Bylo chladné listopadové ráno roku 1968 a každou chvilku měli přijet popeláři. Fay Blissová vynášela odpadky a všimla si ošoupaného transportního vaku, ležícího přímo u popelnice. Zdálo se, že se hýbe.

Ani to ji však nepřipravilo na překvapení, když zvědavě rozepnula zip a podívala se dovnitř. Leželo tam drobné, sotva jednodenní miminko, promodralé zimou tak, že stěží dýchalo.

Dítě z popelnice

Novorozená holčička byla odhozena poblíž bytové oblasti východního Londýna v mrazivé noci, zavinutá jen ve starém otrhaném ručníku a mužském tričku. Smrti podchlazením nebo devastací v násypce popelářského vozu unikla jen o vlásek. Vypadala totiž jako hromada odpadků, takže někdo z kolemjdoucích zřejmě omylem tašku přenesl rovnou k popelnicím.

Čtěte také: Svatá matka: Sedm postižených dětí a manžel sebevrah

Příběh jejího neuvěřitelného přežití se rychle stal novinářskou senzací. Média dala miminku přezdívku Dustbin Baby, Dítě z popelnice. Příběh přinesly tehdy všechny noviny včetně deníku Daily Mail. A srdceryvná fotografie malého miminka se tehdy objevila na stránkách Daily Mirror.

Takto hledali novináři tehdy jeho matku:

Prožila idylické dětství 

Malou holčičku adoptovali rodiče tří dětí, policejní důstojník Les Fuller s manželkou Daphne, která pracovala jako zdravotní sestra. Dali jí jméno Michelle a prožila díky nim idylické dětství v milujícím kruhu rodiny. Pravdu o tom, za jakých okolností byla nalezená, se dozvěděla až v 21 letech.

Když jí adoptivní maminka ukázala výstřižky ze starých novin, byla užaslá a fascinovaná. A začala její posedlost myšlenkou najít své biologické rodiče. "Věděl můj táta vůbec o tom, že se stal otcem? Kdo byla moje máma a proč mě opustila? Měla ještě další děti? Řekla jim o mně?" vrtalo jí hlavou.

Stačí vyslovit mé jméno

Michelle se vdala, převzala manželovo jméno Rooney, porodila dva syny. Své vlastní kořeny hledala dál. Prostřednictvím webových stránek, které nabízejí testování DNA, narazila na Frances, sestřenici z otcovy strany. A díky ní našla svého biologického otce Johna Gooda. Vůbec netušil, že má další dítě. Rodinná podoba však byla jasná a on se k nově nalezené dceři hrdě a s láskou hlásil. Jeho otcovství potvrdil i test DNA. Spolu s ním získala Michelle také nevlastní starší sestru Elaine a spoustu dalších příbuzných.

John Good zemřel pár měsíců po prvním setkání, šťastný, že oba dostali šanci se poznat. "Kdybys mě kdykoli potřebovala, až umřu, stačí vyslovit mé jméno a já přijdu," sliboval.

Doporučujeme: Holčička z popelnice našla po letech svého tátu

A Michelle tomu věří: "Cítím jeho přítomnost. Vím, že jsem milovaná dcera báječného muže. Je smutné, že jsem ho ztratila tak brzy. Ale jsem šťastná, že jsem s ním mohla strávit alespoň pár chvil, že byl součástí mého života. Dal mi tolik štěstí."

O matce se však od táty nedozvěděla nic. Měl v té době pár letmých známostí, už si však na žádnou z nich pořádně nevzpomínal. Nevěděl ani jména, bylo to všechno tak dávno...

Moje vlastní krev

A tak Michelle hledala dál. "Mami, jestli tohle čteš, prosím, ozvi se mi," vyzvala veřejně v novinách. "Nezlobím se na tebe. Nikdy jsem tě nenáviděla ani neobviňovala, jen bych ráda znala odpovědi na své otázky."

Ještě loni, když jsme o ní psali, Michelle po své mamince pátrala marně. Teď ji našla. Se svou biologickou matkou Angie Smithovou se sešla po 46 letech. Napomohl tomu právě inzerát uveřejněný v novinách. Angie dceři odepsala mailem a přidala svou fotku. "Podívala jsem se na ni a viděla laskavou starou dámu s krátkými, bílými, vlnitými vlasy, která mi byla tak povědomá. Vůbec jsem nezapochybovala, věděla jsem, že je to ona," vzpomíná dcera.

Tragédie: Otrávila syna, aby byla slavná. Dostala doživotí

Před prvním setkáním se obě chvěly emocemi. "Moje srdce tlouklo nervozitou jako o život. Ale když jsme se poprvé objaly, bylo to, jako kdyby se potkali staří přátelé. Přestože je to divné, cítila jsem se úplně přirozeně, jako bychom se dávno znaly," popsala Michelle dojemné setkání pro britský Daily Mirror.

"Neznaly jsme se, přestože byla moje vlastní krev, ale když jsem ji poprvé objala, cítila jsem okamžité pouto," potvrdila její biologická matka.

"Hledala jsem mámu čtvrt století, ale nešlo mi o výčitky. Nikdy jsem vůči ní necítila nenávist. Miluji svůj život a ten je teprve teď kompletní," dodala. Díky mamince se také dozvěděla celý svůj životní příběh od začátku.

Cítila vinu po celý život

Angie Smithové bylo v roce 1968 pouhých 23 let. Měla za sebou ošklivý rozvod a pečovala o dva malé syny, tříletého a čtyřletého. Holčička byla plodem krátké lásky s Johnem, jehož v té době opustila první manželka a sám vychovával malou Elaine.

Bydlela u rodičů, avšak s matkou příliš nevycházela. "Jasně mi po rozvodu dala najevo, že jestli udělám cokoli, co by přineslo další ostudu rodině, nechá mě prohlásit za neschopnou péče o děti a odebere mi syny. Byla to pro mě volba mezi dvěma dětmi, které jsem znala a milovala a třetím neznámým, u něhož jsem doufala, že najde laskavé zázemí a lásku cizích lidí. Byla jsem velmi naivní," přiznává.

Skutečný příběh: Posmrtný život existuje, tvrdí neurochirurg z Harvardu

Těhotenství skrývala a potají porodila v promrzlé kůlně otcovy zahrady. Pupeční šňůru přestřihla nůžkami a placentu odhodila do odpadu. Miminko skrývala chvilku v ložnici, než ho odnesla a odložila na chodníku poblíž popelnic. Novorozená holčička ležela v chladu 24 hodin.

Média sice tehdy matku hledala, jenže ta byla příliš vyděšená ze své přísné rodiny. A tak jen mlčela a jen potají plakala. "Opuštění dcery byl čin zoufalství, za který jsem cítila vinu po celý zbytek života. Neminul den, abych na ni nepomyslela. Tak dlouho jsem se o ni bála, netušila jsem, jestli neměla trvale poškozené zdraví," přiznala Angie v Daily Mail. "Teď vidím její krásnou, usměvavou tvář, a moje obavy konečně zmizely."

Nakonec se setkali všichni: Angie a její synové Tim (50), Chris (49) a Martin (40) z druhého manželství, Michelle se syny Oliverem (15) a Conorem (12). Testy DNA potvrdily že jsou jedna rodina. Přesto si Angie na nově nalezenou dceru velké nároky nedělá. Stačí jí pocit, že žije a že je šťastná.

"Nechci rozzlobit její adoptivní rodinu tím, že bych se mezi ně vnucovala. Dali mé dceři lepší život, než jsem mohla já a já jim vždy budu vděčná za to, že ji tolik milovali," uzavírá.

úvodní foto: repro Angela Carless / Daily Mail

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

5 hříchů, kterými jsou vinni všichni rodiče

Mapa příjmení ČR: Najděte příbuzné a slavné jmenovce!

Nejhorší profese na světě: Syndrom švédské sekretářky