reklama

Jak utáhnout dítě na vařené nudli: Ověřeno matkami!

Když jde o výchovné triky, jsou některé mámy přímo kouzelnice. Ani armáda psychologů by v jejich situaci nedokázala reagovat lépe. Nabízíme vám geniální strategie, ověřené samotným životem.

Foto: Isifa/Thinkstock

Když jde o výchovné triky, jsou některé mámy přímo kouzelnice. Ani armáda psychologů by v jejich situaci nedokázala reagovat lépe.

Nabízíme vám devatero geniálních strategií, ověřených samotným životem a hlavně šikovnými maminkami. S nimi pro vás bude hračka zvládnout dětské kňourání, záchvaty vzteku, hubatění či odsekávání. Nevěříte? Vyzkoušejte!

Odmítá jít do hajan? Slibte něco milého

Když jsme Andulku učili spát samotnou ve svém pokoji, hráli jsme takovou hru. Vždycky si s sebou brala odobný látkový pytlíček se stuhou, který mi zbyl po nějakých špercích. Pokud šla bez protestů, našla v něm ráno milé překvapení: čokoládový bonbon, pěkný kamínek, minipuzzle, sojčí pírko, hračku z Kindervajíčka, mrkací pohled... Stačila úplná maličkost, a jak to fungovalo!
Jana, máma pětileté dcery

Další nespavec? Zahrňte ho otázkami!

U nás bylo ukládání do postýlky vždy bitva, protože Tomášek míval večerní záchvaty činorodosti. Tak jsme se rozhodli zmást ho dlouhou sérií nevinných otázek, kde si mohl vybrat, co chce a my mu vždy vyhovovali: Oblečeš si napřed kabátek od pyžámka, nebo kalhoty? Do kalhot půjde napřed levá noha, či pravá? Chceš na kartáček bílou pastu, nebo zelenou? Vezmeš si do postýlky méďu, nebo autíčko? Mám  ti přečíst pohádku o řepě nebo zazpívat písničku o třech prasátkách? Chceš, abych tu ještě zůstala minutu, nebo tři?

Doporučujeme: Jak účinně zbavit dítě vztekání? Opravdu to funguje!

Když jsem po třech minutách odcházela: Chceš nechat zavřené dveře, nebo přivřeno? No a Tomík se ocitl v posteli, ani sám nevěděl jak...
Jiřka, Kladno, máma dvou synů

Jsou naštvané? Potvrďte, že na to mají nárok.

Ale neustupujte.  Když už byly holky naštvané, jen jen vybuchnout, pojmenovala jsem jejich emoce, aniž bych je jakkoli hodnotila. Popsala jsem přesně jejich frustraci a dala najevo pochopení: "Je mi jasné, že máš pořádný vztek, když máš takovou chuť na zmrzlinu!" Projevit pochopení obvykle úplně stačilo, ustoupit z názoru už nebylo třeba.
Mirka, máma dvou dcer

Předejděte sporu: Místo "ne" říkejte "ano"

Vůbec přitom nemusíte ustupovat ze svého stanoviska. Když naše Pavlínka prohlásila před večeří: "Mami, já chci bonbón!", neřekla jsem "Teď ne, dostaneš ho až po jídle!" Prohlásila jsem: "Jasně, že ti dám bonbón, ten nejlepší, hned jak dojíš večeři!" A bylo to. Neměla důvod se zlobit, když jsme jí vyhověla, a obě jsme přitom dosáhly svého, ani to nebolelo.
Aneta, maminka osmileté dcery

Hašteří se sourozenci? Zaměstnejte je!

Holky spolu obvykle dobře vycházely, ale samozřejmě i na ně přišla slabší chvilka. Obvykle si vjely do vlasů, když neměly co na práci, třeba když se nudily v neděli dopoledne před televizí. Pokud hlasitost diskuze přerostla snesitelnou míru, dostaly děvenky práci: skládat prádlo, utřít nádobí nebo prach - a hezky společně. A když hádka ani tak neutichla, dostaly přidané další úkoly. To už obvykle zabralo.
Linda, máma desetiletých dvojčat

Čtěte také: Nejhorší věty, které si rodiče a děti říkají

Odmítají odejít: Zblbněte je!

Když byl Honzík ještě malý, často odmítal odejít z hřiště, kde si rád hrál s dětmi. Tak jsem si pro něj vždycky vymyslela nějakou neobvyklou činnost, která ho zlákala natolik, že zapomněl, že vlastně nechce domů. A samozřejmě jsem se jí účastnila také, jinak by to nebylo ono. Třeba: Půjdeme odtud pozadu, nebo budeme skákat po jedné noze?
Jarmila, máma dnes už patnáctiletého syna

Vyhněte se vztekání - prostě odejděte

Náš Jiřík měl poněkud výraznější období vzdoru. Dovedl sebou praštit o zem, válet se a kopat vzteky. Odnaučili jsme ho to ale rychle a poměrně bezbolestně - žádné kárání, žádné vysvětlování, žádné pohlavky. Když to bylo jen trochu možné, prostě jsme od vztekajícího se prcka odešli. Doma do jiné místnosti, ze zahrady do domu, na nákupu za roh domu. Jasně, že jsem na něj vždy očkem dohlížela, ale tak, aby mě nemohl vidět. Ve chvíli, kdy zjistil, že mu chybí publikum, bylo po rámusu.
Martina, máma šestiletého syna

Hubatí? Ať šeptají!

Když se mnou moje děti nemluvily hezky, utrhovaly se nebo odsekávaly, nezakázala jsem jim to, ale musely mluvit šeptem. Jednak se přitom začaly bavit, což odvedlo to jejich pozornost od konfliktu, jednak je to namáhavější. A navíc nejsou ošklivosti slyšet, takže je hubatění brzy přešlo.
Blanka, máma patnáctileté dcery a čtrnáctiletého syna

Sprosťačí? Sprosťačte s ním!

Okouzlení sprostými slovy se v určitém věku nevyhnete. My jsme pro ně místo zákazů projevovali pochopení. Kubíček byl pak nadšený, jaké má rodiče rošťáky a zároveň obvykle nehrozilo, že udělá ostudu na veřejnosti. Věděl totiž, že se (mírně) sprostá slova mohou říkat nahlas, jen když někam jedeme autem a už se setmělo... Dokonce jsem mívala pro tu chvíli vždycky připravených pár peprných písniček - a to byste koukali, jak se na jízdu za babičkou vždycky těšil! Dodnes na to s láskou vzpomíná.
Mirka, máma osmnáctiletého syna

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jsem nervózní matka, ječím na své dítě

Cena za práci na mateřské? 55 000 Kč měsíčně!

Pohanka: Detox po flámu a pomoc při menstruaci


"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama