Eric Pearl je světovou celebritou v oblasti alternativní medicíny a zakladatelem metody rekonektivního léčení. Tento pojem jinde nehledejte, je jeho vlastním vynálezem, ale v podstatě znamená práci s energií, která nás obklopuje. 

Tuto metodu předává i jiným lidem - samozřejmě v placených kurzech. Vstupenky na přednášku jsou za pár stovek, účast na výukovém programu už jde do desítek tisíc. Zájemci se jen hrnou, jak se ukázalo před nedávnem v Praze. Rekonektivní léčení prostě mnoha lidem pomáhá a pro mnohé se dokonce stalo poslední možností, která je zachránila. I já, nevěřící Tomáš, jsem po setkání pocítila jistou změnu v jednom velkém vztahovém problému. Mohla to být náhoda? 

Co je to vlastně ta energie, kterou využíváte pro léčení svých pacientů? 

Odpověď je jednodušší než by se zdálo. Všechno je energie. Židle na které sedíte, stůl na kterém jíte, naše tělo, každá jeho buňka i cokoliv, na co se jen podíváte i nepodíváte, je energie. Podle kvantových fyziků, když rozebereme atomy na nejmenší díly, tak získáme částice, které jsou miliardkrát menší než atom a na této úrovni jsou již jen vibrací.

Takže celý hmotný vesmír včetně naší planety, včetně našeho těla, včetně celého našeho prostředí je jen shluk vibrací a energie. Každopádně, když se na to podíváte z tohoto úhlu, pak můžeme a dokonce musíme použít energii našeho prostředí v náš prospěch, protože bez toho bychom neexistovali. Všechno je na této úrovni propojené.

Jak se na energii 'napojit' a vnímat ji?

Jsou lidé, kteří cítí nějakou formu energie přirozeně sami a jsou lidé, kterým to je třeba ukázat, pokud o to mají zájem a nechat je tuto energii cítit. Při Rekonektivním léčení se nepoužívá jen energie, ale spíše jde o kontakt s frekvencemi. Frekvence podle výzkumů kvantových fyziků obsahuje fyzické světlo, energii ve velmi širokém spektru a informace v harmonické podobě, tak jako antivirový program, který pustíte do vašeho počítače a on začne narovnávat veškeré chyby v systému, které jsme zde během svého života více-méně nevědomě nasbírali.

Jak si tak neuchopitelnou věc můžu představit? 

Rekonektivní léčení je branou k rovnováze a celistvosti, k tomu, abychom sebe samaprožívali tím nejlepším způsobem. Čerpá z něčeho, čemu ještě úplně nerozumíme, co má ale přesto reprodukovatelné výsledky a co přesahuje vše, jež je tradičně považováno za takzvané energetické léčení. Rekonektivní léčení využívá něčeho, co je mnohem dál - a co je možná na naší planetě přítomno úplně poprvé - a co se jednou díky svému potenciálu a schopnosti vyvíjet se stane hlavním nástrojem pro lidi, hledající řešení své situace v alternativní a komplementární medicíně.

Léčíte, aniž byste se pacientů dotkl. Jak byste tento proces popsal?

Měli bychom odlišovat dvě věci, Rekonektivní léčení a tzv. proces Reconnection. Rekonektivní léčení je návratem k našemu přirozenému stavu rovnováhy a zdraví. Je to jednorázová naladění na frekvence Rekonektivního léčení a tím si něco velmi hluboko uvnitř klienta vzpomene na to, že tento stav rovnováhy a harmonie vlastně zná a že se do něj chce vrátit. A tím se nastartuje proces, který u každého probíhá jinak, dle jeho skutečné potřeby. Optimální počet sezení je třikrát za týden a je možné je v budoucnu opakovat. Proces Reconnection – Znovunapojení je oproti tomu proces trvalý. Dělá se jen jednou za život a už se neopakuje.

Takže potom už je člověk úplně zdravý? 

Proces obsahuje také léčení, ale je to v první řadě velký evoluční posun pro člověka, který tím projde. Všechny věci ve vašem životě se začnou narovnávat a dávat dohromady. Dělají se dvě sezení v rozmezí čtyř dnů, a jak jsem již řekl, už nikdy se sezení nemusí opakovat.

Pro jaké pacienty a jaké nemoci je tato vaše metoda vhodná?

Rekonektivní léčba poskytuje trvalé výsledky u onemocnění pohybového aparátu, autoimunitních onemocnění, chronického únavového syndromu, kardiovaskulárních nemocí, onemocnění mozku i dalších vážných civilizačních nemocí včetně onemocnění onkologických. Používá se i u psychických nemocí. Pokud si představíte systém našeho těla jako počítač, je rekonektivní praktik člověk, který nás napojí na antivirový program (vše špatné, co do systému nepatří odejde) a počítač restartuje. 

 V čem spočívají vaše výjimečné schopnosti? Jak jste zjistil, že je máte?

Měl jsem jednu z nejúspěšnějších a největších chiropraktických praxí v Los Angeles, a myslel jsem, že takhle to poběží až do konce mého života. Jenže, víte, jednou ve čtvrtek jsem odcházel domů, a když jsem se v pondělí ráno vracel do práce, byl jsem někdo jiný. Ten čtvrtek mě uprostřed noci vzbudilo ostré světlo. Otevřel jsem oči, abych zjistil, co to je. Nebylo to nic zdánlivě spirituálního nebo metafyzického, byla to jen lampa vedle postele. Sama se rozsvítila. Tu lampu jsem měl doma dobrých deset let a nikdy předtím se nic takového nestalo. Zároveň jsem měl pocit, jako by u mě doma byli nějací lidé, což byl pocit velmi nepříjemný.

To zní dost hrůzostrašně...

To pondělí, když jsem přišel do své ordinace, sedm z mých pacientů nezávisle na sobě říkalo, že cítili, že je někdo v místnosti s námi. Úplně stejně, jako jsem to cítil já ve čtvrtek v noci doma já. No, tohle bylo ve dvanáctém roce mé praxe a předtím mi nikdy nikdo nic podobného neřekl - a teď najednou sedm lidí během jednoho dne – takže není divu, že mě to zajímalo. Ale další pacienti mi říkali, že cítí moje ruce ještě předtím, než jsem se jich dotkl. Samozřejmě jsem jim nevěřil, tak jsem je požádal, aby se položili na můj chiropraktický stůl a zavřeli oči. Když to udělali, postavil jsem se někde mezi jedním až třemi metry od nich a podržel jsem ruce tak, že jsem dlaněmi mířil do různých směrů. A oni mi byli schopni říct, zda jsem mířil na jejich kotníky, na jejich prsty nebo na jejich hlavu. Zpozoroval jsem, že když to dělám, že se jim malinké svaly na obličeji začaly mimoděk pohybovat, že svaly na čele nebo na tváři se jakoby čeřily a vlnily, že se jim pohybovaly rty nebo obočí. Pozoroval jsem bezděčné pohyby jejich prstů nebo chodidel, trhavé pohyby jejich paží nebo nohou, změny v dýchání. A v té chvíli jsem si uvědomil, že se děje něco mimořádného.

Vybíráte si nějak své studenty? Nebo může přijít každý? A může se stát, že někdo zjistí, že prostě není schopen se to naučit?

Na počátku jsem vůbec nevěděl, jestli lze Reconnective Healing předávat. Nebyl jsem si jistý, jestli to já mohu učit a nebyl jsem si ani jistý, jestli se to někdo bude schopen naučit. Ale cítil jsem, že každý si zaslouží dostat příležitost se to naučit. A potom, co jsem skoro sto tisíc lidí po celém světě naučil, jak tuhle práci dělat, vám můžu říct, že jsem nepotkal ani jediného člověka, který nebyl schopen se to naučit. Dneska už vím, že pokud je někdo ochoten se Reconnective Healing naučit, je toho taky schopen. A každý ho může využívat právě do té míry, do jaké míry je ochoten toto vědomí a tuto filozofii přijmout.

Stal jste se vlastně celebritou. Myslíte, že tato psychická stránka věci pomáhá? Že neznámému člověku by lidé tolik nevěřili?

To je zajímavá otázka a má mnoho vrstev a aspektů. Jen je třeba připomenout, že když se Reconnective Healing poprvé objevilo, nikdo ve světě neznal ani moje jméno ani moji tvář. A přesto za mnou lidé chodili, chtěli mě poslouchat a učit se ode mě.

Pomohlo tomu, že máte skutečně lékařský titul?

Možná trochu ano, lidé se díky tomu cítili bezpečněji a byli spíš ochotni mi otevřeně naslouchat. Ale tituly a proslulost nejsou všechno. Myslím, že když lidé slyší, čtou nebo si přijdou něco poslechnout o Reconnective Healing, tak důvod, proč se chtějí dozvědět víc, je to, že slyší a poznávají Pravdu, kterou s nimi sdílím. A pravda je inspirující. Takže možná na začátku doktorský titul přivedl lidi, aby poslouchali a proto uviděli a uvěřili... následkem čehož se vyvinul onen aspekt celebrity, což opět pomohlo přinášet uvědomění dalším lidem. Ale ve skutečnosti si myslím, že lidi láká pravda, kterou Reconnective Healing v sobě nese.

Jak byste popsal svůj vztah k oficiální medicíně založené na důkazech?

Medicína založená na důkazech je založena na důkazech, jež byly shromážděny, prozkoumány a obecně přijaty. To znamená, že je omezena na studie, které byly provedeny – a také studiemi, které provedeny nebyly. To také znamená, že je omezena jejich interpretacemi, ale i dezinterpretacemi. Navíc si mnohé zásadně odporují.  

To je pravda, ale přesto - něčemu věřit musíme, ne?

Uvědomte si, že mnohé věci, které jsme před sto let považovali za správné, byly před padesáti lety shledány za nesprávné, dokud jsme zase nezměnili názor a před pětadvaceti lety neuznali, že něco z toho bylo nakonec asi dobře. A je jasné, že pokud dneska víme víc, než jsme věděli včera, budeme pravděpodobně zítra vědět víc, než víme dnes... Takže kdy vlastně budeme mít všechna data – nebo aspoň dostatek dat, abychom medicínu založenou na důkazech mohli považovat za jediný správný postoj?

Lékařská péče je stále dokonalejší, ale lidé jsou stále více nemocní. Co považujete obecně za největší problém?

Problémem je, že lidé hledají odpovědi na své otázky vně sebe sama. Nejenže jsou ochotni odevzdat svou sílu a moc, ale naopak po tom touží a skutečně tak činí. Omezují se ve svém přístupu výhradně na vnější okolnosti. Polknou pilulku, problém operativně odstraní a symptomy zmizí... ale jen nemnohé zdroje nás dnes učí, že je třeba navrátit se do stavu celistvosti a rovnováhy. To proto, že právě pouze tito nemnozí si dnes uvědomují, že existuje jediná plně komplexní cesta k úplné eliminaci problémů. Kvůli vzdělání se zaměřujeme na symptomy a úplně ignorujeme příčiny, natož abychom je zkoumali a určovali. Naopak u Reconnective Healing  je cílem návrat nás samotných i ostatních do optimálního 

Kde berete vy svou energii, abyste psal, léčil, přednášel, učil a intenzivně cestoval? Co vás nabíjí nejvíc?

Energie pochází ze zdroje, který je znám mnohým pod mnoha různými jmény či názvy. Můžete tomu říkat Kvantové pole, Pole Nulového bodu, Bůh, Láska, Inteligence Vesmíru...nebo jakkoli jinak. Je to místo, odkud bereme energii pro celé naše bytí a veškeré naše konání. A co mi dodává energii pro všechno to mé intenzivní psaní, léčení, přednášení, učení a cestování? Jednoduše vědomí, že toto je můj smysl a účel, moje pravda... a že cítím povinnost to sdílet s vámi a s celým světem.