reklama
 

Muži umí hodně milovat, říká kartářka

V čem nám může pomoci výklad karet? A jak poznat kvalitního kartáře? Co znamená aktivace třetího oka? A jak lidem říkat nepříjemné věštby? Přečtěte si osobní příběh kartářky Helen Stanku.

Foto: Nina Vránová

Mluví pomalu a hledá slova tak, aby měla co nejpřesnější váhu a význam. Hned zkraje našeho setkání mi navrhne výklad karet. Zeptá se na datum mého narození a začne malovat něco jako pružinky. V první větě mi řekne záležitost, která mě momentálně nejvíce trápí, aniž bych jí cokoliv kromě svého data narození sdělila.

Tu "věc" pak rozebereme ze všech stran pomocí karet. Přemýšlím, kolik je ve výkladu karet psychologie, logiky, obchodního ducha a kolik magie. Jako správná Račice udělám ve svých úvahách tři kroky vzad a jeden vpřed.

Narodila se v Lanškrouně do kolotočářské rodiny se slavnými artistickými a loutkohereckými předky. Rodiče přes léto jezdili s kolotočema, v zimě otec pracoval v Tesle a matka v pivovaru. Pradědeček Helen Stanku dostal za zranění v I. světové válce koncesi na kolotoč a dědeček se k tomu všemu pohyboval kolem hudby. Doplnil si vzdělání o vojenskou konzervatoř a zamiloval se do holky od cirkusu. Vzal si ji po čtrnácti dnech známosti a byl s ní celý život. Hodně spolu muzicírovali a vydělali si spolu na kolotoč, se kterým objížděli české poutě. Kromě cirkusu, loutek a kolotočů se v rodině pěstoval také karetní výklad. Prababička Helen Stanku byla vyhledávanou pražskou kartářkou.

Dívala jste se prababičce pod ruce, když jste byla malá?

Vnímala jsem to jak u babičky, tak u tety. Ta, když vykládala karty, tak mě to neskutečně fascinovalo. Šustění míchaných karet, nezvyklé rozložení na tmavém karetním stolku, vůně karet, to vše byl koktejl tajemna, který mám v sobě do dnešních dnů. K prvním kartám jsem se dostala, až když jsme s rodiči jezdili do zahraničí. Tam jsem si koupila své první vykládací karty a věštby mi vycházely. Měli jsme jednu rodinnou známou, vědmu, která mi začala posílat lidi. Tehdy mi bylo sedmnáct let.

Jaké máte vzdělání?

Protože jsme jezdili do zahraničí, tak jsem se vzdělávala soukromě. Po základní škole jsem se chystala na konzervatoř na zpěv, ale dostala jsem se tam, až když jsem byla starší. Předtím jsem už rok pracovala v Národním divadle, kde jsem byla členkou pěveckého sboru. V té době jsem se zamilovala do svého exmanžela, takže jsem se vdala do jiné rodiny od kolotočů.

Co bylo dál?

Když byly děti, začaly se více a více projevovat jinakosti mezi mnou a mým mužem. Vzdalovali jsme se v pohledu na výchovu dětí i na život. Pokaždé, když byla nějaká konfliktní situace, tak mě dost drsně posílal k rodičům. Když jsem začala vykládat karty, tak mu začala vadit moje samostatnost. Jednoho dne jsem se přistihla, že nechci za ním domů, že se tam bojím. Začala jsem mít v duši bezedné prázdno, mé city utloukl do černé apatie.

Netáhlo vás to domů ani kvůli dětem, které milujete?

Vždycky jsem všechny své děti milovala a vždycky je milovat budu, jsou hřejivým sluncem mého života. Většina maminek miluje své děti. Představte si, že jste v takovém stavu, že domů prostě nemůžete jít. Do toho během pěti minut dvacet vyčítavých manželových telefonátů, kde to vlastně jsem. A to jsem byla mimo domov pracovně, neměla jsem volno.

Už jste se někdy předtím s takovým manipulativním a majetnickým chováním setkala?

Ne. Vůbec. Takové chování jsem z domova neznala. Já jsem prostě narazila na tvrdý extrém, který se týká jednotlivce, ne celé sociální skupiny. Duše vám říká, že se dusí, že už nemůže. Když jsem přišla domů, byl šílený křik a manžel mi postavil ultimatum, že buď on, nebo karty. Jenomže ty karty pro mě znamenaly jediný únik, radost a uplatnění. Když děláte něco s láskou a radostí, nemůžete si to nechat vzít. Vedle dětí byly karty to jediné, k čemu jsem se mohla upnout. Něco ve mě zlomil. Ráno jsem zavolala rodičům, aby si pro mě přijeli, jenže bývalý manžel by nepřenesl přes srdce, že mu odjela žena z vlastního rozhodnutí, takže mě k mým rodičům odvezl sám. Přesto, že jsme oba doufali, že se situace mezi námi zklidní, on ze svého ultimata neustoupil a já jsem byla tak zoufalá, že jsem se bála vrátit.

Co děti?

Kluci se rozhodli při mém odchodu zůstat u exmanžela. Jedním z důvodů bylo i to, že měl internet, což moji rodiče, kam jsem odešla s malými dcerami, neměli. A to bylo pro ně zásadní. Chystala jsem se, že s nimi promluvím a že pojedeme po vysvědčení na hory. Když jsem pro ně přijela, manžel mi vysvětlil, že buď pojede s námi i on, nebo kluky nikam nepustí. Takový přístup každou matku neskutečně bolí.

Kde byly dcery?

Holčičky tou dobou čekaly u mé mámy, protože jsem tušila, že bude nějaký výstup. A taky že byl! Manžel mě fyzicky napadl a skončila jsem v nemocnici. Je to rok a půl a od té doby jsem syny viděla jen párkrát. Nesmět vidět děti, které jste porodila, vychovávala, radovala se s nimi a prožívala s nimi jejich bolesti, nesmět je pohladit, to rve srdce.

Jak je možné, že soud tohle připustil, zvlášť poté, co vás manžel napadl?

Kluci se vyjádřili, že chtějí být s tatínkem. A já jsem přistoupila na to, že když u něj chtějí být, ať tam jsou. Jen jsem naivně předpokládala, že za mnou budou smět jezdit…

Jaké jste měli se syny předtím vztahy?

Perfektní. Neměli jsme problémy.

Střídavá péče nebyla ve hře?

Byl to kompromis, aby mi zůstaly aspoň mladší dcery.

Tuto Sophiinu volbu jste podpořila tím, že jste odešly do Prahy a vám se tu otevřely nové pracovní obzory…

Ano, přišly jsme sem před rokem. Dostala jsem tady dobrou pracovní nabídku. Už nebylo co ztratit. Rozhodl fakt, že kluci už byli ode mě natolik vzdálení, že mi nereagovali na přání k narozeninám, natož SMS zprávy a přijali tatínkovu hru - když se pokorně vrátíš, budeme se s tebou bavit, jinak nás neuvidíš!

Co všechno kromě karet děláte?

Pracuji s energiemi a aktivuji lidem třetí oko.

Co znamená aktivace třetího oka?

Většině lidí se spustí aurické vidění. Ale hlavně jde o to, že se lidem hodně zpřesní intuice. Ta je vede životem, jako ta zlatá muška štěstí.

Čím to podle vás je, že naše ateistická společnost je tak ezotericky zaměřená?

Musíme si uvědomit, že celé dvě generace byly v ateismu vychované, ale přitom řada z nás vnímala něco tajemného, nepoznaného mezi nebem a zemí…

Mnoho "ezo" zaměřených lidí mluví o svém rozvoji jako o duchovní cestě, přitom mi často připadá, že nejde o opravdový ponor člověka do sebe samotného, ale o používání berliček v situacích, kdy člověk potřebuje udělat svůj život snesitelnějším.

Můžu říct, že mi osobně ty berličky hodně pomohly, když jsem sama byla v úzkých. Když mi řekla kdysi naše babička, že budu mít děti a rodinu a já se později ocitla v situaci, kdy mi šlo o život, věděla jsem, že tu situaci zvládnu, protože budu žít a mít děti. A v té době mi ta myšlenka, tato "berlička" dala sílu něco udělat, abych přežila. Takže ta věštba je dobrá v okamžiku, kdy jste v nějaké situaci, o které si myslíte, že vás zlomí, nebo vás trápí… myslím, že ty berličky, o kterých mluvíte, jsou někdy strašně důležité. Mohou být světlem v temném tunelu, pohlazením v surové situaci. Mně volá mnoho lidí, kteří jsou opravdu v těžkých životních situacích. Pokud takový člověk dostane kvalifikovaného poradce, který mu poradí a pomůže, tak má o mnohonásobně větší šanci tu situaci zvládnout.

Kvalifikovaný poradce. Podle čeho pozná laik kvalitní kartářku?

Na to existuje naprosto jednoduchý recept. Vyzkoušejte si ji. Zajděte za kartářkou, požádejte ji o výklad na kratší dobu, například na tři měsíce do budoucna a z jejího výkladu si udělejte poznámky. V následujících třech měsících jen odškrtávejte to, co se skutečně stalo a pak si poznamenejte to, co v jejím výkladu nevyšlo. Pokud se po třech měsících dostanete nad osmdesát procent správného výkladu, pak máte před sebou špičkovou kartářku. Pokud se dostanete pod padesát procent, pak je pro vás lepší i levnější hodit si korunou.

Jak na sobě pracujete?

Když jsem v začátcích vykládala karty, podrobně jsem je studovala. Potom jsem si začala dohledávat veškerou literaturu, v rámci možností jsem chodila po různých kurzech. Udělala jsem si kurz zasvěcení Schambaly, reiki, potom jsem objevila práci s energiemi. Součástí určité duševní hygieny je pracovat právě se svou energií. Pokud nebudu nabitá, nemohu podat kvalitní výkon. Také je důležité umět se "spláchnout" z cizích vlivů. V momentě, kdy skončím s výkladem, musím umět odstranit energii druhého člověka, abych si nepřitahovala cizí karmu, nemoci a tak dále. I to je práce profesionálního kartáře, věštce nebo energoterapeuta. To jsou věci, které by měly být naprosto automatické.

Jak se nabíjet a čistit?

Mně skvěle funguje čištění například prozněním a vibracemi tibetskou mísou. Další věcí, která se dá použít na čištění energií, jsou čínské masážní koule. Necháte si projet jejich zvuk všemi čakrami.

Odhadnete, co lidi trápí už od dveří?

Ano, všimnu si jejich energie, jaká je to povaha, s čím člověk přichází. Samozřejmě ho musím nechat, ať si sedne a vydechne. Je spousta lidí, kteří jsou nevědomými pohlcovači cizích trápení, ale neví o tom. Naopak často lidé mají kolem sebe ochranný štít a všechno, co je k nim vysíláno, po nich steče. Je důležité hlídat si své energie a umět s nimi pracovat.

Chodí k vám i muži?

Hodně. A divila byste se, jak silně a vytrvale umí milovat své vyvolené. To byl pro mě už kdysi absolutní šok. Ale řeší samozřejmě i práci.

Ženy také řeší nejčastěji vztahy?

Ano. Je spousta žen, které mají pocit, že jim něco utíká mezi prsty, a ony to hledají. Nebo si chtějí jen pojistit své štěstíčko.

Jak je to se sdělováním nepříjemných pravd, vážných nemocí a podobně?

Když v kartách vidím vážnou nemoc, řeknu klientovi - běžte k lékaři. A vždycky je mezi mnou a klientem takové napojení, kdy vnímám, co všechno je schopen unést. Jedna věc je, že si to zaplatil a má právo vědět všechny věci. Na druhou stranu je na mě, abych mu to podala takovým způsobem, aby to dokázal přijmout. Je člověk, kterému to řeknu jasně a stručně, protože cítím, že to je pro něj v tu chvíli nejlepší, a že ho to nakopne. A jsou lidi, kterým to bebínko musím jemně pofoukat.

Vykládáte karty sama sobě?

Nerada. Ty karty mi dají jasnou, pravdivou odpověď. Klientovi věštbu můžu říct citlivě, mně to karty říkají surově. Klientovi to můžu dát na obložené míse.

Jak moc jste mi obložila mísu?

Myslím, že se nehroutíte…

reklama

Komerční tip

reklama