reklama

Heřmánek pravý

Matricaria recutita
Lidové/další názvy: heřmánek lékařský, kamilka, marunka, rumánek, harmaníček, sluníčko, králíčky, jahodníček, matčina bylina
Čeleď: hvězdnicovité (složnokvěté)

Popis byliny

Heřmánek pravý představuje letničku s příjemnou vůní a také jednu z nejoblíbenějších léčivých bylin.
Vzpřímená, lysá, hojně větvená lodyha heřmánku dorůstá do výšky od 20 do 50 cm. Listy jsou střídavé, několikrát zpeřené, celokrajné, rozdělené v čárkovité úkrojky.
Rostlina kvete od května do října. Drobné květenství tvoří bílé jazykovité květy, shromážděné kolem kulovitého květního lůžka s trubkovitými květy žluté barvy. Uvnitř je květní lůžko duté. Právě duté květní lůžko odlišuje heřmánek pravý od jiných, vzhledově podobných rostlin (např. heřmánku římského). Plodem je drobná nažka.

Výskyt a pěstování

Heřmánek pravý je doma po celé Evropě nebo v západní Asii. Druhotně osídluje také Austrálii a Severní Ameriku.
Najdeme ho v teplejších oblastech. Vyhovují mu slunná stanoviště, lehčí půda s dostatkem živin. K vidění je na rumištích, loukách a podél cest. Hojně roste jako plevel v obilí, avšak na polích se také pěstuje jako kulturní plodina.
Pěstování heřmánku je nenáročné i doma na zahradě, jen je třeba ho odplevelovat. Vysévá se na jaře, lépe na podzim. Semínka se nezakrývají zeminou.

Léčitelství

Heřmánek pravý je zdrojem vonných silic (1 – 3 %) s hlavními složkami: chamazulen, bisabolen, bisabolol, borneol, geraniol nebo thujon. Obsahuje také flavonoidy, glykosidy, kumariny, hořčiny, slizy, cholin, kyselinu salicilovou, kyselinu kávovou a některé vitamíny.
V léčitelství se uplatňuje květ, který se zastřihuje i s krátkou stopkou. Heřmánek se sbírá od třetího do pátého dne pro rozkvetení, vždy za suchého počasí. Suší se v tenké vrstvě, co nejrychleji, ve stínu. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Se sušenými květy je třeba zacházet opatrně, protože se snadno drolí.

Léčivé účinky heřmánku

- má protizánětlivé vlastnosti
- je prospěšný při žaludečních a střevních potížích
- zvyšuje vylučování žluči
- působí proti plynatosti
- uvolňuje křeče, tlumí bolesti
- podporuje pocení, snižuje horečku
- pomáhá při menstruačních potížích
- je užitečný při zánětech močového a pohlavního systému
- zklidňuje psychiku, zbavuje bolestí hlavy
- ulevuje při nachlazení
- vně hojí rány, kožní záněty a popáleniny

Podávání a užití

Vnitřní užití

Heřmánek pravý se podává jako čajový odvar (1 – 2 čajové lžičky na šálek vroucí vody, luhuje se 15 min.), popíjí se 3x denně, po jídle. Má mírně nahořklou chuť. V léčitelství se uplatní i jako alkoholová tinktura.
Jako jedna z mála bylin je heřmánek vhodný i pro kojence a malé děti. Nedoporučuje se však těhotným ženám, protože vyvolává stahy dělohy. I přes své antialergické vlastnosti může u citlivých jedinců být sám původcem alergie. Při předávkování hrozí nevolnosti.
Heřmánek se dá kombinovat s mnoha bylinami, např. s mátou, řepíkem, ostružiníkem, meduňkou, kozlíkem, chmelem, kmínem, anýzem aj.

Vnější použití

Odvar z heřmánku představuje také obklad, který zklidňuje podrážděnou pokožku, hojí kožní záněty, alergické reakce i popáleniny. Brání zjizvení pokožky. Poslouží i jako oční voda při zánětech spojivek. Pro své protizánětlivé vlastnosti je heřmánek součástí mnohé kosmetiky (pleťové, vlasové vody, tělové a masážní oleje, bylinné koupele aj.).
Jako kloktadlo pomáhá odvar z heřmánku při zánětech v dutině ústní, při aftech nebo bolesti v krku. Při rýmě a nachlazení je bylina prospěšná i prostřednictvím inhalací. Vůně heřmánku navíc zbavuje bolestí hlavy, tiší podrážděné nervy a podporuje usínání.

Hojivý heřmánkový olej – recept

Čerstvé květy heřmánku vložíme do sklenice a zalijeme je olejem (olivový, slunečnicový aj.). Uzavřenou sklenici necháme odstát 2 týdny. Poté směs přefiltrujeme. Uchováváme v chladu. Užíváme jako olej při kožních potížích, podrážděné pokožce, popáleninách aj. Jde také o recept na bolavé svaly a klouby.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama
reklama
reklama
reklama