reklama
 

Jak mluvit s dětmi, aby nás opravdu vnímaly

Zažil to snad každý rodič. Pocit bezmoci, když dítěti něco už po dvacáté opakuje - a reakce stále žádná... Poradíme vám, kde možná děláte chybu.

Foto: Isifa/Thinkstock

Zažil to snad každý rodič. Pocit bezmoci, když dítěti něco už po dvacáté opakuje - a reakce stále žádná... Poradíme vám, kde možná děláte chybu.

Způsob, jakým vy budete komunikovat se svým dítětem, předurčí, zda a jak dobře bude dítě později v životě komunikovat s ostatními. Měli byste proto mít na paměti, že vaším cílem není vychovat beze zbytku poslušné dítě, ale člověka, který dokáže naslouchat.

Doporučujeme: Slova, která vraždí dětskou lásku

Jak tedy mluvit s dětmi, aby nás nejen poslouchaly, ale také vnímaly? Nabízíme vám dvacet šikovných a hlavně názorných rad.

1. Napojte se, potom poučujte

Než začnete dítěti něco nařizovat nebo ho směrovat, sedněte si k němu na bobek a získejte jeho pozornost kontaktem z očí do očí. Naučte ho se soustředit: Honzíku, hledám tvoje očička. Nebo: Hledám tvoje ouška. To zaujme jeho pozornost.

Až bude mluvit vaše dítě, nabídněte mu stejnou řeč těla, podívejte se mu do očí, nastavte ucho. Ale pozor: Oční kontakt by měl být jemný a laskavý, ne příliš intenzivní, aby se dítě neleklo a nebralo ho jako prověrku.

2. Mluvte přímo na něj

Svůj požadavek začněte adresně jménem: Janičko, mohla bys, prosím...

3. Buďte struční

Kdo příliš mluví, snadno se zamotá. Používejte pravidlo jedné věty: Hlavní sdělení by se mělo objevit hned v té úvodní. Čím déle budete chodit kolem horké kaše a rozprávět dokola, tím dřív vás dítě přestane poslouchat. Příliš mnoho slov je častá chyba při rozhovoru na konkrétní téma. Dítě pak nabude dojmu, že si nejste jistá tím, co po něm vlastně chcete.

4. Buďte jednoduší

Poslouchejte někdy, jak spolu děti komunikují, a poučte se z toho. Používejte krátké věty. Jakmile se na dětské tvářičce objeví skelný pohled, můžete si být jistí, že vám už nerozumí.

5. Nechte si požadavek zopakovat

Pokud to dítě nedokáže, byl váš projev moc dlouhý nebo nesrozumitelný. 

6. Udělejte nabídku, která se neodmítá

S dvouletým či tříletým děckem se můžete dohodnout, zvlášť když tím zabráníte bitce o moc. Nabídněte mu něco, co ho potěší: Oblékni se, ať můžeš jít ven a hrát si s ostatními. Zdůrazněte výhody vašeho požadavku. Dítě pak bude mít pocit, že se rozhodlo samo a ne jen proto, že si to maminka přeje, a vy docílíte toho, co jste od dítěte potřebovala. 

7. Mluvte kladně

Místo Nelítej! řekněte Uvnitř chodíme pomalu, venku pak můžeš běhat.

8. Začněte větu "Chci, aby..."

Tahle pomůcka funguje na děti, které svým rodičům rády dělají radost, ale nechtějí, aby se jim poroučelo. Tím, že zdůrazníte chci, dáváte prostor ke splněnému přání, ne rozkazu. 

9. Až..., tak

Až si vyčistíš zuby, tak si budeme číst: "Až" naznačuje, že očekáváte určitou poslušnost. Funguje lépe než "když", které zanechává pocit, že dítěti dáváte volbu, přestože mu vlastně žádnou volbu nenabízíte.

10. Nejdřív činy, pak slova

Místo abyste sedmkrát marně volala: Vypněte televizi, je večeře. Dojděte k dítěti do pokoje, přidružte se k němu na chviličku v tom, co ho zajímá, a během reklamy ho nechte televizi vypnout. Dojdete-li si až k němu, znamená to, že váš požadavek je nekompromisní.

11. Dávejte na výběr

Chceš si nejdřív obléknout pyžamo, nebo si vyčistit zuby? Oblékneš modré, nebo červené triko?

12. Mluvte adekvátně věku

Čím je dítě mladší, tím kratší a jednodušší musí vaše komunikace být. Častou chybou rodičů je, že se tříletého synka ptají: Proč jsi to udělal? Na tuto otázku leckdy nedokážou zodpovědět ani mnozí dospělí. Místo toho zkuste: Pojď si promluvit o tom, co jsi udělal.

13. Mluvte adekvátně situaci

Očekávejte od svého dítěte základní slušnost. I dvouleté děcko se naučí říkat "prosím". Děti by neměly z vašeho chování nabýt dojmu, že slušnost je dobrovolná. Mluvte s nimi tak, jak chcete, aby ony mluvily s vámi. 

14. Mluvte adekvátně dětské psychologii

Výhružky a odsuzovací úvodní věty nejspíš docílí jedině toho, že dítě bude mít potřebu se bránit. "Ty" dítě zavírá. "Já" nikoho nesoudí. Místo Ty to koukej udělat... nebo Tys to zkazil, zkuste Chtěla bych, abys... nebo Mám takovou radost, když děláš...

Pokládejte otázky, na které lze říct ne: Můžeš si zvednout ten kabát? bude fungovat daleko lépe než Zvedni si ten kabát, prosím.

15. Utište ho

Někdy potřebujeme prostě jen otevřeného posluchače a rozčilení se zklidní. Čím víc vaše dítě křičí, tím tišeji odpovídejte. Nechte ho vyventilovat a občas hoďte do placu věty typu Já tě chápu nebo Můžu nějak pomoc? Přejdete-li na jeho rozzlobenou úroveň, budete mít práci se dvěma naštvanými lidmi, ne pouze s jedním. A dospělí jste v této situaci vy.

16. Opakujte

Batolatům musíte věci říkat stokrát. Děti pod dva roky neberou vzkazy za své. Kolem tří let začínají teprve děti spojovat vaše nařízení se svým chováním a vzkaz může dopadnout na úrodnější půdu. Opakování vzkazů je ale potřeba s věkem snižovat. Předpubertální děti ho začnou chápat jako tyranii. 

17. Nechte ho dokončit myšlenku

Místo Nenechávej si věci na fotbal na jedné hromadě, zkuste: Rozmysli si, kam si chceš dávat věci na fotbal. Necháte-li na dítěti, aby samo dokončilo myšlenku, dostane mnohem trvanlivější lekci.

18. Dejte mu vědět včas

Za chvíli půjdeme. Rozluč se s hračkami, s dětmi… Přesně takhle by to mělo být.

19. Otevřete uzavřené dítě

Vhodně zvolené věty pomohou uzavřenému a plachému dítěti otevřít se. Držte se témat, o kterých víte, že ho baví. Ptejte se na otázky, které vyžadují delší odpověď než Ano, Ne. Místo Byl jsi dneska ve škole hodný? se zeptejte Co jsi dneska dělal nejzábavnějšího?

20. Když ty… tak já cítím…

Naučte se formulovat věty tímto vysvětlujícím způsobem: Když mi utíkáš v obchodě, mám strach, protože se mi můžeš ztratit.

Přijde vám to všechno moc složité? Vůbec ne - stačí vnímat dítě jako partnera do diskuze, ctít při tom jeho věkovou úroveň a postupovat intuitivně. Podívejte, jak pěkně to jde tatínkovi na videu z YouTube:

zdroj: dumknihy.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Věty, které nás provázejí životem: Máte také takovou?

Je jí čtrnáct let aneb Lolitku je třeba seřezat včas

3 problémy kancelářských krys: Stres, zád, zápěstí

reklama

Komerční tip

reklama