reklama
 

Moldavsko a Podněstří: základní fakta

Moldavsko je jedna z nejchudších zemí Evropy, zaklíněná mezi Ukrajinu a Rumunsko. Vzniklo po rozpadu Sovětského svazu.

Západní část Moldavské republiky patřila před druhou světovou válkou Rumunsku jako Besarábie. Většina z 3,3 milionu lidí na západ od Dněstru mluví moldavštinou, která se od rumunštiny liší prakticky jen názvem.

Podněstří bylo před druhou válkou autonomním regionem Ukrajiny. Po válce připadlo společně se zbytkem dnešního Moldavska Sovětskému svazu. Asi 60 procent ze sedmi set tisíc obyvatel dnes mluví Rusky a zbytek moldavsky.

Konflikt na Dněstru trvá od rozpadu Sovětského svazu. Podněsterská republika vyhlásila samostatnost v roce 1991, ale žádný stát ji neuznal.

Občanská válka

V červnu 1992 přerostl konflikt v občanskou válku, které padlo za oběť na obou stranách asi 700 lidí.

S pomocí mezinárodních vyjednavačů se měsíc nato podařilo dojednat mír, který vydržel až dodnes. Na obou březích Dněstru vzniklo desetikilometrové demilitarizované pásmo.

Vládce Smirnov

Podněstří je dnes považováno za oblast s nedemokratickou vládou: Už čtrnáct let jí vládne Igor Smirnov, který podle pozorovatelů neumožní demokratické volby a snaží se o rusifikaci území.

V roce 1994 udělilo Moldavsko autonomii etnické skupině 170 tisíc Gagauzů a vytvořilo pět autonomních gagauzkých území.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se snaží přimět Moldavsko i podnesterské separatisty k jednání a dohlíží na situaci na Dněstru. Spor o to, zda obě území patří k sobě, pokračuje až dodnes.

Ruští vojáci v Podněstří

V proruském Podněstří jsou dodnes rozmístěny ruské vojenské jednotky, které zde zůstaly po rozpadu Sovětského svazu. Moldávie vyjednala s Ruskem jejich stažení. Odsun vojáků začal v roce 2001, ale Prodněsterská vláda ho zablokovala. V Podněstří zůstalo kromě vojáků také velké množství zbraní. Kasárna v Tiraspoli jsou známy jako tržiště zbraní.

Roku 2001 se stal prezidentem Moldavska komunista Vladimir Voronin, který sliboval užší vztahy s Ruskem. Dva roky na to ale byly obě oblasti blízko dohodě. Ta ale vyvolala velké protesty rumunských Moldavanů, kteří tvrdili, že díky dohodě by posílila Moskva vliv v oblasti. Voronin nakonec smlouvu odmítl a vztahy s Ruskem se výrazně ochladily.

Nová jednání

Loni se do sporu vložila Evropská unie a USA a podařilo se obnovit jednání mezi moldavskou vládou představiteli Podněstří. Poslední jednání se konala 16. prosince, další jsou v plánu 26. a 27. ledna 2006.

Moldavsko usiluje o vstup do Evropské unie již v roce 2010. Na rozdíl od Rumunska ale zatím není kandidátským státem.

reklama

Komerční tip

reklama