reklama
 

Film v dnešní společnosti vnímáme jako shrnující označení pro celou kinematografii a všechny její aspekty. Vedle tisku, rozhlasu, televize a internetu se jedná o komunikační prostředek, který má největší dosah a vliv. Kritický posudek filmu se nazývá recenze. Filmy lze dělit podle žánru (drama, thriller, horor, komedie, sci-fi atd.) nebo podle délky (krátkometrážní, středometrážní a celovečerní). Filmy se promítají v kinech z filmového pásu nebo z digitální kopie, pokud bylo kino digitalizováno. V česku fungují již desítky sálů vybavených speciální promítací technikou, jež s pomocí brýlí umožňuje vidět filmy ve 3D. Po uvedení v kinech je film většinou vydán na DVD a Blu-Ray discích. Nejprestižnějším českým filmovým oceněním je Český lev, který se uděluje pravidelně od roku 1993.

Historie

Historicky první veřejné filmové představené uspořádali bratři Auguste a Louis Lumièrové, kteří vynalezli kinematografický přístroj. Projekce se konala 28. prosince 1895 v Paříži. Krátkometrážní film, který zachycoval příjezd lokomotivy na nádraží byl vnímám jako pouťová atrakce. Své pevné místo si film vydobyl až o řadu let později. První projekce v českých zemích se konala 15. července 1896 v Karlových Varech. První české filmy točil Jan Kříženecký, které pak promítal v roce 1898 na Výstavě architektury a inženýrství v Praze. Snímky jako Poslední výstřel nebo Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech trvaly několik vteřin a byly němé. Zvukový film byl vidění až ve 30. letech 20. století, stejně jako barevný film.

Česká kinematografie

Filmy takzvané Československé nové vlny dosáhly v 60. letech 20. století mezinárodního ohlasu. Mezi řežiséry této vlny patří Miloš Forman, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jaroslav Papoušek, Pavel Juráček, Jiří Menzel, Jan Němec, Jaromil Jireš, Evald Schorma další. Především šlo o dva druhy filmů - na jedné straně stylizovaná podobenství o zvůli moci, na straně druhé všední příběhy lidí, natočené ovšem s velkou mírou autenticity. Neherci obsazovaní kvůli svému typu byli schopni při dobrém režijním vedení dosáhnout neuvěřitelných výkonů. Pro některé z nich začala nečekaná herecká kariéra (Josef Šebánek, Milada Ježková, Jan Vostrčil). Další režiséři, kteří byli v té době už renomovaní, natočili v 60. letech svá vrcholná díla např. Karel Kachyňa, Vojtěch Jasný, Otakar Vávra).

Oscar, Zlatý glóbus

Československé drama Obchod na korze Elmara Klose a Jána Kádara z roku 1965, který vypráví o arizačním dekretu na obchod staré paní Lautmannové, vyhrál roku 1966 Oscara na Nejlepší cizojazyčný film. Filmová adaptace Ostře sledované vlaky (1966), kterou natočil Jiřím Menzel podle stejnojmenné předlohy Bohumila Hrabala, získala Oscara v téže kategorii v roce 1967.
I český film získaly cenu Akademie – a to drama Kolja Zdeňka Svěráka v roce 1996. Posledním českým nominovaným filmem bylo drama Želary Ondřeje Trojana (2003).
Prestižným filmovým oceněným je i Zlatý glóbus, který každoročně uděluje Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu. Toto ocenění získal dosud pouze jeden český film – Kolja v roce 1996.

Čeští režiséři a režisérky

Mezi nejznámější porevoluční režiséry a režisérky patří:
Alice Nellis, David Ondříček, Filip Remunda, Helena Třeštíková, Jan Hřebejk, Jan Svěrák, Jan Švankmajer, Zdeněk Troška, Jiří Vejdělek, Karel Smyczek, Ondřej Trojan, Petr Zelenka, Vít Klusák a další.

Související články

reklama

Komerční tip

reklama