reklama
 

Recept na šťastný vztah? Neustupujte svému partnerovi

Receptů na šťastné vztahy bylo už bezpočet. Udělala jsem mezi muži i ženami, co jim vztahy fungují, anketu a tady je praktický návod jak na to…

Foto: iStock

"Šťastné" ženy se shodují, že rychlou cestou do partnerského pekla je neustálé ustupování…

"Ženy si paradoxně myslí, že čím víc muži vyjdou vstříc, tím lepší to je. Ovšem opak je pravdou. Prvnímu manželovi jsem ustupovala skoro ve všem, dalo by se říci - v sexu, ve výchově i v tom, co bude k večeři. Za pár let jsem ho tak nudila, že si našel jinou, dračici, jak ji označil. S druhým manželem jsem už tuhle chybu neudělala a jsme šťastní skoro patnáct let," vyprávěla mi Lenka.

Podle ní není cílem se stavět do opozice za každou cenu, ale nejít "přes sebe", tedy nedělat věci, které vám vadí nebo nevoní, abyste potěšila partnera. Na začátku vztahu to možná nebude tak vadit, člověk je zamilovaný a leccos skousne, ovšem za pár let budete ve stereotypu a stejnou věc už budete dělat nebo přijímat s úšklebkem. Jenže ze zaběhnuté situace se těžko dostává a jak pak vysvětlit partnerovi, že mu pár let lžete, že vám zrovna tohle nevadí… "Jsem rád, když manželka řekne, co jí vadí nebo že by chtěla něco jinak, vztah je přece o kompromisech," dodává Petr, dvacet let šťastně zadaný.

Jedna věc a trocha klidu

Muži umí myslet jen na jednu věc (a sex tím nemyslím), četla jsem často na internetu i v knihách. "Není to tak, že bych myslel jen na jednu věc, muži nejsou tupci, ale soustředím pozornost k jedné věci, abych ji co nejlépe vyřešil, a ty ostatní ustoupí do pozadí. Moje partnerka to dobře ví, takže když řešíme cokoli - od víkendu s dětmi po nákup nového nábytku - v klidu si sedneme ke kávě a probereme situaci. Jsem za to vděčný, nesnesu chaos a také s Radkou rád věci probírám a konzultuji. Naštěstí netrpí iracionálním přeskakováním z tématu na téma jako některé mé předchozí partnerky," se smíchem konstatuje Michal.

I ostatní muži se shodují, že mají rádi, když na ně žena nevyrukuje s pěti věcmi naráz, když mají prostor, třeba i den dva, nad nějakou situací přemýšlet a zvážit všechna pro a proti. "Muži jsou prostě takoví, mají analytické mozky a rádi si pohrávají s myšlenkami na různá řešení různých situací, věci obecně neradi uspěchávají," tvrdí psycholožka Ester Martin.

Uvolněte okovy

Ženy jsou s partnerem rády co nejčastěji, aspoň většinou, muži potřebují více osobní svobody, aspoň většinou. Samozřejmě ideální je, když to mají oba partneři dané stejně, to se ale často nestává. "Kristián byl vždycky trochu bohém, na začátku našeho vztahu jsme spolu byli skoro pořád, pak jsem ale cítila, že potřebuje mít víc prostoru pro sebe. Ani ne tak na kamarády, ale na samotu, je rád sám, tvoří… A k tomu mě nepotřebuje," vyprávěla mi u kávy Marta a o pár dní později mi její partner napsal: "Na Martě miluji, že po mě nechce, abych jí pořád seděl za zadkem a držel za ruku. Dává mi svobodu, nepodezírá mě, má pochopení pro mou práci. Nikdy jsem to nezažil, a proto ji miluji, už dvanáct let". Zjevně se vyplatí, i když to třeba tak úplně necítíte, dát partnerovi trochu svobody, ať už ji potřebuje na práci, koníčky nebo na občasné pivo s kamarády. On vás totiž, když vás bude chtít podvést, podvede, i když mu okovy trochu víc utáhnete…

Nevěra a jiné závislosti

S pojmem "dlouhodobé vztahy" se často pojí i slovíčko nevěra… Mé "šťastné páry" se shodly na tom, že je dobré dělat dohody, ale nedělat zbytečné ústupky. "Už na začátku vztahu jsem Honzovi řekla, že když mě podvede, chci to vědět. Že nevím, jak s tím naložím, jestli s ním zůstanu, nebo ze vztahu odejdu, ale chci to vědět. Slíbili jsme si to. Je mi jasné, že po osmiletém manželství už po mně netouží jako na začátku, ale věřím, že by mi řekl, kdyby měl sex jinde," napsala mi Petra.

"My si nevěrou bohužel prošli, nevěrná jsem byla já. Náš vztah zrovna procházel krizí, vyrazila jsem na firemní večírek, opila se a vyspala s kolegou. Nebyla v tom láska, jen zoufalství. Chvilku jsem se snažila to celé utajit, ale pak jsem pochopila, že pokud chci, aby byl náš vztah "čistý", musím mu to říct. Odešel na týden ke kamarádovi, pak se vrátil a společně jsme pracovali na tom, aby mi mohl odpustit. Trvalo to rok, nejhorší v mém životě, ale krizi jsme překonali," vyprávěla mi Eva.

Zdá se vám tohle všechno trochu naivní? Ale kdepak, jen je nutné založit vztahy na důvěře. Lež se leckdy možná nedá vystopovat, ale za co potom stojí takové partnerství?

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama