Tabu by mělo být i bezhlavé přecpávání. Je v pořádku, že dítě učíte dojídat běžné porce, ale zbytečně ho nenabádejte k přidávání, pokud už má dost.

Stejně tak není nutné po každém zkonzumovaném jídle přidat dezert. Spíše regulujte příjem potravy v návaznosti na energetický výdej. Nezahrnujte také zbytečně děti za odměnu nezdravými laskominami jako jsou sladkosti, brambůrky a všelijaké pochutiny.

Špatné návyky

Základům správné výživy, stejně jako třeba zásadám slušného chování si dítě odnáší především z rodiny. Přičemž si je osvojuje pozorováním jednotlivých členů rodiny a jejich kopírováním. Vytváří si je hned z kraje života a přenáší do dospělosti.

Z vlastní zkušenosti každý z nás ví, jak obtížné je pak zažité návyky měnit. Je proto potřeba jít vzorem svým dětem, ať už se budeme bavit o stravovacích návycích, způsobu stolování nebo pohybové aktivitě.

Základním předpokladem pro pozitivní vztah ke zdravým jídlům je pestrost a zároveň absence zneužívání jídla z jiného než stravovacího důvodu.

"V mnoha případech využívají rodiče jídlo jako odměnu, nebo naopak trest. Pro dítě je trestem nejen jídlo, které mu nechutná, ale i fakt, že nemá hlad nebo chuť na danou potravinu. Protipólem je pak jídlo zneužívané jako odměna. Tato forma prémie v podobě sladkostí různého druhu je nevhodná. Po stránce nutriční jsou to živiny chudé a příliš energeticky bohaté. Právě tyto potraviny jsou častou příčinou nadváhy," doplňuje.

Neopomíjejte také vymezený čas a stereotypnost společného stravování. Budete tak mít přehled o množství, pravidelnosti a skladbě jídelníčku vašeho dítěte.

Málo pohybu

Věděli jste, že televize a počítač patří mezi nejsilnější médium, u kterého současné děti tráví průměrně dvě až tři hodiny denně? Možná vás překvapí, že navíc televizní sdělení, případně vzorové chování oblíbeného youtubera, má okamžitý vliv na krátkodobé stravovací návyky vašeho dítěte. O důvod víc, dbát na jiné vyžití a zábavu ratolesti.

"U dítěte školního věku se nároky na pohybovou aktivitu zvyšují, což je trochu v rozporu se skutečností, že s nástupem školního docházky dochází k jeho omezení. V mladším školním věku dochází k řadě fyziologických změn jako změna typu postavy, postupné prodlužování končetin, které rostou rychleji než trup a začíná přibývat také podkožní tuková vrstva. Postupně dochází mezi šestým až desátým rokem věku dítěte z pohledu fyziologického i k nárůstu vytrvalosti," uzavírá pediatrička Božena Kalvachová.

Je proto vhodné volit sportovní aktivity jako fotbal, plavání, cyklistika, nebo tanec, kde je kladen důraz na výdej energie a vytrvalost. V tomto věkovém údobí by měl čas věnovaný pohybové aktivitě odpovídat stejnému času strávenému ve škole, tedy pět hodin. U dospívajících by měla pohybová aktivita tvořit minimálně hodinu denně.

Velmi důležité je, aby si dítě vytvořilo k pohybu kladný vztah a stalo se přirozenou součástí životního stylu. Naštěstí v dnešní době je nabídka pohybových aktivit natolik pestrá, že by neměl být problém najít tu nejvhodnější.

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama