reklama
 

Když má máma nervy v kýblu, kde je má pak dítě?

Jsou v životě běžné situace, kdy je za ten den všeho moc a nervy prostě přetečou. Pak jsou situace nepředvídatelně vážné, které vás zdrtí, semelou a jste v háji. Vy jako matka. A co na to vaše dítě?

Foto: Profimedia.cz

Když mě kdysi potkala těžká životní situace, říkala jsem si: hlavně, ať mě nevidí syn brečet. Musím se hlídat, korigovat, musím to "uhrát", ať se hlavně on ještě netrápí. Jak jsem tehdy byla malomyslná.

Asi půl roku poté mi došlo, že dítě nejen, že vnímá úplně všechno, a nemusíte říkat ani slovo, ale dokonce by vaše emoce mělo vnímat, ať jsou jakékoliv. Jednak tím posílíte pravdivost vašeho vzájemného vztahu, a jednak ho tím naučíte naplno projevovat své emoce. A to je do života vklad nedocenitelný. Samozřejmě není dobré dítě sugestivně a přesně informovat o všech věcech, které se udály, ale přizpůsobit popis události jeho věku a jeho limitům v chápání reality.

Hněv jako přeháňka

Nemusí jít ani o vážnou situaci, stačí každodenní rutina a s ní spojená únava. Nervy bouchnou jak saze. Na dítě zakřičíte a pak je vám to líto. Osvědčily se mi čtyři věci: omluva, vysvětlení,popis vlastních pocitů a ujištění ratolesti, že hněv je jen přeháňka, a nijka nemění vaši lásku k němu.

V praxi se to může odehrát například takto: Nemluvím na dítě seshora, jakoby zpatra, ale dřepnu si, abychom byli výškově na stejné úrovni a pak mu řeknu: "Mrzí mě, že jsem teď na tebe křičela. Neposloucháš co ti říkám, opakuju každou věc pětkrát a jsem už za celý den unavená, proto jsem křičela. A i když křičím a zlobím se, tak tě mám pořád stejně ráda."

Zrcadla...

Často se mluví o tom, že dítě je odrazem matky minimálně do sedmi let. Jak to tedy je a co se děje v pozdějším dětském věku? "Já osobně si myslím, že dítě je vždy odrazem chování a přístupu svých rodičů, a to nejen do sedmi let věku. To rodiče dávají svému dítěti jasný vzor, který je učí tomu, co je vlastně život, jak vypadá partnerství, láska, rodina, vnímání života... Zároveň dítě jasně zrcadlí, jestli jsme my sami se sebou spokojení a jsme šťastní.

U svých klientů často vnímám, že když si srovnají svůj vlastní život a psychiku, srovná se psychika i zdraví jejich dětí," říká koučka Lenka Černá. A jak se na dítěti odráží emoce a nastavení otce? "Dítě nasává nálady nejen od své matky, ale i od otce. Dá se říci, že emoční naprogramování dítěte je určitou esencí jeho matky i otce. Samozřejmě ale záleží na tom, kolik času s otcem tráví, a jakou pozici v jeho životě hraje," dodává Lenka Černá.

Jak zklidnit sebe i dítě?

Trvale se uklidnit je stav, který je nedosažitelný. Jde spíše o to chápat emoční systém a znát své emoce. Když v sobě například cítíme vztek, musíme jej někde ventilovat. Pokud se nám chce plakat, je dobré se někam zavřít a dovolit emocím, aby odešly. "Ctím moudro: Potlačená emoce znamená z dlouhodobého hlediska nemoc," říká Lenka Černá.

"Je zapotřebí, abychom v našich životech tak trochu zpomalili a naučili se řešit situace vědomým přístupem. To znamená, nenechat se strhnout emocemi a pátrat primárně po příčině toho, proč se nám určitá situace děje. Věřím tomu, že život sám je jedno velké hřiště, na kterém se učíme dobrému pocitu a psychické vyrovnanosti. Pokud mě tedy něco rozhodí nebo sebere energii, musím zjistit z jakého důvodu mi taková situace přišla do života a co se mám zrovna teď naučit. Když svou lekci pochopím, většinou už se mi neopakuje.

Je také dobré se ve všedních dnech orientovat na pozitivní emoce, já osobně mám tyto tři nejdůležitější - láska, pokora, vděčnost. Lásku můžeme čerpat nejen z našeho okolí, ale i z přírody nebo zvířat. Určitá životní pokora nás ochrání před razantními pády a vděčnost nám pomáhá k tomu, abychom prožívali radost i z "všedních" událostí," vysvětluje Lenka Černá.

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama