reklama
 

Využívá vás šéf? Znejte svá práva a stůjte si za nimi

Většina z nás je na svém zaměstnání závislá, vždyť je to zdroj živobytí. Ale kvůli tomu někdy přistupujeme na praktiky, které jsou dávno za hranicí toho, co si k nám zaměstnavatel může dovolit.

Foto: Shutterstock

Pamatujte, že nikdo na vás nesmí křičet, používat v komunikaci vulgarismy, nutit pracovat přesčasy nebo bez vysvětlení sebrat projekt, na kterém pracujete, a svěřit ho někomu jinému.

Komu se to nestalo: Víkend, rodinná oslava. Najednou zvoní telefon, že musíte ihned otevřít e-mail a připravit na pondělí cosi velmi důležitého. Nebo na vás šéf zvyšuje hlas a hází výrazy, že "jste asi úplně neschopná/ý", a podobně. Situace, jako jsou tyto, se dennodenně dějí v tisících společností po celém světě. Jak se cítíme, když to v zaměstnání nějak neladí? Každý různě, samozřejmě. Záleží na povaze: někdo pláče na záchodě, jiný prožívá vlnu spalujícího vzteku, který je kombinovaný s bezmocí. Tělo je pak vystaveno velkému stresu. V dlouhodobém horizontu pak ztrácíme energii a motivaci (a to nejen pracovní).

Bojíme se říct, že nám to vadí

Čím agresivnější společnost, tím přijatelnější jsou její projevy i v zaměstnání. Nejsme moc zvyklí se asertivně ohradit, spíš být zticha a počkat, než konflikt vyhnije nebo emoce nabobtnají tak, že nám nezbývá nic jiného než odejít. Přirozeně totiž nechceme být potížisté, kteří kvůli svým výmyslům přijdou o kariérní růst. Proto pořád ustupujeme, zavíráme oči nad bezprávím, nechceme dát najevo, že toho máme dost. Také moc nerozumíme tomu, co se děje. "Opravdu mám na tohle nárok?" říkáme si.

Jaký typ hranic se v zaměstnání porušuje nejčastěji?

1) Emocionální
Když vám někdo automaticky tyká, mluví hrubě, křičí, nadává sprostě, má nevhodné komentáře.

2) Osobního prostoru
Nikdo nesmí přerovnávat věci na vašem pracovním stole, bez vysvětlení vás přesadit, v době vaší nepřítomnosti bez dovolení používat počítač, na kterém pracujete.

3) Pracovních kompetencí
Přesně byste měli vědět, co spadá do vašich úkolů. Pokud vám pravidelně nadřízený zadává něco, za co nejste zodpovědní, ozvěte se. Stejně to platí i naopak: v případě, že pracujete na nějakém projektu a najednou byl svěřen další osobě, nepřecházejte to mávnutím ruky.

4) Času
Nepřistupujte ani na pravidelné přesčasy. Nikdo vás také nemůže nutit, abyste se o víkendu zúčastňovali firemního programu, rozhodnutí, zda půjdete, je pouze na vás.

Jak bránit své hranice

První krok
Abychom mohli být udatným rytířem v zářné zbroji, který bude hájit nás samotné, musíme se pochopit. Co je pro nás ve vztazích, ať už probíhají kdekoliv, nejdůležitější? Co nás naopak irituje, proč něco nemůžeme vystát?

Druhý krok
Jasně dát najevo, jaké chování pro nás není přijatelné. Vždy situaci popisujte ze své perspektivy. Například: "Cítím se pod velkým tlakem, když po mně v neděli chcete, abych za tak krátkou dobu připravil/a náročný projekt. Abych dobře splnila úkol, budu na něj potřebovat víc času."

Třetí krok
Držte se svých zásad a neslevujte z nich.

Co nedělat

Nepropadat falešné představě, že nejlépe své hranice ubráníme křikem. Tím jen dáváme průchod agresi, která do práce nepatří. Opačným extrémem je pak role prosebníka, kdy se stavíme do pozice, ve které jsme vydáni napospas milosti či nemilosti zaměstnavatele. Respektujme sebe i svého šéfa. On má právo požádat, my zase odmítnout.

Síla "ale"

Vyzkoušet můžete odmítat pomocí této spojky. Například: "Mám moc rád/a svou práci, ale nehodí se mi pracovat o víkendu. Pojďme najít způsob, jak to přeorganizovat."

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama