reklama
 

Mami, dej mi pět korun aneb V jakém věku a kolik peněz dítěti dávat?

Jak mluvit s dětmi o penězích, když o nich mnohdy nedokážeme mluvit ani sami? Nezapomeňme, že takzvané "finanční naprogramování" každého z nás začíná právě v útlém dětství.

Foto: Shutterstock

Jak se vám samotným mluví a přemýšlí o penězích? Umíte si říct o zvýšení platu? Dokážete uznat, že se máte finančně dobře, nebo naopak že nevycházíte? Máte z peněz úzkosti a pořád dokola o nich v různých situacích mluvíte?

Dávejte pozor, jak se na toto téma vyjadřujete před svými ratolestmi. Může je to ovlivnit na celý další život.

Pěstovat v dítěti zodpovědnost k penězům


"To nejhorší, co rodiče svým dětem předávají, jsou negativní informace o penězích. To znamená, že mluví o jejich permanentním nedostatku a o tom, jak je těžké je vydělávat. Celkově tak v dítěti zafixují pocit, že peníze jsou něco, co je těžké mít, a je to dřina je vydělávat. Rodič by v dítěti měl pěstovat zodpovědnost v oblasti financí, ale zároveň dítěti dodávat určitou lehkost z hlediska jejich vydělávání. 

V době dětství se skutečně vytváří naše takzvané finanční naprogramování, které na nás poté podvědomě působí celý život. Takže ideální je, když máme vůči penězům kladný vztah a zároveň známe jejich hodnotu. Také je skvělé dítěti vštěpovat, že nejvíce si vydělá tím, co ho baví. Protože tam, kde je radost, je i talentová vloha. A kde je talent, tam si většinou člověk vydělá nejvíce peněz. Rodič by měl dítě podporovat v tom, co ho baví, a zároveň mu zafixovat, že si svojí radostí může vydělávat," říká koučka Lenka Černá.  

Jak děti vnímají téma peněz?


Můj syn ve svých čtyřech letech chápe, že chodím do práce proto, abychom měli peníze, na druhou stranu je ve vztahu k nim poměrně ležérní: "To, nevadí, že se ten hrnek rozbil, koupíme nový. Taky si koupíme auto," říkává suverénně. Pak nastane z mé strany vysvětlování, že auto se každý den nekupuje a že to, když něco ztratí nebo rozbije, neznamená automaticky, že mu koupím totožného náhradníka. Protože všechno stojí peníze a ty se musejí vydělat, protože na ulici neleží.

Letos jsem synovi založila u jedné bankovní instituce spořicí účet, kam mu chodí jakékoliv částky, které mu věnuje babička, děda, já nebo táta. V osmi letech má nárok na kartu do bankomatu, samozřejmě s denním limitem, který povolím. Ačkoliv bych ráda podpořila jeho finanční gramotnost, přijde mi, že v takovém věku u něj karta do bankomatu ještě nemá co dělat.

Děti a kapesné


A pak je tady téma kapesného. V jakém věku a kolik peněz dítěti dávat? Odborníci se shodují v tom, že nejdůležitější je fakt, aby částka, ať už je jakákoliv, byla rodičem dítěti vyplácena v pravidelných intervalech (ideálně jednou za týden ve stejný den), tak jak se mezi sebou rodič s dítětem domluví, protože jedině touto cestou budeme dětem příkladem v přístupu k penězům. 

V Česku je to kupodivu problém, neboť právě čeští rodiče jsou v tomto směru poněkud anarchističtí: finanční obnos svým potomkům dávají buď tehdy, když jim přijde výplata a mají pocit, že peníze zrovna mají, nebo když si dítě svůj měsíční obnos utratí za blbosti a přijde s prosíkem, že by potřebovalo nutně další.

Tato slova potvrzuje i Lenka Černá. "Rozhodně je zapotřebí od začátku dítěti předem vysvětlovat, k čemu peníze slouží a na jak dlouhou dobu je má. Potom svá slova dodržet, to znamená nedávat dítěti další peníze, pokud vše, co mělo, utratilo za nesmysly."

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama