reklama
 

Rada z praxe: Začínáte podnikat? Cílem musí být uživit se a přežít

Krátce po revoluci se odklonila od svého původního oboru a začala s manželem podnikat v nakupování letenek přes internet. Jaké byly začátky a kam se jejich společnost za ta léta posunula?

Foto: Žena.cz

Podnikavého ducha manželům Litvinovým nejde upřít. A také vytrvalost, "zabejčenost", pracovitost a víru v lepší zítřky. Přečtěte si rozhovor s Šárkou Litvinovou o rodinném podnikání v cestovních ruchu, lásce k Indii, i o jedné dejvické kronice.

Vystudovala jste orientalistiku, jste překladatelkou české poezie do hindštiny. Jak se člověk s tak poetickým a lyrickým založením dostane k byznysu, který vyžaduje úplně jiný druh práce a přemýšlení? 

Máte pravdu, vystudovala jsem filologický obor, ale filologie, překladatelství nebo literární věda jsou především vědní obory. K jejich zvládnutí patří systematičnost a houževnatost, tedy vlastnosti aplikovatelné i v podnikání. Řečeno s nadsázkou - od básniček jsem přešla k četbě obchodních smluv a zásadní rozdíl v tom nevidím. Obojí pracuje s jazykem a má dávat smysl.

Jak jste s manželem přišli na nápad založit Asianu (Letuška.cz)?

S manželem se dobře doplňujeme, on má nápady a já vytrvalost. Asianu jsme založili na začátku 90. let, tak jako mnoho dalších, z potřeby živit se a realizovat se. Až později jsme již společně s naším synem vytvořili první aplikaci na prodej letenek online. Bez nadsázky jsme naučili Čechy nakupovat letenky přes internet. Letuška.cz byla první vlaštovkou v celé střední a východní Evropě. Také se po Evropě rozlétla.

Vaše firma vzkvétá a má krásných čtyřiadvacet let, jak vzpomínáte na začátky? Začínali jste jen pár let po sametové revoluci, co bylo v té době nejtěžší?

Překonávání překážek a radost z jejich zdolávání patří k životu. Popravdě se již nepamatuji na všechny těžkosti a překážky, ale mám radost z toho, že je máme za sebou a že se nám stále daří. Také jsem ráda za to, že kolem sebe máme společenství lidí, které práce s námi těší.

Jak jste se na trhu zorientovali? Přece jen jste s manželem začínali úplně od nuly, v oboru, který vám asi nebyl hned jasný?

V takových kategoriích jsme popravdě vůbec neuvažovali. Začínali jsme od nuly a postupně jsme se učili. Náš počáteční cíl byl uživit se a přežít.

Jaké jsou výhody a nevýhody manželsko-rodinného podnikání?

Výhodou bylo, že jsme na všechno byli dva. Teď je nás už víc. Jediné motivující negativum vidím v tom, že jsme k sobě navzájem náročnější než k ostatním v týmu.

Jak jste tehdy kloubili práci a rodinu, zvlášť když jste v podniku byli zaangažovaní oba a máte čtyři děti?

To je dobrá otázka pro každého, kdo se pouští do práce na plný a větší úvazek. Abychom byli dětem i sobě nablízku a netrpěli výčitkami, že něco nestíháme, koupili jsme na úvěr v Dejvicích činžovní dům. Tam jsme si zařídili kancelář a přestěhovali se tam. Měli jsme tak vše pod jednou střechou. Činžovní dům plný nájemníků s regulovaným nájemným byl velkou univerzitou života. Na stole mám rozepsanou kroniku prvních deseti let v našem dejvickém domě. Je to psaní záživné, dobrodružné a napínavé. Mělo by vypovědět o lidech a jejich době.

Co pro vás zásadního v té kronice bude? Co všechno vypoví o lidech tehdejší doby?

Zásadní je, že jsme to přežili ve fyzickém i duševním zdraví. V době na začátku 90. let byl jen málokdo připraven přijmout vlastníka domu a zcela nové vztahy, které z toho plynuly. Ne vlastním přičiněním jsme se ocitli ve válečné zóně - majitel versus nájemník. Vyčítám to tehdejší zbabělé politické reprezentaci. Za to nás to ale naučilo čelit nejrůznějším fíglům a podvodům a také odolnosti.

Vraťme se k vaší společnosti. Co nabízíte jiného než konkurence?

Razíme si svou cestu. Nemá smysl se příliš ohlížet na konkurenci. Děláme to, co považujeme za potřebné, aby byl náš klient spokojený, aby se firmě dařilo. Největší akcent u nás je na dokonalé technologické zpracování všeho, co souvisí s poskytovanými službami, ať to jsou letenky, další cestovní služby nebo péče o korporátní klienty přijíždějící ze zahraničí do Evropy. Spolu s tím nám záleží na pracovních podmínkách našich kolegů. Vždy pracují s kvalitními technologickými pomůckami a systémy v přívětivém prostředí.

Jakým způsobem si vybíráte letecké společnosti, se kterými spolupracujete?

Naše akreditace u IATA (Mezinárodní asociace leteckých dopravců) nám umožňuje operovat s celosvětovou databází leteckých spojení. Tímto způsobem spolupracujeme prakticky se všemi leteckými společnostmi včetně nízkonákladových.

Vaší osobní láskou je Asie, proč zrovna ta?

Indie byla mojí touhou od dětství. Studia můj zájem rozšířila a nakonec zpečetila doktorským studiem na Univerzitě Džaváharlála Néhrúa v Dillí. Poprvé jsem do Indie přiletěla právě před čtyřiceti lety. Od té doby je to opakovaný cíl mých cest.

Překládáte z hindštiny, milujete Indii i ajurvédu, co vás na této zemi a její kultuře i dnes - po letech hlubokých znalostí a poznávání - fascinuje? Co mají Indové a nám to chybí?

Soudobou hindskou literární tvorbu sleduji v míře, kterou mi umožňuje moje nynější zaměstnání na plný úvazek. Dosud mám v Indii hodně přátel z doby studií a internet samozřejmě naši komunikaci usnadňuje. Indie se již nezdá být tak daleko. Navíc jsme se pustili do spolupráce s indickými firmami a zajišťujeme pro ně korporátní programy v Evropě. Ptáte se na indickou kulturu, ajurvédu… to jsou velká témata. Indii nepřestávám objevovat a učit se od ní. Nejvíc ze všeho pokoře. Ajurvéda, případně jiné racionální metody na udržení fyzické a duševní svěžesti, mohou působit blahodárně. Ovšem všeho s mírou.

Jsou ještě na světě místa, kde jste nebyla? Případně kam se v nejbližší době chystáte?

Takových míst je opravdu hodně. Nepatřím mezi sběratele cestovatelských zážitků. Na jeden se ale opravdu těším. V létě s manželem a mladšími dcerami vyrážíme po transsibiřské magistrále z Moskvy do Vladivostoku.

Jaké máte nejbližší soukromé i pracovní plány?

Plánuji každý jeden den a jsem za něj ráda. Přeju si všechno to, co se nedá koupit - zdraví a soulad v sobě, i navenek.

Dokázala byste si představit žít jinde než v Česku? Napadlo vás to někdy?

Myslím, že bych dokázala žít kdekoliv. Napadají mě ale jen věci, které musím skutečně rozhodovat. Místo trvalého pobytu mezi ně nepatří. Tady jsem se narodila a vážím si všeho dobrého a krásného, co zde máme.

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama