reklama

BLOG Olgy Porrini: Hromadíte majetek?

Mezi námi je stále více lidí, kteří se chlubí svým majetkem. Jsou tudíž, jak se říká, za vodou a život je pro ně procházkou růžovým sadem. Jenže, je tomu opravdu tak? Ano, mít peníze je určitě fajn. Tedy dostatek peněz. Jde o prostředek ke splnění svých snů, přání, i těch nejtajnějších.

Foto: iStock
Olga Porrini

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

Jenže majetek je něco víc než oplývat dostatkem peněz. Slovo majetek pochází od slova mít (přechodník moje). Takže být majetný znamená vlastnit pole, louky, lesy, domy, hrady, zámky, auta, koně, jachty… Čím víc mi toho patří, tím více jsem majetný. A tím více se mohu chlubit. Ale proč chce mít člověk právě tolik jen pro sebe, pro své děti, pro svou rodinu… A čím víc toho má, tak tím více ještě chce… Proč tuhle vlastnost má právě jen člověk? Proč ne zrovna zajíc nebo jiný živočišný druh? Já vím, teď se asi smějete. Já se také směji (hlavně tomu zajíci).

Jen tak mezi námi, já si stejně myslím, že žádný majetek ještě nikoho úplně šťastným neudělal. Prosím, nezaměňujte s dostatkem prostředků, čímž myslím mít tolik, abych nemusel pořád počítat, ale mohl si koupit to, co potřebuji, a občas si splnit i nějaké přání.

Jednou se mi jeden člověk přiznal, že vůbec neví, jestli ta jeho je s ním proto, že ho má ráda, nebo kvůli tomu porsche, co vlastní… No, je to smutné, ale bylo to kvůli tomu porsche (už nemá ani ji, ani to auto). Také mi není dobře z těch "šťastných párů" s věkovým rozdílem třiceti let. No, proti gustu žádný dišputát. Ale nezlobte se na mě, na lásku v těchto případech fakt nevěřím. A další věc v souvislosti s majetkem… pud vlastnit je u některých jedinců tak silný, že neváhají lhát, podvádět, krást, jen aby "měli". Já si myslím, že ze začátku to člověka může opravdu uspokojit, ale po delší době ho to omrzí… A co pak dál? Co ještě chci mít? Co ještě chci zažít? Kde jsem ještě nebyl? Že by raketou na Mars… Nevím…

Často se stýkám s mladými lidmi. Připadá mi, že mají ty hodnoty postavené už jinak… jiné plány, jiné vize… Snad tedy nastane doba, kdy se majetek přestane tak přeceňovat a objeví se hodnoty docela jiné. Já tomu dávám šanci. Možná že jednou nastane čas (já už se toho nedožiju), že tomu lidé nebudou rozumět. Tedy tomu, proč lidé chtěli tolik být majetní. Jako i my nerozumíme tomu, co se dělo v minulosti. Možná ano, možná ne. Zatím ale kolem sebe slyším stále dokola: Jeho (nebo její) rodina je majetná, toho by si měla (nebo měl) udržet, vzít… prostě se zabezpečit. Rozumějte… nejde mi probůh o nějakou beztřídní společnost, ba dokonce ani prvobytně pospolnou. Nemám ani nic proti majetku. Ale tak nějak v rozumné míře. Aby se člověku dobře a klidně žilo.

A když už je rozmnožování majetku pro někoho zásadní věc pro bytí na tomto světě, tak ať to dělá… Ale, prosím, tak nějak poctivě. Bez lží, bez podvodů, bez krádeží… Žijeme zaplaťpánbůh ve svobodné zemi, tak si toho važme a nesnažme se profitovat na všem jen pro sebe. Věřte, že se to vyplatí.

A co si myslíte vy?

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama