Hodina pravdy: Porod koncem pánevním
Představa, že se miminko bude klubat na svět napřed zadečkem místo hlavičkou, představuje pro mnoho maminek velkého strašáka. Obvykle totiž bývá spojena s císařským řezem. Vždycky to tak ale být nemusí.
Představa, že se miminko bude klubat na svět napřed zadečkem místo hlavičkou, představuje pro mnoho maminek velkého strašáka. Obvykle totiž bývá spojena s císařským řezem. Vždycky to tak ale být nemusí.
Jak vyplynulo z české celostátní analýzy porodů koncem pánevním z roku 2001, při splnění určitých podmínek není ani vaginální porod koncem pánevním spojený se zvýšenou mírou rizika pro matku a dítě. Jaké podmínky to jsou?
Zadečkem dopředu? Žádná tragédie!
Koncem těhotenství, obvykle kolem 36. týdne se poloha většiny miminek v děloze ustálí a až do porodu se nemění. Přestože až do samotného okamžiku porodu existuje jistá šance, že se děti ještě přetočí, zhruba 3 % z nich zůstávají v postavení koncem pánevním, tedy hlavičkou nahoru a zadečkem dolů. Přestože tato poloha není úplně běžná, je zcela fyziologická a není sama o sobě důvodem k ukončení porodu císařským řezem.
Poloha koncem pánevním může být úplná, to znamená, že na porodní cesty naléhá zadeček a obě nožičky plodu, zatímco kolínka jsou přitažená k tělu. Někdy ale dochází i k neúplné poloze, kdy naléhá pouze zadeček nebo jedna či obě nožičky, případně kolínko.
Důvody tohoto postavení můžou být různé. Na straně matky jsou to například změny v anatomii pánve nebo dělohy. Jednou z možných příčin je i krátká nebo omotaná pupeční šňůra, která zabrání miminku přetočit se do polohy hlavičkou dolů. Ve většině případů se na příčinu polohy plodu koncem pánevním vůbec nepřijde.
Vaginálně nebo císařským řezem?
Zhruba 95 % dětí, které jsou v poloze koncem pánevním, se v českých porodnicích rodí pod skalpelem. Tento přístup má oporu mimo jiné i ve výsledcích velké kanadské lékařské studie o porodech koncem pánevním, která na základě svých výsledků jednoznačně doporučuje plánovaný císařský řez před vaginálním porodem. Doporučení zakládá především na statistikách: při vaginálním porodu koncem pánevním mají novorozenci vyšší úmrtnost, větší riziko hypoxie (nedokysličení krve), prostě víc problémů.
Kritiky této studie ovšem poukazují na fakt, že pokud se ze skupiny žen rodících vaginálně vyloučí případy porodů, které byly příliš dlouhé, ovlivněné urychlováním či podáním epidurální analgezie a porody, u kterých nebyl přítomný zkušený zdravotník s náležitými dovednostmi, výsledky obou skupin, tedy porodů vedených císařským řezem a spontánně se příliš neliší. Další otázky nad studií vyvolává i skutečnost, že při ní nebyly zohledněny všechny aspekty dobré zdravotní péče, například spokojenost žen s porodem.
Jak takový porodu probíhá?
Největší riziko vaginálního porodu koncem pánevním vyplývá ze samotného faktu, že hlavička prochází porodními cestami jako poslední. Zadeček je oproti hlavě měkčí a hůře roztahuje měkké porodní cesty. Z tohoto důvodu může porod koncem pánevním trvat déle. Přesto se nedoporučuje spěchat či porod urychlovat. To, že miminko nepostupuje porodními cestami, může mít svoje dobré důvody a poukazovat na to, že je vhodnější místo urychlení volit ukončení porodu sekcí.
Přestože porodníci spíše upřednostňují porodní polohu vleže nebo pololeže na zádech, aby mohli snáze usměrňovat postup těla miminka, mají-li ženy zachovány volbu porodní polohy, spontánně často končí v poloze na čtyřech, která je výhodná především v tom, že účinně využívá zemské přitažlivosti a umožňuje snadné vyklouznutí nožiček dítěte. Vhodné jsou obecně všechny další polohy, kde pomáhá síla gravitace, například poloha vstoje.
Optimální podmínky pro vaginální porod
Jaké podmínky tedy musí být splněny, aby vaginální porod koncem pánevním nepředstavoval zvýšenou míru rizika pro matku a dítě? V první řadě je to samotná poloha plodu, kdy by mělo miminko naléhat zadečkem s nožkami nataženými před hrudník nebo spočívat v tureckém sedu. U neúplné polohy koncem pánevním je výhodnější volit císařský řez.
Dalším důležitým faktorem je velikost plodu. Ta by neměla být nižší než 2500 g a zároveň vyšší než 3500 g u prvorodičky nebo 3800 g u vícerodičky. Zohledňuje se i věk rodičky, odtok plodové vody (pro vaginální porod je výhodnější, pokud nedošlo k předčasnému odtoku plodové vody), případně další těhotenské komplikace. Z preventivních důvodů se častěji přistupuje k sekci u prvorodiček. Vaginální porod také není možný v případě vícečetného těhotenství.
V neposlední řadě velmi záleží na samotném porodníkovi. Lékaři, kteří mají málo zkušeností s vedením porodu koncem pánevním vaginálně, většinou raději volí ukončení porodu císařským řezem. Vaginální porod koncem pánevním totiž vyžaduje od zdravotníků nejen zkušenosti a vyšší míru znalostí a šikovnosti, ale především velkou dávku podpory směrem k matce a jejím mateřským kompetencím a také respektu k porodnímu procesu jako takovému.
zdroj: Babyweb.cz
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zahnul jsem manželce... s tchyní!
Američanka šokovala svět: porodila vlastního vnuka!
Vystup si s tím řvoucím spratkem z tramvaje!
Podpora matky, podpora porodu
Přestože se plánovaný císařský řez může jevit jako bezpečnější a pohodlnější možnost, ne vždy tomu tak skutečně je. Z biologického i psychologického hlediska je pro dítě vždy lepší, když porod začne spontánně. Spontánní počátek porodu totiž znamená, že je organismus miminka na porod zralý. A přirozené kontrakce také stimulují produkci hormonu oxytocinu, jež se mimo jiné zásadně podílí na rozvoji rané vazby mezi matkou a dítětem."Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
