"Jestli někdy spáchám sebevraždu, bude to kvůli tomu hnusnýmu akné..." Tak občas nejspíš přehání leckterý puberťák, když vidí v zrcadle vady na kráse v podobě šeredných beďarů. Možná má pravdu, ani o tom neví.

Rizika akné totiž nejsou je psychická - i když ta sama o sobě docela stačí. Jak lékaři v posledních letech zjistili, některé léky proti tomuto kožnímu onemocnění možná vyvolávají sklony k sebevraždám.

Akné: Jen nemocí to nebude

Švédští vědci zjistili, že pacientům léčení izotretinoinem, prodávaným například pod názvem Accutane (u nás Roaccutane), který se obecně proti akné předepisuje, hrozí zvýšené riziko sebevraždy ještě celý rok po ukončení terapie.

"Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že větší sebevražednost je zapříčiněna samotným postižením. Nelze ale vyloučit, že roli tu může hrát i lék. Počet pokusů o sebevraždy se totiž nesnižuje ani poté, kdy nemoc ustoupí," tvrdí se ve zprávě, kterou zveřejnil v časopise British Medical Journal tým doktora Sundströma ze švédské univerzity Karolinska.

Doporučujeme: Zabít nestačí! aneb Puberta je chronická nemoc

Accutane, vyráběný švýcarskou firmou Roche, má kontroverzní pověst už od chvíle, kdy byl v roce 1982 uveden na trh. Při léčbě akné má sice výborné výsledky, ale ukázalo se, že pokud se užívá v těhotenství, může dojít k defektům plodu a odborníci nevylučují jeho vliv na vznik mentálních poruch.

"Izotretinoin je velmi efektivním lékem proti akné, ale jeho užívání je spojeno s depresemi a sebevražedným chováním," upozorňuje doktor Sundström. Podle něj nelze zatím s jistotou prohlásit, jestli za zvýšeným počtem sebevražd mezi lidmi s akné stojí pouze nemoc samotná, nebo užívání izotretinoinu. Vzhledem k tomu, že podle statistických údajů k nim ale dochází i po ukončení léčby, není vyloučená ani ta druhá možnost.

Za duševní trápení mohou hormony

Akné je rozšířeným kožním onemocněním, které postihuje až 90 % všech dospívajících a přibližně 5 % žen po třicítce. Většina -náctiletých trpí jen mírnou formou, pokud je ale onemocnění vážné, stává se sociálním problémem, protože pacienti mohou trpět sníženým sebevědomím a pocitem méněcennosti.

Na vznik akné mají v převážné míře vliv hormony. V důsledků nevyváženosti ženských vůči mužským hormonům a také vzhledem k zvýšené citlivosti kůže k hormonálním změnám dochází k zvýšené produkci kožního mazu a k poruše rohovatění v ústí mazových žláz. Výsledkem je komedon neboli uhřík.

Léčba akné: hygiena i léky

Základem je pravidelné šetrné čištění pleti, které zajistí uvolnění přebytečné rohoviny a odstraní nahromaděný kožní maz. Hygienická část ošetření by měla být příjemná a neměla by vést k podráždění pleti.

Výraznější projevy, třeba ve formě komedonů, je už vhodné léčit moderními zevně aplikovanými přípravky. Patří mezi ně retinoidy, které mírní rohovatění buněk v ústích mazových žláz, a brání tak jejich uzavření. Nejlépe se hodí k léčbě černých komedonů a mírných jizevnatých změn. Srovnatelný efekt má také kyselina azelainová, která na rozdíl od retinoidů vyvolává menší podráždění. Zánětlivé procesy je potom možné ovlivnit lokálně používanými antibiotiky nebo jinými protizánětlivými léčivy.

Pokud je lokální léčba neúspěšná, přichází v úvahu celková terapie. U žen je to zpravidla hormonální antikoncepce, která působí proti funkci mužských pohlavních hormonů (androgenů) a tím normalizuje sekreci kožního mazu. Vždy je však třeba počítat se skutečností, že při zahájení léčení dojde zpravidla na 2-3 týdny k přechodnému zhoršení. Při pravidelném ošetřování lze zlepšení čekat nejdříve po měsíci, u hormonální antikoncepce až po dvou.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Přijímačky a maturity: Vše, co potřebujete vědět

Nejkrásnější pražské atrakce - děti tam vydrží hodiny

Akné u dospělých? Nesahejte si na obličej

  Video Mohlo by Vás také zajímat:

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková